Socrates

Socrates Zdroj: profimedia.cz

Deník stíhaného JXD: Obrana Sokrata

"Jaký dojem učinili moji žalobci, zvláště Melétos, na vás, občané athénští, nevím; ale já jsem se po jejich řečech stěží vzpamatoval, tak přesvědčivě mluvili. A přece neřekli takřka ani slova pravdy. Nejvíce však jsem se podivil jedné z jejich četných nepravd, té, když říkali, že se musíte mít na pozoru, abyste se nedali ode mne oklamat, ježto prý jsem silný řečník."

Na dovolené mi zbývá čas i na četbu klasiků. Platónova Obrana Sokratova mne ale v mé nynější situaci obviněného oslovila zvlášť silně. Ano, jak je možné, že policie i znalec, kterého najala, vidí má slova tak silná? Jak je možné, že můžu jednou anekdotou vytištěnou pod obrázkem zkazit dítě a naučit jej brát drogy? Jak je možné, že mých osm slov má větší váhu než výchova rodiči, protidrogová prevence ve škole a skutečnost, že marihuana je ilegální droga? Čím je dána moc mých slov?

"Vezměme znění jejich žaloby. Je asi takovéto: „Sókratés je vinen tím, že kazí mládež a že nevěří v bohy, v které věří obec, nýbrž v jiná nová daimonia.“ Takové je tedy to obvinění. Prozkoumejme z tohoto obvinění každou jednotlivou část. Žalobce tedy tvrdí, že jsem vinen tím, že kazím mládež. Já však, občane athénští, tvrdím, že je vinen on, a to tím, že si zahrává s vážnou věcí, když lehkomyslně přivádí lidi před soud a předstírá vážný zájem a péči o věci, o které se až dosud nikdy pranic nestaral."

Policie o nás říká, že jsme "zamýšleli vzbudit u jiných osob rozhodnutí nebo náladu vedoucí ke zneužívání návykových látek jiných než alkohol, kdy toto spáchali tiskem.Předmětné texty a fotografie mají charakter reklamních sdělení a inscenovaných fotografií, vytvářejících iluzi a náladu vedoucí k záměrnému jednání - zneužívání návykových látek. Mají tendenci vedoucí k nápodobě a konzumaci drog dětmi a mladými lidmi, kteří nemají rozlišovací schopnosti zralého člověka.“ O to, že se na notoricky známých místech (nejen) Prahy desítky let prodávají tvrdé drogy, se policie stejně jako Melétos nestará.

"Přece však nám pověz, Meléte, jakým způsobem já podle tvého mínění kazím mládež? Či je jasno, že podle žaloby, kterou jsi na mne podal, to dělám tím, že učím nevěřit v bohy, v které věří obec, nýbrž v jiná nová daimonia? Netvrdíš, že kazím mládež tímto učením?" "Zcela rozhodně to tvrdím.", odpověděl Melétos.

Ano, uznávám jiné bohy než policie, tvrdím, že marihuana je pro dospělého uživatele stejně, či dokonce méně nebezpečná než pivo a víno, a výrazně méně nebezpečná než tvrdý alkohol. A říkám, že by se neměla zakazovat, ale legalizovat. A jdu tak daleko, že jsem ochoten si z marihuany a dění kolem ní dokonce dělat srandu. Takže kazím mládež.

Vidíte v těch dvou causách nějaký principiální rozdíl? Rozeznáte vůbec, který text je z žaloby na Sokrata, a který z mého obvinění? Já skoro ne! Za ty tisíce let jsme se neposunuli ani o píď. Tak jsem zvědav, jestli taky dostanu číši bolehlavu. Ale je to v podstatě jedno, protože se ztotožňuji se Sokratem i v tomto výroku: "Buďte jisti, že bych nezměnil svého jednání, ani mám-li stokrát zemříti."