Zdrojem agrese je frustrace, propaganda, pocit vnějšího ohrožení a postava vůdce | Reflex.cz
reklama
nahoru

Zdrojem agrese je frustrace, propaganda, pocit vnějšího ohrožení a postava vůdce

Cyril Hoschl11. října 2014 • 11:00
Zdrojem agrese je frustrace, propaganda, pocit vnějšího ohrožení a postava vůdce
Inteligence
• foto: 
Marek Douša

Jaké hodnoty vlastně vyznávají Arabové a muslimové vůbec? Proč nejsou kompatibilní s našimi? A proč se u nich v poslední době projevuje tolik agrese? K těmto otázkám dostal spolupracovník Reflexu Cyril Höschl tento dotaz čtenáře:

reklama

Vážený pane Höschle,

se zaujetím jsem si tuhle v Lidových novinách pročetl příspěvek ekonoma Pavla Kohouta, v němž kromě jiného uvádí, že mezi Araby dochází ke zvýšenému riziku debilizace, neboť jejich společenství se vyznačuje vysokou mírou souloží mezi bratranci a sestřenicemi. Cituje genetika I. Džalílího, podle něhož míra sňatků mezi příbuznými činí v pásmu Gazy neuvěřitelných 93,6 %. Co si myslíte o argumentu pana Kohouta? Nejde jen o křížení, ale v případě některých národů a etnik i o nedostatek uspokojivé stravy. Také bych se Vás chtěl zeptat, jaké „hodnoty“ Arabů jste měl vlastně na mysli ve Vašem rozhovoru pro Literárky (hoschl.cz/ACCH)? Můžete to specifikovat? Úžasné hodnoty nám názorně předvedl katarský princ, který zneužíval nezletilé. Nemluvě o jejich pokrytectví, mnohoženství, bordelu, jejž dělají v Teplicích. Já bych je za příklad nedával. Jsou to národy, které nic moc neumějí a těží především z ropy, jak často připomíná například politolog F. Zakaria?

Odpověď psychiatra Höschla je zde:

„Souvislost výživy (nedostatku jódu či železa) a imbreedingu (příbuzenského křížení) s inteligencí a inteligence s chudobou a válečnými konflikty je velice přitažlivým nápadem, jak uvedené jevy vysvětlovat a jak jim lacino předcházet, ale bohužel je to zřejmě nesmysl.

Vnitrodruhová agrese a od ní se odvíjející konflikty a války nejsou otázkou ani inteligence, ani chudoby. Nedostatkem jódu tradičně trpěly například alpské vysokohorské oblasti, kde byl i výskyt nižšího IQ vinou kretinismu vyšší, avšak nikdy nepatřily ani k nejchudším, ani k nejagresívnějším. Imbreedingem byla zase často postižena šlechta, která nebyla oproti poddaným nijak chudá.

Terorismus nemá své hlavní zdroje v nejchudších zemích, nýbrž je často financován a podněcován naopak těmi nejbohatšími. Usáma bin Ládin byl z milionářské rodiny. Chudoba je často i tam, kde zásluhou přímořského podnebí i stravy je jódu a železa dost. Světové konflikty spustili a vedli často ti nejinteligentnější jedinci. Psychopatie totiž není důsledkem slaboduchosti. Agrese je spíše poruchou motivačních mechanismů a důsledkem vnějších, většinou sociálních faktorů (teritorialita, boj o samice, náboženství, ano – i o zdroje a o přežití).

Žáci arabských základních škol možná nevítězí v mezinárodních srovnávacích testech šitých na míru evropskému či americkému školství, ale když se turisté vyvalí z autobusu v arabské vesnici, ihned na ně místní klučinové dorážejí v několika jazycích. A když jim turisté skočí na špek a něco od nich kupují, zpravidla je tito malí fenomenální počtáři hravě natáhnou.

Zdrojem agrese není slaboduchost, ale frustrace, propaganda, pocit vnějšího ohrožení a postava vůdce. To jsou mechanismy, které žádná jodizovaná sůl ze hry nevyřadí. Rusy na Ukrajině nezastaví, ani kdyby se jódem zalkli a snědli metrák hřebíků.

Agresívní konflikty a třenice vznikají v každé inteligenční a sociálně-ekonomické vrstvě populace. O hodnotách islámu se dočtete i beze mne velmi snadno, stačí si kliknout na příslušné heslo třeba ve Wikipedii. Jsou to do určité míry opaky toho, co považujeme za výdobytky západní civilizace (rovnost mužů a žen, tolerance k nahotě, svůdnosti, homosexualitě, liberální vztah k nevěře, k alkoholu, zákaz trestu smrti, beztrestná bezbožnost, neúcta k posvátným symbolům aj.). Islámské hodnoty se moc u nás za příklad nedávají. Mohu Vás ujistit, že islamisté ty naše taky ne. Ostatně v našich končinách je za příklad dává zatím opravdu málokdo. Ale až začne, bude to mela, i když jódu a železa je zde relativně dost a příbuzenských sňatků jak šafránu.“

Text byl původně publikován v tištěném vydání Reflexu č.40/2014.

Cyril Hoschl


Klíčová slova: reflexhoschlagresivita



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama