Kdyby za vámi přišlo desetileté dítě a chtělo připálit cigaretu, jak byste se zachovali? Skupina vysokoškolských studentů v rámci projetu na téma „zásah do veřejného prostoru“ zkoumala, jak budou dospěláci na prosbu mladých kuřáků reagovat.
Po poslední hodině si v jídelně dají buchtičky se šodó, vypijí skleničku čaje a pak hurá na „žváro“. Narazit na desetileté dítě s cigaretou u pusy není v dnešní době rozhodně žádná rarita, a když se projdete kolem zastávek na pražském Smíchově, budou vás kouřící základoškoláci míjet s větší frekvencí, než linky autobusů směr Barrandov.
Skupina vysokoškoláků se tedy rozhodla pomocí skryté kamery natočit, jak budou lidé reagovat, když je desetileté dítě požádá o oheň nebo rovnou o připálení cigaretky. Žádné plácání přes prsty nebo poučování o škodlivosti tabáku ale v Brně, kde se projekt realizoval, rozhodně neproběhlo. Všichni s ledovým klidem vytáhli zapalovač a bez mrknutí oka chtěli školákům při zažehávání ještě asistovat.
Průzkum tedy dopadl úplně opačně než v Thajsku, kde se studenti inspirovali. Tam mladí kuřáci s prosíkem nepochodili. Okamžitě začali dostávat kázání o pesticidech, urychlování stárnutí, rakovině plic a mrtvici. Když pak děti předaly lidem, kteří je odmítli, papírek s nápisem „O mě máš starost, ale na sobě ti nezáleží“, většina z nich cigaretu zahodila a lísteček si nechala. Počet volání na protikuřáckou linku se pak v Thajsku zvýšil o 40 procent.
