Proč Afroameričané umírají v průměru dříve než bílí Američané? Tuto otázku si ve svém výzkumu klade profesor ekonomie na Harvardu Roland Fryer. Ze statistik vyplývá, že stejně jako v jiných populacích jsou pro obě skupiny největšími zabijáky onemocnění srdce. Afroameričané však mají o 50 % větší pravděpodobnost, že budou trpět vysokým tlakem než američtí běloši. K šokujícímu vysvětlení, proč tomu tak je, přivedla Fryera stará ilustrace s názvem Angličan ochutnává pot Afričana.
Na obrázku je zobrazen otrokář sklánějící se nad Afričanem, jenž má být buď ponechán na místě, nebo převezen jako otrok do Ameriky. Bílý muž mu olizuje tvář. V minulosti se historici domnívali, že účelem zkoušky bylo zjistit, jestli dotyčný netrpí nemocí, která by se mohla přenést na celou skupinu a mohla by tak muže zabít ještě před tím, než dorazí do Ameriky.
Tajemství anglických otrokářů však podle Fryera bylo jiné. Evropané měli s vysokou úmrtností Afričanů během dlouhé a úmorné cesty do Ameriky mnoho zkušeností. Největší hrozbou byla dehydratace organismu.
Fryer proto přemýšlel, kdo měl větší pravděpodobnost cestu přežít, a došel k logickému závěru, že ti jedinci, již byli citliví na sůl. Jinými slovy, pokud jste schopní zadržet v těle sůl, dokáže to vaše tělo také s vodou.
Je tak dost dobře možné, že otrokáři zkoušeli, jak slaný pot jednotliví Afričané mají. Fryer ke své teorii také říká, že Angličané museli předpokládat, že ti, kteří jsou schopní přežít cestu přes oceán, budou nejodolnější také pro práci na místě a budou žít déle.
Dnes ovšem víme, že náchylnost k zadržování soli v těle je také spojená s vysokým krevním tlakem a srdečními onemocněními. Vzhledem k tomu, že citlivost na sůl je vysoce dědičná, není náhoda, že potomci otroků převezených do Ameriky před mnoha staletími trpí stejnými kardiovaskulárními obtížemi jako jejich předci. Vysvětlovalo by to také, proč Afroameričané umírají v průměru dříve než bílí Američané.
Teorii Rolanda Fryera potvrzuje také míra vysokého krevního tlaku mezi populací karibských černochů a populací Afričanů. Zatímco karibská skupina je na tom s onemocněním srdce přibližně stejně jako americká, Afričané procentuální odlišnost v porovnání s bělochy nevykazují vůbec.
