Proč jsem nakonec nedal tuto funerální koláž Jana Ignáce Říhy na aktuální obálku Reflexu?
- Protože demokracie letos v říjnu kvůli vítězství Andreje Babiše a dalších nesystémových stran neumřela; naopak – oni mohli uspět právě díky demokracii.
- Protože nedemokrata Babiše volilo 1 500 113 z celkového množství 8 374 501 oprávněného voliče. Samozřejmě, když k tomu číslu přidáme voliče Okamury, Filipa a Bartoše, bude to o něco horší, ale stále ne nadpoloviční většina.
- Protože lamentovat nad výsledkem voleb a konci liberální demokracie ve chvíli, kdy ještě Babiš ani nenašel vládní spojence, je absurdní.
- Protože mluvit v první reakci na vítězství ANO o emigraci je nesmysl. Utíká ze země většinou ten, kdo něco provedl – tedy aspoň v demokracii.
- Protože síla demokratických institucí je stále vyšší než obavy, že je dokáže Babiš s osmasedmdesáti poslanci destruovat a ovládnout. Třeba mohou nově zvolené poslance Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka nevydat kvůli Čapímu hnízdu trestnímu stíhání, hlasovat však o rovněž obviněných Babišových rodinných příslušnících a zaměstnancích Agrofertu naštěstí pořád nemohou.
- Protože v této zemi budou stále fungovat svobodná média, znormalizované Babišovo vydavatelství MAFRA a další mediální divize Agrofertu mají jen část trhu. A jestli Babiš ovládne mediálními hrbatými dušemi Českou televizi a TV Nova? I s tím si demokracie poradí.
- Protože pohřeb je definitivní a konečný stav existence. A pohřbít demokracii, byť takto symbolicky na obálce Reflexu, znamená smířit se s ním. A to v Reflexu nikdy neuděláme.
Text vyšel jako editorial v dnešním tištěném Reflexu, kde také najdete velký povolební speciál.
