Niagara sexu a proč se léky jmenují tak, jak se jmenují | Reflex.cz
reklama
nahoru

Niagara sexu a proč se léky jmenují tak, jak se jmenují

Cyril Höschl13. prosince 2014 • 15:00
Niagara sexu a proč se léky jmenují tak, jak se jmenují
• foto: 
Marek Douša

Některé farmaceutické továrny zaměstnávají jazykové odborníky, kteří mají na starost jen tvorbu názvů. Jak přesně vznikají názvy léků? Potřebují ­překlad, nebo jsou všude stejné?

reklama

Každý registrovaný lék má tři názvy: chemický (podle aktivní látky), generický a obchodní. Chemický název je moc složitý a do obchodního styku se nehodí, například 8-chloro-1-metyl-6-fenyl-4H-[1,2,4]-triazolo-[4,3-A][1,4]benzodiazepinum.

Generický název je jednoduchý a univerzální, například alprazolam, a rozumějí mu lékaři a farmaceuti po celém světě. Až na drobnosti se nepřekládá a slouží odborníkům k identifikaci léku. Ty drobnosti jsou odchylky v přepisu – třeba risperidon versus. risperidone.

Obchodní název, například Frontin, je jakési křestní jméno, značka (brand name), jež má upoutat pozornost a usnadnit marketing. Za několika různými názvy, někdy i za desítkami názvů, se může skrývat jedna a táž látka. Antidepresívum Fluoxetin se předepisuje jako lék Prozac, Deprex, Defluox, Fluoxet, Fluzak, Magrilan aj. Generické názvy se píší obvykle s malým počátečním písmenem, obchodní s velkým. Někdy se generický název používá i jako obchodní, případně ve spojení se jménem či značkou výrobce (Alprazolam Orion).

Mnohé farmaceutické továrny zaměstnávají jazykové odborníky, kteří mají na starost jak tvorbu názvů, tak jejich vyznění v cizích jazycích, zejména je-li lék exportován. Někdy totiž dochází ke kuriózním situacím jako v případě anxiolytika (léku proti úzkosti) Buspiron, které se ve světě distribuuje pod názvem Spitomin, jenž je v Čechách prakticky nepoužitelný. (Z podobných důvodů asi nebyl do češtiny přeložen známý finský básník Eino Leino.)

Naopak třeba název Viagra v mnoha jazycích naznačuje vitalitu a neutuchající Niagaru sexu. Jazyk byl asi také hlavním důvodem přejmenování měcholupské továrny Léčiva na Zentivu. Když tento podnik začal vyvážet do dalších zemí a otevírat v nich pobočky, jako jeden z prvních se logicky nabízel rozsáhlý polský trh. Jenže se ukázalo, že název leciwa evokuje v polštině cosi jako babku kořenářku (leciwy = letitý), což není nejlepší označení pro moderní farmaceutickou firmu. A tak si otcové-zakladatelé sedli, změnili pár písmenek, pootočili éčko – a současný název byl na světě.

V USA dokonce existuje úřad s názvem The U.S. Adopted Names Council (a v některých zemích jsou podobné instituce), který rozhoduje, jak se může či nemůže jmenovat lék. Nejsou například povoleny předpony, jež naznačují cosi jako „nový“, „lepší“, „účinnější“, či dokonce rovnou inzerují sponzory, dávkování apod. Také by neměly odkazovat k anatomické struktuře či zdravotnímu stavu. Generický název je obvykle složeninou, z níž polovina je sdílena celou skupinou. Tak například jména celé řady léků na snížení cholesterolu končí na -vastatin. Monoklonální protilátky končí na -mab, polymery na -mer, imunomodulátory na -imod, -oxetin je koncovka třídy antidepresív, jako jsou Fluoxetin či Paroxetin, -sartan je sufix třídy léků snižujících krevní tlak (Losartan), -afil je pro léky na poruchy erekce (Sildenafil), -azepam pro anxiolytika (Diazepam), -formin pro třídu antidiabetik (Metformin), podobně jako -glitazon aj. Antivirotika končí na -vir.

Někdy složenina odkazuje i k autorovi léku, jak tomu bylo u masti Framykoin (Benjamin Fragner + -mykoin) či anti­depresíva Prothiaden (Miroslav Protiva + antihistaminikum Dithiaden).

Text vyšel původně v tištěném Reflexu č. 49/2014.



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama