nahoru

Ekonom Vladimír Pikora: Fake zprávy a fake volby

Vladimír Pikora26. října 2017 • 16:30
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek
• foto: 
Archív

Máme po volbách. Potvrdilo se mé očekávání, že předvolební průzkumy jsou zavádějící. Tvrdily, že ANO získá 25 %, v realitě získalo téměř 30 %. Druhá měla skončit ČSSD s 12,5 %, v realitě je jen těsně nad sedmi procenty. A není druhá, ale až šestá. Znovu a znovu se ukazuje, že průzkumy pravidelně ČSSD nadhodnocují. Ani tentokrát nezklamaly. Můžeme se nanejvýš tak ptát, čím to je.

A můžeme najít mnoho různě pravděpodobných odpovědí. Určitě se najde i někdo, kdo řekne, že všechny průzkumy jsou jednoduše falešné. Taková už je doba. Dnes se tvrdí o lecčem, že to je falešné. Nikdo nikomu nevěří. I výpadek serverů při volbách vyvolal podezření z podvodu. Žijeme totiž v době fake news.

Taková „doba fake news“ má svá specifika. Tak třeba se pozná podle toho, že máme seznamy médií, jež údajně vznikla s cílem manipulovat společnost. Říká se jim dezinformační. A tato dezinformační média prý schválně lžou. To je prý smysl jejich existence. Má to ovšem jeden malý problém. Totiž já dnes už nedokážu říct, která média dezinformační nejsou.

Tento týden mě roznesla zpráva ČTK, jež píše o tom, jak naše volby hodnotí svět. Zprávu ihned přejala i další média. Ve zprávě se uvádí:

„,Česká ekonomika se poslední čtyři roky těší rychlému růstu, vyrovnanému rozpočtu a nejnižší nezaměstnanosti v Evropské unii, ale sociální demokraté, kteří vedou vládu spolu s ANO a dalším partnerem, nebyli schopni tohle zužitkovat,‘ napsal Reuters.“

Pokud vycházím z toho, že ČTK zprávu jiné agentury, Reuters, správně přeložila (a já věřím, že překlad správný byl), tak zpráva Reuters lže. Vyrovnaný rozpočet? Vloni jsme měli omylem přebytek státního rozpočtu, jelikož nebyl dodržen zákon o státním rozpočtu a díky omezení investic jsme místo deficitu dosáhli přebytku. Přebytek – nikoliv vyrovnaný rozpočet. A omylem – nikoliv záměrně. Plánovaný přebytek jsme měli naposledy v devadesátých letech. O rok dříve jsme měli deficit. Na letošní rok je opět plánovaný deficit a na příští také. Vyrovnaný rozpočet tu nebyl snad nikdy.

Ten, kdo psal článek pro Reuters, vůbec nevěděl, o čem píše. Článek vytváří falešně optimistický obraz. Reuters přitom není žádná špatná agentura, má vysoké renomé. Kdyby totéž napsal někdo jiný, asi hodně lidí by začalo tvrdit, že Putin platí propagandu.

Jenomže všechny tyto úvahy jsou dle mého soudu liché. Tato zpráva celkem jistě nebyla nikým placená. Jen jsme vystaveni ohromnému tlaku mediální konkurence. Všechny zprávy musí být rychlé. Není čas kontrolovat a ověřovat z mnoha zdrojů.

Současně s tím je pravdou, že nikdy nebylo snazší zprávy manipulovat. Jsme zavaleni informacemi. Máme jich tolik, že se v nich ztrácíme. O to víc si musíme pěstovat kritické myšlení a automaticky předpokládat, že když už nějaké médium o čemkoliv píše, může to mít účel.

Krásnou ukázkou je, jak se psalo o předminulém ministrovi financí, kolik sesbíral ocenění ve světě za svou práci. Přišel nový ministr financí, aby na předešlém ministrovi nenechal nit suchou a aby opět sbíral ocenění. Ocenění obou bylo hodně medializováno a ve volbách vařeno. Ale vzhledem k tomu, jak se ministři vůči sobě vymezili, zjevně buď jeden, nebo druhý (nebo oba) dostal ocenění nějak podivně.

Ostatně tahle všelijaká ocenění jsou vůbec lahůdkou pro lovce fake news. Pikantní je třeba i ocenění pro našeho bývalého guvernéra centrální banky za to, jak intervencemi oslabil korunu, aby jeho nástupce dostal ocenění za to, jak intervence ukončil. Není to trochu schizofrenní?

