Vizualizace Evropské jižní laboratoře (ESO)

Vizualizace Evropské jižní laboratoře (ESO) Zdroj: NASA/R. Hurt/T. Pyle

Vizualizace Evropské jižní laboratoře (ESO)
Vizualizace Evropské jižní laboratoře (ESO)
Vizualizace Evropské jižní laboratoře (ESO)
Vizualizace Evropské jižní laboratoře (ESO)
Vizualizace Evropské jižní laboratoře (ESO)
5
Fotogalerie

Druhá „sluneční soustava“. Vědci objevili 3 nové obyvatelné planety, které nejsou daleko od Země

Vědcům se konečně podařilo nalézt dlouho hledanou oázu života ve vesmíru. Evropská jižní laboratoř (ESO), která objevení hvězdného systému oznámila včera na tiskové konferenci, to považuje za jeden z největších astronomických objevů. Sedmička planet rotuje kolem červeného trpaslíka zhruba 40 světelných let od Země. Trojice z nich se navíc nachází v tzv. obyvatelné zóně a astronomové předpokládají, že se na nich mohly vyvinout i pokročilejší formy života.

Hvězda, která je ve stádiu červeného trpaslíka, se nazývá TRAPPIST-1. Nejméně šest planet, které kolem ní obíhají, mají velikost podobnou jako Země a na jejich povrchu by měly panovat i podobné teploty.

Video placeholde
VIDEO: Simulace pohybu všech planet kolem hvězdy TRAPPIST-1 • ESO/L. Calçada/spaceengine.org

"Trpasličí hvězdy, jako je TRAPPIST-1, vydávají podstatně méně energie než Slunce. Pokud na povrchu planet v takovém systému má existovat kapalná voda, musejí obíhat na mnohem bližších oběžných drahách než v případě sluneční soustavy," vysvětlil spoluautor studie Amaury Triaud. A právě tato podmínka je u této soustavy splněna. Šest nejbližších planet obletí TRAPPIST-1 za 1,5 až 12 dnů a podle astronomů jsou působením slapových sil zřejmě k hvězdě stále obrácené jednou stranou, jako je Měsíc vůči Zemi.

Zatímco první tři tělesa jsou příliš horká a poslední zase moc studené, zbývající trojice je pro astronomy skutečným zlatým grálem. Tady by se dokonce mohly nacházet oceány. Právě na ně se chtějí vesmírné agentury v budoucnu zaměřit a podrobit je detailnímu průzkumu.  Vědci nicméně upozorňují, že musejí ještě pečlivě studovat atmosféry planet, než budou s to určit, zda na nich existují podmínky pro podporu života. "Pokud se tam bude životu dařit a bude produkovat plyny, jaké jsou i na Zemi, budeme to vědět," poznamenal v této souvislosti Triaud.

I když si přítomností života budeme stoprocentně jistí až v momentě, kdy na povrchu stane vesmírná sonda, chemická analýza by mohla hodně napovědět. Tak či onak, "učinili jsme důležitý krok ke zjištění, zda tam venku (ve vesmíru) je život", zdůraznil Triaud. Potenciál existence dalších planet velikosti Země v naší Mléčné dráze je podle něj ohromující.