15 gramů trávy: Pohled na život s konopím v Česku | Reflex.cz
reklama
nahoru

15 gramů trávy: Pohled na život s konopím v Česku

Jiří X. Doležal 26. března 2013 • 06:00
15 gramů trávy: Pohled na život s konopím v Česku
marihuana
• foto: 
Profimedia.cz

V hlavní roli tráva. Drogový expert Reflexu a každodenní uživatel marihuany JXD přináší čtyři aktuální pohledy na život s konopím po česku.

reklama


Pohled první: Vyhulenci nesmějí řídit


Dopravní policisté ohlásili, že v letošním roce začnou pokud možno plošně testovat řidiče na drogy. Za nové testery chce policie utratit víc než sto miliónů korun. Novinku by řidiči měli zaznamenat při silničních kontrolách v druhém pololetí.


THC se stejně jako alkohol rozpadá na látky, jež sice nejsou psychotropní, ale policejní tester na ně reaguje. Když vás třeba i dva dny po vykouření jointu zastaví policie, počítejte s cestou do nemocnice na odběr krve a až několikatýdenním zadržením řidičského průkazu. Úplně jinak tomu je u chronických kuřáků. Ti většinou nejsou způsobilí k řízení auta. Když uživatel látkou dostatečně nasákne, dostává se do situace, kdy i po čtyřiadvacetihodinové abstinenci má v sobě trvalou nízkou hladinu zbytkového THC.

 

Mně po čtyřiadvacetihodinové abstinenci naměřili šest nanogramů aktivního THC. Takovýto výsledek policejní kontroly by stačil k odnětí řidičáku až na dva roky, správnímu řízení a pokutě do padesáti tisíc korun. Kdybych způsobil dopravní nehodu a někoho zranil nebo zabil, zavřou mě. Momentálně není známo, jak dlouho musí chronik abstinovat, než mu aktivní THC z krve zmizí. Z pohledu zákona jste i se zbytkovým THC v krvi „pod vlivem“, a tudíž škody, jež natropíte, nejsou kryté z povinného ručení. Pokud způsobíte s dvěma nanogramy THC v krvi nehodu a někoho pošlete na vozík, zničíte jemu i sobě život.

 

Pohled druhý: Trapná historie výtažku


Někdy v polovině devadesátých let dorazil do Čech kanadský léčitel a pošuk Rick Simpson. A začal kázat výtažek stejně, jako jiní kážou Krista.


Konopný extrakt, který nazýval Fénixovými slzami, podle něj léčí vše, rakovinou počínaje a plešatostí konče. A taky prodlužuje penis. Do sekty se mu brzy přihlásila řada věřících především z okolí Olomouce. Byli mezi nimi i akademicky vzdělaní lidé, a především jistý pan D. Ten kdysi býval vyhlášeným protidrogovým terapeutem, ale měl psychické problémy, které zvládal s pomocí psychiatrů a prášků. Někdy po přelomu tisíciletí však došel k závěru, že bláznem není on, ale jeho psychiatři, přestal jimi předepsané léky brát a stal se konopným aktivistou. Přesvědčil dvě poslankyně Poslanecké sněmovny, aby se začaly zajímat o léčivé konopí. Když se zajímaly málo, posílal jim výhrůžné SMS, že je „utluče palicí“.

 

Po celou dobu dělal spolu s léčitelem Simpsonem a jeho partou kolem výtažku obrovský kravál. Návod na jeho přípravu, který zveřejnili na internetu, je strašlivý. „Kilogram skunku vyluhujeme v technickém benzínu ve velkém hrnci. Rostlinný materiál scedíme. Benzín na vařiči zahříváme, dokud se neodpaří. Výtažek seškrábeme ze dna hrnce.“ Přestože technologie odporuje zdravému rozumu, pan D. udělal výtažku tak obrovskou reklamu, že v něm desítky lidí zoufalých nad rakovinou či roztroušenou sklerózou hledají poslední útočiště. Takže znovu: Marihuana je léčivá i nezahuštěná. V případě, že existuje medicínský důvod k jejímu užívání – chronické nechutenství z chemoterapie, rakovina, roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba a další diagnózy, u nichž zabírá – užívejte ji vaporizérem. Není nejmenší důvod ji zahušťovat. Výtažek je zbytečně koncentrovaný, a proto existuje vyšší riziko nepříjemného předávkování. Že by byl díky své koncentraci léčivější než „syrová“ marihuana, není pro­kázáno.

 

Pohled třetí: Vývozce marihuany


Podařilo se nám popsat příběh člověka, jenž vyváží marihuanu z Česka do Nizozemska. Sice v malém, ale už dlouho a úspěšně. Jeho know-how patří do televizního pořadu Malé podnikání. Svou činnost za hranicí zákona šikovně propojil se standardně zdaněným podnikáním.


Pěstitel pan P. z pochopitelných důvodů trval na tom, abych předmět jeho podnikání změnil. Řekněme tedy, že vyrábí a prodává pochoutky pro psy. Před dvanácti lety, ještě jako mladík, odjel do Nizozemska na brigádu – stříhat kytky. Ne tulipány, jak se původně naivně domníval, ale konopí. Při stříhání se seznámil s místním klukem, který byl v pěstírně bafuňářem, a spřátelili se. Psali si, párkrát se vzájemně navštívili.

