nahoru

Řeší totalita a schizofrenie problémy reálného světa stejně?

Cyril Höschl7. dubna 2018 • 08:00
Chaos
Chaos
• foto: 
Marek Douša

Je pravda, že složité problémy reálného světa řeší totalita i schizofrenie stejně, a to radikálním zjednodušením?

Vážený pane doktore,

spisovatel J. Kratochvil svého času formuloval myšlenku, že totalitní režim je sociální formou schizofrenie: složité a často neřešitelné problémy reálného světa schizofrenie i totalita „vyřeší“ radikálním zjednodušením, ovšem za cenu ztráty kontaktu s realitou. Přirovnání se mi velice líbí ze dvou důvodů. Jednak se mi jeví jako velice případné, ale hlavně zbavuje laické kritiky emocionálních přístupů, tedy především nenávisti – obě verze nemoci si zasluhují pečlivou anamnézu a léčení. Co Vy jako odborník na to?

M. Kudera

Děkuji za dotaz, ale asi vás zklamu: vůbec se mi to přirovnání nelíbí a bez ohledu na to, že si jeho autora jako spisovatele jinak velice vážím, je považuji za hloupé. Schizofrenie je duševní onemocnění, jehož podkladem je narušené pospojování mozkových sítí (diskonekční syndrom), spojené s poruchou zpracování informací.

Ztráta kontaktu s realitou je dána jednak jejím pokrouceným vnímáním (halucinace), jednak narušeným zpracováním (bludy). K tomu přistupuje řada dalších příznaků (oploštělá či nepřiléhavá emotivita, zapadnutí do vnitřního světa – autismus, nerozhodnost – ambivalence aj.), z nichž žádným nemůže trpět „režim“, neboť řízení společnosti není subjektem, jehož mysl coby funkce mozku by mohla být studována, natožpak vykazovat uvedené poruchy.

Pojmu schizofrenie se všeobecně zneužívá vinou povrchního chápání jeho významu. Kdokoli má na něco protichůdné názory, je označován za schizofrenika, nekonzistentní názor je považován za „schizofrenní“, případně se za schizofrenii považuje mnohočetná osobnost, což je všechno naprosto vedle. Řecký slovní základ φρήν (frén) znamená mysl a σχίζειν (schizein) štípat. Myslí se tím především odštěpení jednotlivých psychických modalit od sebe, například emoce od myšlenkového obsahu (emoční nepřiléhavost, inkongruence), mysli od motoriky (katatonie), emočního projevu od emočního prožitku a podobně. Jak vidno, tohle aplikovat na společnost postrádá smyslu.

Pokud vidíte jakousi analogii ve zjednodušení reality, pak vězte, že obecně v přírodě patologie bývá spojena se snížením entropie (chaosu), takže například patologické EKG (záznam srdečního rytmu) či EEG (záznam elektrické aktivity mozku) jsou mnohem „rytmičtější“ (a tedy zjednodušené) než normální (chaotičtější, proměnlivější) aktivita. Jakákoli patologie tedy může být v některých ohledech charakterizována zjednodušením, takže to je souvislost velice povrchní a nezakládá žádné podstatnější nebo zajímavé zjištění.

Mezi duševními a sociálními jevy je vazba velice nepřímá a jejich patologie jsou spíše podobnosti (analogie) než projevy téhož (homologie). Takže – mám příměry také rád, ale nezamotávejme si zavádějícím způsobem zašmodrchané věci dobrovolně ještě víc, než je nutné. A ještě douška: zbavení nenávisti může být u pacienta důsledkem například vyhaslé emotivity, u lékaře či politologa věcí profesionality, zatímco ve společnosti projevem buddhistické filozofie: vidíte v tom jedno a totéž? Já ne, i když „zvonku to tak vyzerá“.



Klíčová slova: Cyril Höschl, věda, schizofrenie



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,280
20,510
29,080
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější