Jakub Horák: Ty jsi fakt chytrá, pojď se mnou do postele | Reflex.cz
reklama
nahoru

Jakub Horák: Ty jsi fakt chytrá, pojď se mnou do postele

Jakub Horák1. července 2013 • 14:34
Jakub Horák: Ty jsi fakt chytrá, pojď se mnou do postele
• foto: 
profimedia.cz

Nevím, jestli se začíná projevovat, že hlavním studijním zájmem jistého druhu holek v devadesátých letech bylo sledování seriálu Beverly Hills 90210, nicméně mám vážné obavy, že úroveň všeobecného vzdělání v populaci klesá. Některé holky v tom se mnou ovšem vůbec nesouhlasí.

reklama

Andrea se rozhlédla po pokoji, natáhla z křesla nohy, napila se vína a řekla:

- A co ti na tý tvý bejvalý holce vadilo?

- Je to jedno, nechme to bejt. Byla v pohodě, jenom si jakože myslela že je moc chytrá, odpověděl jsem neurčitě, nechtělo se mi to probírat.

- Ne, fakt, co ti vadilo?

- No, tak, když to teda chceš slyšet, třeba mi vadilo, že byla přehnaně sebevědomá. Takže když tu byl třeba u mě někdo z ministerstva zahraničí a bavili jsme se o Izraeli, tak normálně začala vykládat co si o Židech myslí ona a mlela takový kraviny, že jsem se před ním styděl.

- A co si myslíš o Izraeli?

Způsob, jakým přešla z jednoho téma ta na druhý, mě zarazil.

Hledači pravdy

Jedna moje kamarádka z undergroundu kdysi prohlásila: "Já jsem zažila všechno. Bydlela jsem ve squattu, chodila s bubeníkem od Psích vojáků a jedla jsem v pralese halucinogenní žábu."

S podobně pestrými poznatky se v životě setká každý hledač pravdy a zákonitě jednou přijde den, kdy se mu to všechno sleje do jednoho guláše. Heidegger bytuje vedle Nietzscheho, opovrhujícího stádem. Kafka nemůže najít cestu v chodbách budovy soudu, zatímco Camus na pláži ani žádnou cestu hledat nechce. Jungovy archetypy jsou pak pro hledače přístavem, ze kterého vyplouvá do svobodných vod duchovního hledání. Minulé životy, diagnostika karmy, okultní znamení, channelová komunikace s mimozemskými inteligencemi, sedm čaker, pozitivní afirmace i spiklenecké teorie Bildenbergem počínaje a Židy opouštějícími newyorská dvojčata několik minut před odpálením atomových náloží konče - s tím vším se musí setkat, probrat si to, nějak to zařadit, přidělit tomu známku hodnocení a příslušnou literaturu buď zařadit na svůj soukromý oltář, nebo jí vyhodit do popelnice.

Určitá část adeptů se na to někde v průběhu toho procesu vykašle a zařadí se do normální společnosti, takže si pořídí starou, haranty a na magory diskutující o Kafkovi se dívají s bezpečným nadhledem. Blahoslavení tito lidé, oni tvoří základ fungující společnosti a chodí ráno do práce, protože nepovažují za dostatečně závažný argument, že podle Heideggera žijí neautentické bytí.

Ty mi asi chceš "ukázat knížky", viď?

Dotud je všechno v pořádku. Existují tedy lidé, co těmto znalostem a debatám přikládají velkou důležitost a mají pravdu, pak existují lidé, kteří soudí že jsou to z hlediska praktického vlastně kraviny a mají pravdu taky. Ovšem kdo mě děsí, jsou lidé, kteří se o těch věcech chtějí bavit, nic o nich nevědí, ale jsou přesvědčení že vědí všechno.

Naše příhoda začíná u mě doma návštěvou jedné slečny, kterou jsem nedávno poznal. Sedíme u mě doma v křeslech, pijeme víno a debata začíná. Seznamte se s Andreou - 180 centimetrů, takže je o kousek vyšší jak já což mě vzrušuje, hezká postava ale žádné silikony nebo něco podobně komerčního, na zrzavo obarvené vlasy a v obličeji hezký chytrý výraz, studuje vysokou školu humanitního zaměření, do Prahy přišla z krajského města, je jí 26 a o dva roky starší sestra už má dítě. Rodina kompletní. Potkali jsme se vernisáži kamaráda malíře, dvakrát už spolu pokecali a shodli se některých autorech které máme rádi, oba cítíme že se fyzicky přitahujeme, ke mně jsme šli po návštěvě divadla a svolila k tomu teprve po několika skleničkách, když jsem jí vysvětlil, že radši si povídám doma kde můžu pouštět muziku co má rád, než někde v baru.

Tady možná bylo první nedorozumění - já jsem to totiž s tím povídáním doma myslel opravdu tak, jak jsem to řekl.

Doslovný záznam rozhovoru

Sedáme si, nalévám bílé Chateauneuf-du-Pape La Bastide Saint Dominique ročník 2010, které sice není tak dobré jako Clos du Mont-Olivet, ale zato ho mám ve sklepě ještě dobrých šedesát lahví. Pouštím myslím Velvet Underground. Nejdřív se bavíme - jak jinak - o vztazích a Andrea se ptá na mou bývalou holku.

- A co ti na tý tvý bejvalý holce vadilo?