 

Mezitím se Holanďan udělal pro sebe a v malém nizozemském městě u německých hranic si otevřel coffee shop. Pan P. využil známosti a s Holanďanem se dohodl, že mu dodá kilogram konopí měsíčně. Holanďan si pro konopí jezdil pick-upem s nizozemskou poznávací značkou a vozil jej mezi krabicemi voňavých pochoutek pro psy. Později za sebe Holanďan sehnal náhradu – Němce s německým ­pick-upem. Uzené prasečí uši, sušené býčí penisy a podobné dobroty jsou na fakturu, mají všechny průvodní papíry a strašně zapáchají. A tráva se veze mezi nimi.

 

Byznys funguje od roku 2007 a auto dosud nikdy nekontrolovali policisté s protidrogovými psy. Pan P. vlastně ani neví, zda by psí pochoutky skutečně natolik za­ujaly jejich pozornost, že by zásilku trávy nenašli. I kdyby, řidič by vzal zásilku na sebe jako individuální dovoz; v Německu by tak dostal nižší trest než coby člen organizované skupiny. Nemyslím, že by pan P. přeháněl, když říká: „Vypěstuju tak patnáct dvacet kilo ročně. A pár korun mi vydělají i ty uzený prasečí uši, mám na ně celý účetnictví, celou firmu. A platím z toho daně. Nikam nespěchám, nikam se neženu, nepotřebuju udělat měsíčně deset kilo a mám klid. Žrát můžeš, jen při tom nesmíš mlaskat!“ končí zlidovělou citací z české veselohry. Mě v té chvíli až bolí bizarní fakt, že podnikání pana P. je za hranicí zákona. Až budete v Amstru ochutnávat zvlášť povedenou vychytávku, mějte na paměti, že možná vyrostla v Ústí nad Labem.

 

Pohled čtvrtý: Léčebné konopí konečně přichází


Devatenáctého února tohoto roku prezident Václav Klaus podepsal zákon, podle něhož si pacienti budou moci pořídit konopí v lékárnách. Lékařské konopí se bude nejdříve dovážet pod přísnou kontrolou úřadů, do roka by maximálně pětileté licence na pěstování měli získávat i tuzemští pěstitelé. Dohlížet na ně bude Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Podmínkou pro udělení licence má být i záruka, že tuzemské konopí bude levnější než dovážené.

 

Bez ohledu na zákon hrozí, že naši pacienti nebudou mít k léčebnému konopí přístup ani nadále. SÚKL chce přijmout Návrh opatření obecné povahy 04-13: „Z prostředků veřejného zdravotního pojištění se nehradí individuálně připravované léčivé přípravky, například léčiva rostlinného původu (konopí pro léčebné využití) v jakékoliv formě samostatně i v kombinacích.“ Jinak řečeno, SÚKL pracuje – podle informovaných zdrojů na přímý příkaz ministra Hegera – na tom, aby konopí nikdy nesměly proplácet zdravotní pojišťovny. I kdyby se výrobní cena u nás legálně pěstovaného léčebného konopí pohybovala kolem dvou a půl eura za gram a všechno balení, distribuce, marže a další náklady se vešly do dalších dvou eur, dostaneme se k měsíční částce zhruba sedm tisíc korun za padesát gramů. To je částka pro většinu indikovaných pacientů, často seniorů nebo invalidních důchodců, zcela nedostupná, protože se rovná jejich čistému příjmu.

 

Medicína se celosvětově a napříč odbornostmi shoduje na tom, že konopí a přípravky z něj představují mimořádně účinný lék pro řadu bolestivých a spastických stavů, pro nechutenství při chemoterapii a při atakách infekce AIDS, pro některá kožní a autoagresívní onemocnění a pro řadu dalších stavů. Naše ministerstvo zdravotnictví a SÚKL ale začaly pracovat na tom, aby konopné léky byly jen pro bohaté, a zdůvodňují to zcela neuvěřitelně. V přímém protikladu s lékařskou vědou tvrdí, že pro terapeutickou účinnost konopí neexistují důkazy. Jde o ideologicky motivovanou hanebnost zralou na demisi ředitele SÚKL i ministra Hegra. Indikovaným pacientům by měly pojišťovny konopí proplácet se stejnou samozřejmostí, s jakou proplácejí inzulín.

 

Konopí 2012 v číslech



Mladým Čechům patří v Evropě prvenství v užívání konopí. Tuto drogu vyzkoušela téměř polovina Čechů ve věku 15 až 34 let, nejvíce z celé Unie. Podle zprávy Evropského monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost Česká republika stále patří mezi státy v Evropě, kde má největší podíl obyvatel alespoň jednu zkušenost s konopnou drogou.
Co se týká nebezpečnějších způsobů užívání, pravidelných a intenzívních, jsme někde na průměru EU. Odhady Národní proti­drogové centrály (NPC) říkají, že se u nás vloni spotřebovalo 22 až 25 tun konopí, v roce 2010 se odhad pohyboval kolem 18 tun. Podle NPC má sedmdesát až sto tisíc lidí problémy s intenzívním užíváním ­marihuany.

 

Jiří X. Doležal


Klíčová slova: rxrxjirixdolezal



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama