Asi jste slyšeli o knize Andreje Babiše – O čem sním, když náhodou spím. Nad jejím vizionářským obsahem se již zamýšlela spousta politologů a novinářů – od pochvalných recenzí až po hodnocení ve stylu: „Populistické sny jednoho a(no)grobarona s estébáckými kořeny.“
Mne zde fascinuje jiná věc. Andrej Babiš se de facto hlásí k tomu, že málo spí, což vysvětluje svou enormní pracovitostí, kterou dával na odiv i v mnoha rozhovorech nejen v jím vlastněných médiích. Vítězný Andrej Babiš naznačuje národu: Kdo spí, ten se fláká, správný moderní člověk spí málo a pořád maká.
Na druhém protipólu je Karel Schwarzenberg: „Když se kecají blbosti, tak spím.“ Z tohoto legendárního sloganu, jenž se ocitl dokonce i na billboardech, je jasný pozitivní vztah autora z TOP 09 k spánku. Možná i sám název jeho strany naznačuje, že by se mělo spát třeba i devět (!) hodin denně, tedy alespoň v zimě.
Dostatek spánku je velice zdravý
Ale vážněji, spánek je nezbytnou podmínkou zdraví. Jde de facto o pilíř našeho zdraví. Stěžejní smysl spánku je v tom, že rozsáhlý útlumový stav, který je fyziologickou podstatou spánku, poskytuje našemu organismu, zejména nervovým buňkám, dokonalý odpočinek na obnovu jejich činnosti. Spánek má celkový ochranný charakter. Každý člověk (i politik) jej potřebuje na obnovení a načerpání tělesných a duševních sil.
Pozor, nedostatek (a to zejména dlouhodobý) spánku je příčinou či spolupříčinou řady onemocnění. Vědci například zjistili, že bez dostatku spánku není lidský mozek schopen dostatečně odstraňovat nebezpečné látky a některé proteiny, jež jsou zodpovědné mj. za rozvoj Alzheimerovy choroby anebo demence.
Lidé, kteří spí dlouhodobě méně než pět hodin, zvyšují až o 15 procent riziko úmrtí. Pozor, a to v každém věku, nejen v mládí. Pokud spíte šest hodin denně, tak i to je ze zdravotního pohledu nedostatečné. Reálně vám dle vědců hrozí vážná kardiovaskulární onemocnění.
Například ucpání tepen nebo příliš slabý či silný tep. Nedostatek spánku také zvyšuje i riziko cukrovky a řadu dalších nemocí.
Slavní (ne)spavci v dějinách
Zastánci Andreje Babiše a jeho nespavosti možná namítnou, že i mnoho jiných slavných lidí málo spí (respektive spalo), třeba prezident Donald Trump tvrdí, že v noci spí tři až čtyři hodiny, málo údajně spal i Napoleon, Edison, Stalin či Churchill. Mezi další slavné nespavce, paradoxně s hodně podobným životním projektem, jako má A. Babiš, patří i Silvio Berlusconi, který prý nespí více než dvě až čtyři hodiny denně. Nicméně ze zdravotního hlediska takovou absenci spánku většině populace nemožno doporučit.
Nedávno mi vyprávěl jeden můj bývalý student-právník, že aktuálně pracuje ve větší pražské advokátní kanceláři, kde ho šéf mnohdy nutil (pardon, dnes se říká motivoval) k práci často až do 22. či 23. hod.
Když se mladý kolega ohrazoval, že mu pak nezbývá čas na soukromý život, a dokonce ani na dostatečný spánek, dostalo se mu odpovědi, aby si vzal příklad z Napoleona anebo Babiše, že ti spali také málo, a kam to dotáhli.
Ano, spěme více a bude líp…
Pakliže se Babišova nespavost v dnešním Česku (nepřímo) vydává za ctnost, volám rozespalým, avšak důrazným hlasem: To není, opravdu to není dobře. Rodiče, nedávejte pana Babiše a jeho spánkový deficit za vzor svým dětem či vnoučatům.
Češi, spěme více! A bude líp.
A kolik hodin spíte vy? Je vám bližší spáč Karel S., nebo nespavec Andrej B.? Napište nám, prosím, do komentářů.
