Závislost na Krtečkovi. Ztrácíme v dospělosti zcela magické myšlení? | Reflex.cz
nahoru

Závislost na Krtečkovi. Ztrácíme v dospělosti zcela magické myšlení?

Cyril Höschl7. srpna 2016 • 12:00
Závislost na Krtečkovi. Ztrácíme v dospělosti zcela magické myšlení?
Krteček
• foto: 
Marek Douša

Malé děti neudivuje, že zvířátka mluví nebo pečou dort a že s pomocí kouzelné hůlky vyčarují, cokoli chtějí.

Vážený pane profesore,

moje dvouletá dcera miluje Krtečka. Momentálně je její láska ve fázi, kdy o něm mluví hned ráno po probuzení a často v průběhu dne, ve vyhrocených situacích se u něj uklidňuje a na otázku: „Jak se jmenuješ?“ odpoví: „Jejda.“

Mám to chápat jako období, kdy je to prostě její nejlepší přítel a svět kolem něj je pro ni blízký a snadno pochopitelný, protože se v něm nemluví a gesta a citoslovce jsou pro ni srozumitelnější, nebo je to naprostá krize identity a závislost? Když řeknu, že Krtka vypneme a necháme ho spát, udělá psssst a v klidu to přijme, dokonce mě upozorňuje, abych nemluvila nahlas. Jiné pohádky ji moc nebaví, u Krtečka sedí soustředěně, vydržela by to i několik hodin. Má mě znepokojovat, že na něj myslí tak moc?

Děkuji. S pozdravem Pavla Olivová

Neznám další projevy Vaší dcery, abych mohl posoudit, do jaké míry je její mentální vývoj normální. S největší pravděpodobností je však v pořádku a prochází zákonitou fází kognitivního vývoje, ve které dítě většinou ulpívá na věcech až s obsedantní naléhavostí, fixuje se na různé objekty (hračku, deku, polštářek), jež si personifikuje, a projevuje se u něho magické myšlení a prolínání představ se skutečností. Proto s dětmi tohoto věku lze tak snadno symbolicky „vařit“, „péct“, „řídit autobus nebo vlak“ a pověsit jim na nos všelijaké bulíky, mluvícími zvířátky a pohádkami počínaje a Mikulášem, čertem a Ježíškem konče.

Toto období nejenže je normální, ale je zřejmě i nezbytnou součástí zdravého vývoje dítěte, v němž se emoční odpovědi a identita teprve utvářejí. Už proto o „krizi identity“ nejspíš nelze mluvit. Děti jsou v tomto věku závislé především na matce, ale vytvářejí si různé „fetiše“: mají oblíbené objekty, hračku či plyšáka, bez nichž neusnou, případně se cítí ohroženy. Při pozorování těchto jevů začnete chápat mytologii mnoha dospělých národů, sílu pověr a magického myšlení, jakož i neracionálních rituálů a identifikací (se sportovcem, zpěvákem, idolem). Další život totiž tyto principy pouze obměňuje, všelijak racionalizuje a usměrňuje, ale ve skutečnosti nepředvádí nic než variace na daná témata.

Mimochodem říká se, že dospělí pouze vymění malé hračky (bytečky, panenky, autíčka, pistolky, traktůrky) za velké (byty, děti, auta, zbraně, traktory). Analogicky bychom mohli dodat, že také vymění malé pohádky za velké, příklady si raději dosaďte sama. Krteček, to je naprostá idyla, brzy přijde PlayStation a Ultimate Doom, World of Warcraft a jiné husté pecky. Tam až řeknete, že to má vypnout a jít spát, vypustí na vás mariňáky. Takže Krtečkem se opravdu neznepokojujte a zkuste si vzpomenout na své vlastní útlé dětství. A za rok dva mi napište, jak dcerka mluví, o co se zajímá a zda má kontakt s reálným světem.


Klíčová slova:
krtečekpohádky


Diskuse ke článku

 

reklama
Komentáře
E15
Nejčtenější