nahoru

Funkce nejdřív, lidi to přece zaplatí aneb Kolik sněmovních místopředsedů Česko skutečně potřebuje?

Jiří Štefek25. října 2017 • 16:30
Poslanecká sněmovna - ilustrační snímek
Poslanecká sněmovna - ilustrační snímek
• foto: 
Tomáš Krist / Mafra / Profimedia.cz

Souběžně se sondážními rozhovory Andreje Babiše a dalších špiček ANO o podobě či podpoře budoucí vlády se v rámci politického kolbiště rovněž čile diskutuje o složení vedení nové Poslanecké sněmovny. Někdy tyto debaty i zastiňují jednání o samotné vládě. O lukrativní funkce v čele dolní komory je obrovský zájem a málokdo chce odejít s prázdnou.

Na úvod budiž pro úplnost připomenuto a zdůrazněno, že brzká elementární shoda na vedení dolní parlamentní komory je potřebná a nutná. Bez jeho zvolení totiž nemůže dosluhující vláda podat demisi a být jmenován nový premiér. Zde ale jde o to, jak početné vedení má být a kdo všechno by v něm měl být zastoupen.

Pokud jde o dělení funkcí placených erárem, tak i ideově znesvářené strany jsou hned zajedno v tom, že by vedení dolní komory mělo mít poměrné zastoupení. Pro lepší pochopení jejich motivace uveďme pár čísel. Základní plat předsedy Poslanecké sněmovny činí 190 700 korun, plat místopředsedů 135 500 korun. A pak tu máme samozřejmě ještě nějaké náhrady na dopravu, reprezentaci, právní posudky a tak dále.

Každý vedoucí činitel Sněmovny má samozřejmě nárok na služební limuzínu s řidičem. Když se to pak potrhne a sečte, každý z nich pak přijde státní rozpočet každým rokem na hezky kulatou sumu peněz. I z toho důvodu by se mělo přistupovat k rozdělování těchto funkcí uměřeně.

Nahlédněme na skok do historie. V době takzvané opoziční smlouvy měla Poslanecká sněmovna jen předsedu a tři místopředsedy. Na omezení funkčnosti se to nijak neprojevilo. V létě 2002 už bylo zvoleno místopředsedů pět, ale poté co Hana Marvanová (US-DEU) v pozdním létě nepodpořila vládní tzv. povodňový daňový balíček, na svou funkci rezignovala a počet místopředsedů se už nezvyšoval a zůstal na čtyřech. V roce 2006 a 2010 bylo zvoleno pět místopředsedů, v končícím období 2013-2017 byli opět čtyři. Kolik jich bude letos?

Z průběžných zpráv vyplývá, že zájem o křeslo ve vedení sněmovny má ANO, ODS, SPD a Piráti, zatímco ČSSD, KSČM a lidovci raději z opatrnosti mlčí. Pokud by však mělo být dodrženo – tolik deklarované – poměrné zastoupení na základě výsledku voleb, mělo by mít ANO ve vedení komory dva členy a ODS, SPD a Piráti po jednom. Takto by byl zachován počet vedoucích představitelů ve formátu 1+4, který platí dosud.

Pokud by však nárok vznesly i další strany, například ČSSD a komunisté, a oháněly by se poměrným zastoupením, už by se musel počet místopředsedů nafukovat anebo o funkce licitovat. A to ještě nemluvíme o variantě, kdyby se lidovci, starostové a TOP 09 dohodli, že všechny tři kluby společně nominují svého zástupce do vedení komory. Rázem tu můžeme mít vedení ve složení jeden předseda + sedm místopředsedů. Že by to znamenalo další velké výdaje státu navíc, by v tu chvíli nezajímalo asi nikoho.

Jistě, vzhledem k reprezentačním povinnostem a potřebě střídat se při řízení dlouhých poslaneckých schůzí je třeba, aby tu vedení komory bylo dostatečně početné. V letech 1998 až 2002 to tu zvládli čtyři lidé. V takovém počtu by to nejspíš bylo zvládnutelné i nyní. Jenže do Sněmovny se dostalo devět stran a většina z nich nechce přijít naprázdno. Přesto si myslím, že pro zdárný chod Sněmovny na příští čtyři roky plně postačí aranžmá 1+4. Někteří uchazeči o místo za řídícím stolem by se totiž spíš měli soustředit spíš na svoji poslaneckou funkci a nebo zpytování svědomí, proč ve volbách dopadli tak špatně.

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

O ekonomických dopadech voleb čtěte na E15.cz





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,480
21,680
28,740
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře