Zvládá být českým patriotem, který hlídá národ před špínou zvenčí, a současně šikanovaným Japoncem. Vyznavačem tradiční rodiny, jenž však sám dává přednost o dekádu mladším přítelkyním. Hlídačem nešvarů politiků, jenž kouzlí s milióny tak, že se auditoři nemohou dopočítat… Tomio Okamura (45) je ukázkovým produktem současné doby, postavené na vyprázdněnosti obsahů a lžích, jež se maskují jako alternativní pravda.
Chtěl by být českým prezidentem. Chce znárodnit Českou televizi a rozhlas. Chce přímou demokracii a chce, aby mu nikdo neskákal do řeči. Nesnáší média, ale často v nich vystupuje. Napůl Japonec, napůl Čech, vyjadřuje se radikálně proti islámu, odmítá uprchlíky a popírá existenci koncentračního tábora v Letech. Je předsedou strany Svoboda a přímá demokracie (SPD), kterou založil poté, co byl vyštípán ze strany Úsvit, již také sám založil. Právě s SPD se stal překvapením letošních parlamentních voleb, když skončil čtvrtý
Okamura a jeho český sen
Narodil se v Tokiu české matce a japonskému otci jako prostřední ze tří synů. V Japonsku strávil většinu dětství, základní školu však již dokončil v Československu. Po návratu do rodné země své matky strávili kvůli její nemoci Tomio s mladším bratrem nějaký čas v dětském domově. Tomio Okamura říká, že tam zažíval šikanu, a proto až do dvaadvaceti let koktal. V Československu také absolvoval střední školu chemickou a následně se v osmnácti letech vrátil do Japonska, kde však ve studiu nepokračoval, sehnal práci pouze jako popelář a později prodavač popcornu v kině. Podle svých vlastních slov se v Japonsku cítil diskriminovaný a neviděl tam svou budoucnost. Vrátil se proto zpět do Česka.
Zde začal úspěšně podnikat v cestovním ruchu. Založil cestovní kancelář, jež cílí hlavně na japonské turisty, spoluvlastní obchody s japonským zbožím a také softwarovou firmu, ale podniká třeba i v gastronomii. Je aktivní v Asociaci českých cestovních kanceláří a agentur, pět let v ní byl mluvčí a viceprezident.
Do povědomí veřejnosti vstoupil v roce 2009 přes televizní obrazovky, když byl jedním z pěti investorů čekajících na nápad, do něhož by vložili peníze, v pořadu České televize Den D. Od té doby se také často a rád veřejně vyjadřuje v podstatě ke všemu – i proto si vysloužil mimo jiné označení „japonský brouk Pytlík“.
Roku 2012 využil Okamura své všeobecné známosti z médií a kandidoval na senátora. Uspěl, což jej tak povzbudilo, že se rozhodl pokusit o post prezidenta republiky. Nepodařilo se mu však získat dostatečný počet podpisů k registraci, přestože se kvůli tomu odvolal až k Nejvyššímu správnímu soudu.
V roce 2013 založil politickou stranu Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, v níž byl zvolen předsedou a se kterou se dostal do Parlamentu.
Napsal několik knih, v nichž kromě legendy o svém životě poskytuje rady, jak spokojeně žít, jak vydělat peníze, jak uspět, jak získat moc a uznání. První z těchto knih, jejichž obálku zdobí jeho tvář, se jmenuje Český sen...
Causu Tomio Okamura si přečtěte v novém tištěném Reflexu, který vychází ve čtvrtek 2. listopadu.