Když jsem si přečetl zprávu Reuters o českém rozpočtu, byl jsem schopen odhalit chybu jen proto, že situaci u nás dobře znám. Jenomže co země, v nichž jsem nikdy nebyl? Mohu potom věřit tomu, co se píše o Sýrii nebo Íránu? Nedozvídám se jen to, co se „mám“ dozvědět? Nejsme všichni systematicky manipulováni? Vzpomeňme na zprávy o tom, jaké zbraně jsou v Iráku a jak se na Irák musí zaútočit, aby se následně žádné zbraně nenašly. Tyhle „zprávy“ jen posloužily jako argument k útoku. Ve skutečnosti ovšem vůbec nevíme, co se v téhle zemi dělo a děje.

Volby přinesly i nové téma. Lídr hnutí SPD Tomio Okamura navrhuje, aby byly zestátněny Český rozhlas a Česká televize. Myslím si, že SPD vzala téma za špatný konec. Já si nemyslím, že by Česká televize měla být státní. Já si totiž myslím, že se televize už vlastně přežila.

Doba se posunula. Podobně jako telegraf, telegram a další technologie i televize dříve či později skončí. Například britské děti už dnes tráví víc času u YouTube než u televize. Proč by se taky dívaly na televizi, když na YouTube si mohou zvolit program a vybrat dobu? Televize není konkurenceschopná podobně, jako dnes není konkurenceschopný telegraf. Je zbytečné ji jako státní držet. Ani bezpečnostní argument neobstojí. Pro případ nějakého neštěstí a tvrzení, že by mohla vysílat klíčové zprávy, poslouží lépe rozhlas. Kdyby třeba nastal blackout, každý může poslouchat rozhlas v autě i bez elektřiny (bude-li tedy rozhlas vůbec fungovat). To pro televizi neplatí.

A to není vše. Veřejnoprávní televize navíc podle mě vychyluje politiku někam, kam by neměla. Nastoluje témata, jež nejsou tématy. Například jasnou zprávou těchto voleb je, že voliči odmítli euro: Strany, které hájí přijetí eura, totiž dostaly dohromady jen necelých 24 %. Den po volbách si však Česká televize pozvala do studia dva ekonomy, kteří oba dlouhodobě hájí rychlé přijetí eura. Pak to pochopitelně v očích diváka vypadá, že mezi ekonomy existuje shoda na rychlém přijetí eura, že je chybou, když voliči volili tak, jak volili, a že by politici opravdu měli euro rychle přijmout. Třeba bývalý prezidentský kandidát Jan Švejnar v neděli v ČT prohlásil: „… Myslím, že by se měli nad tím znovu zamyslet a přehodnotit to. Rizika přijetí eura jsou mnohem menší než výhody.“ Já jsem ovšem ekonom — a opravdu nesouhlasím.

Myslím, že veřejnoprávní televize by měla být u podobných témat neutrální. Pokud už je jeden ekonom tak výrazně pro, druhý by měl být výrazně proti. Neměl by se vytvářet falešný dojem odborné shody.

Televize také podle mě mohla ovlivnit i výsledek voleb. Na základě průzkumů si zvala do studia jednotlivé strany, nedala však šanci všem. Dala ji jen těm, jež průzkumy vyhodnotily jako strany, které budou lidé hodně volit. A tím se vracím na začátek. Průzkumy byly interpretovány jako predikce. Jenomže ve skutečnosti to není predikce, průzkumy jen odrážely situaci v den, kdy respondenti byli dotazováni.

Opravdu bych nelitoval, kdyby u nás zůstaly jen soukromé televize, jimž nemusím platit koncesionářské poplatky. A u kterých vím na beton, že jako soukromé médium legitimně mohou někomu stranit a aspoň se netváří, jako že tomu tak není. Je potom na divákovi, aby si svým kritickým myšlením rozebral, co je a co není pravda.

Konečné výsledky voleb v ČR

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00 %
Účast: 60.84 %
29.64 %
ANO
11.32 %
ODS
10.79 %
Piráti
10.64 %
SPD
7.76 %
KSČM
7.27 %
ČSSD

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

O ekonomických dopadech voleb čtěte na E15.cz

Vladimír Pikora




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,540
21,650
28,580
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře