Vývoj zdravotního stavu prezidenta Zemana je zjevně nedobrý a ubývá mu sil v podstatě před očima. Považuji však za vysoce pravděpodobné, že přesto kandidaturu na další volební období nevzdá a že volby vyhraje. Jenže na vládnutí už očividně nebude mít sílu...
Nebude to v naší historii poprvé, kdy se stane hlavou státu velmi nemocný člověk. Záměrně nepíšu velmi starý, protože znám několik osmdesátiletých mužů, kteří jsou plni elánu, a i když jim síly stáří bere, tak fungují a pracují. Byť v profesích jako lékař, psychoanalytik nebo právník, tedy v těch, kde se nepracuje krumpáčem. Prezident Zeman totiž není až zas tak starý jako totálně vyžilý.
Pro zdraví a dožití populace jsou nejhrozivější tři faktory — kromě genetických dispozic. Je to konzumace alkoholu, je to kouření a je to nadváha. Kdyby se podařilo tyto tři neřesti vymýtit, budou se lidé v průměru dožívat devadesátky. Pan prezident Zeman však právě v těchto disciplínách vyniká jako zasloužilý a zkušený borec. Takže jeho vyžilost je nade vši pochybnost funkcí jeho životního stylu. Co ale s tím?
Podívejme se do historie, prezidenta na konci jeho sil jsme už párkrát v historii měli. Tomáš Garrigue Masaryk byl prezidentem zvolen i 24. května 1934, počtvrté a naposledy, i přes špatný zdravotní stav. Nebyl jaksi nikdo místo něj. Po svém zvolení kvůli nemoci však již nemohl jezdit na koni ani „sokolovat“ a úřadovat tak, jak byl zvyklý. Měl ochrnutou pravou ruku a naprostý nedostatek sil a jeho čtvrté volební období při vší úctě k prezidentu zakladateli fungoval už spíše jen jako symbolická figura, do politiky moc nezasahoval. Čtrnáctého prosince 1935 abdikoval ze zdravotních důvodů a v roce 1937 zemřel.
A nebyl jediný podobného osudu, následoval ho protektorátní prezident Emil Hácha. Terorizování českého národa po atentátu na Heydricha a zcela osobní nátlak nacistů vedený Karlem Hermannem Frankem a ministrem školství a lidové osvěty Emanuelem Moravcem v dvaačtyřicátém podlomily Háchův zdravotní a duševní stav a on nedokázal odejít v okamžiku, kdy ztratit schopnost vykonávat už tak brutálně okleštěný úřad prezidenta.
Přestože do té doby zastával úřad důstojně, po svém zhroucení po heydrichiádě ze sebe nechal udělat loutku v rukou říšské propagandy a začal víceméně otevřeně kolaborovat s nacisty a být jejich cvičenou opičkou. Po osvobození ho zatkli a zemřel ve vězení na těžké kardiovaskulární onemocnění, jímž léta trpěl a které bylo jednou z příčin jeho zhroucení v dvaačtyřicátém.
Kdo viděl Zemanův pochod po projevu v Parlamentním shromáždění Rady Evropy, musí připustit, že prezident valem chátrá a rychle mu ubývají síly. A reálně hrozí, že po svém znovuzvolení už bude schopen fungovat jen jako symbolická figura, jako Masaryk ve čtvrtém období, či dokonce Hácha po atentátu na Heydricha. Jeho rozhodnutí pak bude určovat jeho nejbližší okolí. A tak si dovedu představit, že po prezidentských volbách bude na Hradě sedět zcela zdevastovaný nefunkční Zeman a vládnout budou Mynář s Ovčáčkem.