- Je to jedno, nechme to bejt. Byla v pohodě, jenom si jakože myslela že je moc chytrá, odpověděl jsem neurčitě, nechtělo se mi to probírat.

- Ne, fakt, co ti vadilo?

- No, tak, když to teda chceš slyšet, třeba mi vadilo, že byla přehnaně sebevědomá. Takže když tu byl třeba u mě někdo z ministerstva zahraničí a bavili jsme se o Izraeli, tak normálně začala vykládat co si o Židech myslí ona a mlela takový kraviny, že jsem se před ním styděl.

Ona: A co si myslíš o Izraeli?

Já: Ono nejde o Izrael samozřejmě, chtěl jsem tím říct že když něčemu nerozumím a jsou kolem lidi co v tom oboru mají vzdělání, tak radši poslouchám a snažím se něco naučit. Vadilo mi tam to sebevědomí kombinovaný s tím že o tom nic nevěděla.

- No a co si myslíš o Izraeli?

- No, je to hodně složitá věc, ale když si musím vybrat, tak si myslím že bychom měli primárně podporovat Izrael, protože tam drží podobný hodnoty jako má naše židovsko-křesťanská civilizace.

- Jaká židovská civilizace? Já nejsem Žid.

- Jasně, jakože kulturně, že jsme v oblasti křesťanství.

- Já nejsem křesťan.

- No jasně, jakože kulturně, pocházíme z toho.

Ona: Já s tím nesouhlasím.

Já: Ok, v poho, je to složitý, vím o tom, v poho. Mám i přátele co maj jinej názor.

- Já mám sestru v Palestině a podporuju Palestinu.

- V poho. Byl jsem na Západním břehu Jordánu, večeřel jsem s Palestincema, znám jejich postoj, rozumím tomu, je to složitý.

Ona: Ve středověku Židové kradli peníze.

Já: Ježíšmarjá. Jak kradli?

- Kradli, měli všechny peníze.

- Ježíš kdes to četla? Hele, podle zákonů ve středověku křesťani nesměli půjčovat peníze, tak jediný kdo mohl půjčovat na úrok byli Židé. Takže z toho to pochází, že půjčovali peníze. Nemohli dělat nic jinýho. To byl zákon že lichva byla pro křesťany zakázaná.

- Každej může půjčovat.

- Jasně, ale křesťani nemohli, byl to zákon.

- Kdyby měl někdo peníze a chtěl je půjčovat, tak mohl říct že je Žid a mohl je půjčovat.

- Ale to nejde, Žid je daný tím že jsi z nějaký rodiny, to nemůžeš o sobě jen tak říct. Hele, vysvětlím ti rozdíl - zatímco křesťani choděj do kostelů, kam choděj Židi, víš to?

Ona: Proč jsi tak na mě negativní?

- Počkej, já přece nejsem negativní, jen se tě snažím vzdělat proboha, přeci když chceš o něčem mluvit tak o tom musíš něco vědět. Gut? Takže - kam choděj Židi na pobožnost? Kam choděj?

- Proč jsi na mě negativní?

- Hele fakt nejsem.

- Proč jsi tak negativní? Jsi na mě zlej..

- Proboha fakt ne, tak když jsi chtěla mluvit o Izraeli a máš tam evidentně mezery, tak se ti to snažim vysvětlit..

- Já jsem nechtěla mluvit o Izraeli.

- No počkej, ty ses mě zeptala jakej mám názor na Izrael, já jsem ti ho řek, potom když říkáš že tam máš sestru tak ti řikám že jsou i jiný pohledy.

- Já jsem o tom mluvit nechtěla a nechápu, proč se tak ke mně chováš.

Začíná brečet, já huhlám nějaký sentimenty, ale obejmout jí nepůjdu, protože to co předvedla v rozhovoru je přeci šílený, byl bych rád kdyby už vypadla, ale nevím jak to zařídit, abych jí neublížil. Přichází a sedá si mi na klín.

Ona: Víš že jsi první chlap, co mě dokázal rozbrečet? To se ještě žádnýmu nepovedlo.

- Hele, fakt promiň, já ale myslím že to je dobrý pro tebe se dozvědět o věcech víc, když...

- Ty jsi zablokovanej, viď?

Vyexpeduju jí z bytu, to už jsem teda velkej hajzl co si to dovoluju a rozcházíme se ve zlým, už jí nikdy neuvidím. Ano, patrně jsem zablokovanej. Jsem zablokovanej proti hloupejm lidem. Chovám se nemožně, čekalo se že si půjdem zašukat, a já jsem jí namísto toho péruju a poučuju v debilní debatě o debilním Izraeli.

Andrea studuje vysokou školu. Takovou tu školu, co není ani FF UK, ani Matfyz, takže to vlastně žádná škola není. Někdo jí do hlavy nakukal, že má mít názor na všechno. A tak ho má. Jak přijde na něco řeč, prostě sáhne do přihrádky k tématu a vytáhne, co tam je uložený. A nikdo jí neodporuje, protože je hezká, vysoká a má pěknou postavu. Chlapi jí všechno odkejvou. Jsou to milí chlapi, nejsou negativní a vždycky jí potvrděj jak je chytrá, nejsou ani zablokovaný a nepruděj. Sex je s nima fajn, ale pak se nějak vždycky ukáže že má nějakou jinou nebo přestane brát telefon.



Klíčová slova: Jakub Horákpovídkanohyandrea



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama