Hitlerův značně nervózní jasnovidec | Reflex.cz
reklama
nahoru

Hitlerův značně nervózní jasnovidec

Steve Fisher29. listopadu 2014 • 17:00
Hitlerův značně nervózní jasnovidec
Adolf Hitler
• foto: 
Marek Douša

Místo děje: Berlín, 10. leden 1943

reklama

Joseph Goebbels: „Můj vůdce, ­jasnovidec, kterého jste si pozval, je tu.“

Adolf Hitler: „Dobře. Pošlete ho ke mně.“

Jasnovidec: „Heil Hitler! Můj vůdce, je to pro mě obrovská čest...“

Hitler: „Ano, ano. Posaď se. Tak mi řekni, jak to své jasnovidectví vlastně děláš. Používáš čajové lístky, karty, křišťálovou kouli?“

Jasnovidec: „Nikoliv, můj vůdce. Nepoužívám nic. Stačí, aby mi někdo jen položil otázku o budoucnosti, a odpověď se obvykle zjeví v mé mysli.“

Hitler: „Výborně. Tak tedy, dnes přicházejí zprávy o tom, že Rusové chystají mohutný útok na naše vojska bojující ve Stalingradě. Podaří se nám město udržet?“

Jasnovidec: „No...“

Hitler: „Nuže?“

Jasnovidec: „Jde o to, že...“

Hitler: „Proč neodpovídáš?! ­Udržíme Stalingrad?“

Jasnovidec: „No, totiž... ano?“

Hitler: „Proč odpovídáš otázkou? A proč se tolik potíš? Nejsi ne­mocný?

Jasnovidec: „No, můj vůdce... Chci říct... teda, vlastně mi zle je. Najednou se necítím moc dobře. Možná bych měl odejít, abych vás nenakazil.“

Hitler: „Ještě ne. Zase se posaď! Mám na tebe pár dalších otázek.“

Jasnovidec: „Panebože...“

Hitler: „Polní maršál Rommel velí našim vojskům v severní ­Africe. Podaří se mu porazit britské síly pod velením generála Montgomeryho v Libyi?“

Jasnovidec: „No... jak bych to řekl, to je moc těžká otázka! Už jsem vám říkal, že se mi odpovědi na některé otázky zjeví v mysli obvykle, ale ne vždycky? Ono je to tak, že v tomhle oboru nejsem ten nejlepší. Ani když se tím živím. Je to spíš taková má vedlejší činnost, skutečně...“

Hitler: „Přestaň koktat a odpověz na moji otázku! Nebo tě dám zastřelit!“

Jasnovidec: „No... tak dobrá... jo, jo! Zřetelně vidím velké vítězství našeho skvělého maršála Rummela v severní Africe.“

Hitler: „Rommela, ty idiote! A podaří se nám odrazit invazi spojeneckých sil v Evropě, pokud se o ni kdy pokusí?“

Jasnovidec: „Myslíte v Normandii, můj vůdce?“

Hitler: „Ano, k sakru! Nebo v Calais či v Bretani nebo kdekoliv jinde, od Nizozemska k Dánsku! Ať už se vylodí kdekoliv. Odpověz na mou otázku!“

Jasnovidec: „Jsem si jist, že vyhrajeme, můj vůdce. Jen mě prosím nedávejte zastřelit.“

Hitler: „Dobrá. A poslední otázka. Kde mě zastihne smrt a jak?“

Jasnovidec: „Můj vůdce, já... no to je...“

Hitler: „Čekám.“

Jasnovidec: „No dobrá, moment. Už se mi to rozjasňuje. Dožijete se velmi požehnaného věku a zemřete v mém paláci v Monaku.“

Hitler: „Ty máš palác v Monaku?“

Jasnovidec: „Ne, zatím ne.“

Hitler: „Goebbelsi! Kupte tomuhle jasnovidci nějaký palác v Monaku.“

Jasnovidec: „Děkuji vám, můj vůdce!“

Hitler: „Ale teď ho zavřete někam do cely, kde ho nebudu mít na očích, dokud nebudu připraven na smrt.“

Goebbels: „Ano, můj vůdce. Hezký pokus, jasnovidče.“

Jasnovidec: „Tak tohle jsem do­opravdy nepředvídal.“

Steve Fisher – Američan v Praze. Překlad Jan Valeška. Text původně vyšel v tištěném Reflexu č. 47/2014



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama