nahoru

Zdravý rozum: Pomáhá selské uvažování při hledání jednoduchých řešení?

Cyril Höschl16. září 2017 • 08:30
Selský rozum.
Selský rozum.
• foto: 
Marek Douša

Výraz zdravý rozum se používá v mnoha jazycích s drobnými variantami pojmenování, vždy je však synonymem srozumitelnosti a logiky.

Vážený pane profesore,

rád bych znal Váš výklad pojmů zdravý či selský, či dokonce zdravý selský rozum, který občas ve svých textech také používáte. Jedná se dle Vašeho názoru o rozum, který se používá při hledání pokud možno jednoduchých a funkčních řešení na základě intuice a přímočarého způsobu uvažování, nebo spíše s využitím dlouhodobějších zkušeností (například právě sedláků v oblasti hospodaření) s ohledem na mnohé další souvislosti? Anebo je to ještě jinak? Přijde mi, že často se toto sousloví používá jako „podpásový“ argument sloužící k diskreditaci systémových řešení ve snaze prosadit řešení spíše líbivá či nepodložená.

Děkuji a přeji příjemný den.

Martin Langr

Rovnou si řekněme, že potřeba opisu toho, co míníme zdravým selským rozumem, je zřejmě univerzální, protože variace na něj se vyskytuje v mnoha jazycích. V angličtině common sense, ale též ­horse­ sense (koňský rozum, německy Pferdesinn), v dalších jazycích jako obecný (společný, běžný, obyčejný) či dobrý, zdravý rozum nebo úsudek (it. senso comune, fr. bon sens). Většinou se tímto označením příslušný argument staví do protikladu k příliš komplikovanému, mlhavému, zamotanému výkladu, jenž často za fasádou vědeckosti či filozofické rozkošatěnosti skrývá buď chabost úsudku, neochotu, nebo dokonce nekalý záměr. Konotace pojmu zdravý selský rozum je převážně pozitivní, je to jakési synonymum jasnosti a logičnosti úsudku.

Protože tomu tak nemusí být vždy, pro jistotu se selský rozum v češtině ještě vylepšuje adjektivem „zdravý“. Z filozofického hlediska jde o „rozum“ vycházející z praktických zkušeností, bez valné účasti vzdělání. Aristotelés ho považoval (vedle smyslů) za předpoklad poznání. Za popularitu tohoto výrazu však asi vděčíme skotskému básníkovi a filozofu Jamesi Beattiemu, který ho v roce 1770 použil ve svém spisku An Essay on the Nature and Immutability of Truth in Opposition to Sophistry and Scepticism (Esej o povaze a neměnitelnosti pravdy v protikladu k sofistikovanosti a skepticismu).

Myslitelé skotské školy, zejména Thomas Reid, označovaný jako „filozof zdravého rozumu“, zavedli v 18. století tento pojem do filozofie a považovali „zdravý rozum“ za vrozenou lidskou schopnost, za jakýsi intuitivní zdroj pravdy a jistoty o existenci Boha. Dovozovali, že co odporuje zdravému rozumu, je pomýlené. Jak vidno, toto pojetí je v opozici vůči jiným filozofickým směrům, a to jak racionalismu Réné Descarta, tak empirismu Johna Locka nebo Davida Humea. Zdravý rozum ovšem selhává při přemýšlení o věcech, s nimiž nemáme vlastní zkušenost nebo které jsou s ním v rozporu, jako jsou například teorie relativity či kvantová fyzika.

V některých situacích také bývá (asi nesprávně) jako synonymum zdravého rozumu používán výraz „vox populi“ (hlas lidu), jenž mívá většinou zdravé jádro, ale bývá povrchní, může být zavádějící, a někdy dokonce nebezpečný. Odtud negativní vnímání populismu jako projevu snahy politických adeptů vetřít se do přízně většiny a zvýšit tak své šance na zvolení. V politických debatách a diskursech se často argumentuje zdravým selským rozumem tam, kde mluvčí chce rychle získat převahu odkazem na obecně sdílenou zkušenost. Bryskní jsou v tomto ohledu některé výroky připisované Siru Winstonu Churchillovi: „Kdyby byli komunisté na Sahaře, byl by i písek na příděl.“



Klíčová slova: věda, Cyril Höschl, rozum



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,440
21,290
28,380
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře