nahoru

Mají lékaři mít povinnost hlásit zaměstnavateli psychické potíže pacienta?

Cyril Höschl8. dubna 2017 • 08:00
Ilustrační kresba.
Ilustrační kresba.
• foto: 
Marek Douša

Má lékař hlásit spontánně jiným subjektům, včetně zaměstnavatele, vše varovné, co najde na svém pacientovi?

Vážený pane doktore,

ráda bych znala Váš názor na lékaře, jenž ošetřuje pacienta, jako byl pilot Lubitz. Vypsanou neschopenku pacient nerespektoval; neměl lékař upozornit jeho zaměstnavatele? Nechci žít v policejním státě, kde není soukromí, ale lékařské tajemství, které může vést k tragédii způsobené pacientem, mi připadá sporné.

Děkuji Vám, Jarmila Janušková

Pro připomenutí ostatním, neboť je to již nějaký ten pátek: Andreas Lubitz byl osmadvacetiletý kopilot firmy Germanwings, dceřiné společnosti Lufthansy, který se v momentální nepřítomnosti pilota zamkl v kabině a 24. března 2015 navedl ve francouzských Alpách v katastru města Digne-les-Bains dopravní letadlo se 150 lidmi na palubě v sebevražedném úmyslu do srázu horského masívu. Nikdo nepřežil. Vyšetřování ukázalo, že se dříve léčil s depresemi a měl se osudného dne dostavit k psychiatrovi, kam nedorazil.

Pracovní neschopnost nenastoupil (neschopenka se při vyšetřování našla zmačkaná u něj doma v koši) a místo toho se rozhodl spáchat rozšířenou sebevraždu. Shodou okolností znám kolegu v Düsseldorfu, k němuž byl odeslán, a mluvil jsem s ním o tom. Problém je, jako v mnoha jiných neblahých případech, že ex post se zdají jasné věci, které před činem nikdo nepředpověděl, i když se ví, že ho lékaři považovali za nezpůsobilého vykonávat povolání pilota, a proto mu vystavili neschopenku a nařídili psychiatrické vyšetření.

Tyto informace se ale nedostaly k zaměstnavateli a Lubitz sám je tajil. Navíc měl obavy, že se mu zhoršuje zrak a že oslepne, a tím přijde o povolání, na němž lpěl. I to mohl být jeden z motivů, proč se rozhodl skoncovat se životem.

To, že sebevrah tzv. vezme s sebou i další osoby, často rodinné příslušníky, je sice naštěstí vzácné, ale nikoli zcela ojedinělé. Do historie se zapsala smrt Dr. Bernharda von Guddena, osobního lékaře duševně chorého bavorského krále Ludvíka II. Oba byli nalezeni mrtví poblíž břehu Starnberského jezera. Ačkoli je jejich smrt dodnes záhadou, opředenou několika teoriemi, pravděpodobná se zdá být králova rozšířená sebevražda utopením, do které zahrnul i svého lékaře.

Váš dotaz ovšem upozorňuje na zásadní problém lékařského tajemství: Má lékař hlásit spontánně jiným subjektům, včetně zaměstnavatele, vše varovné, co najde na svém pacientovi? V tomto případě se to zdá být jasné, ale vždyť depresívních jedinců jsou tisíce, a kdybychom u každého hlásili zaměstnavateli, že by teoreticky mohl spáchat rozšířenou sebevraždu, tak by na zeměkouli pomalu neměl kdo pracovat. U nás každý rok spáchá sebevraždu asi 0,015 % obyvatel. Kdybychom vzali v potaz pouze depresívní jedince, tak je to 0,45 %. A z nich představují rozšířené sebevraždy nepatrný zlomek.

Ano, těžce depresívnímu jedinci nelze povolit řídit letadlo. Ale o to se musí starat zaměstnavatel, povinné dopravní či pilotní testy a nařízená vyšetření. Ta iniciativa nemůže vycházet primárně od lékařů, na něž se pacient obrátil s důvěrou. Brzy by totiž došlo k tomu, že by se na lékaře s důvěrou raději nikdo neobracel a léčil se buď pokoutně, nebo vůbec. A to by z hlediska ohrožení veřejnosti bylo ještě horší, než je tomu dosud.





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,730
21,840
28,810
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře