Jak vědcům pomáhá náhoda. Objev „britského“ krokodýla se zuby jako knoflíky | Reflex.cz
reklama
nahoru

Jak vědcům pomáhá náhoda. Objev „britského“ krokodýla se zuby jako knoflíky

STANISLAV DRAHNÝ18. března 2014 • 15:00
Jak vědcům pomáhá náhoda. Objev „britského“ krokodýla se zuby jako knoflíky
Britský krokodýl
• foto: 
wikipedia.org

Stěží uvěřitelné štěstí měli britští vědci při objevení nového druhu „evropského“ krokodýla. Do Dinosauřího muzea univerzity v Portsmouthu totiž přinesli, nezávisle na sobě, dva amatérští milovníci fosílií části zkameněliny, kterou našli na nedalekém ostrově Wight. Když pak paleontologové dali oba kusy dohromady, objevila se před nimi kompletní lebka malého krokodýla s podivnými knoflíkovými zuby.

reklama

Paleontolog Steve Sweetman nazval objev nového druhu pravěkého krokodýla jako dílo neuvěřitelného štěstí i připravenosti. „Šťastná souhra okolností, které doprovázely tento objevu je až bizarní. Nalezení dvou částí lebky, je samo o sobě pozoruhodné. Ale to, že byly objeveny v tříměsíčním intervalu různými sběrateli a přesto obě přineseny do muzea, kde navíc měli službu titíž zaměstnanci, kteří si tak mohli vzpomenout na první nález, to už je úplně neuvěřitelné.“

Kusy lebky byly odkryty v roce 2011 na pobřeží ostrova Wight v Lamanšském průlivu. Sweetman a jeho kolegové určili, že dobře zachovalé zkameněliny pocházejí z druhohorního období spodní křída a jsou asi 126 milionů let staré.

Na rozdíl od jiných prehistorických druhů krokodýlů, byl tento – v éře dinosaurů žijící – plaz malý. Z velikosti lebky vědci odhadují, že měřil zhruba 60 centimetrů. S takovým vzrůstem samozřejmě nelovil veleještěry, ale živil se drobnými bezobratlými, pravděpodobně převážně plži a kraby. Tomu by nasvědčovaly i jeho zuby, které byly zakulacené, přizpůsobené k drcení skořápek. Po nich dostal krokodýlek i jméno Koumpiodontosuchus aprosdokiti totiž znamená krokodýl s knoflíkovými zuby. O jeho popisu informoval časopis Acta Palaeontologica Polonica.

Snadný život Koumpiodontosuchus asi neměl, v druhohorách žilo na ostrově Wight pestré dinosauří společenství, v němž nechyběla ani řada dravců. Nález také připomíná, že krokodýlové mají bohatou a neobyčejně rozmanitou historii a my se nesmíme nechat pomýlit tím, že dnes vypadají všichni podobně. Je to tím, že aligátoři, krokodýlové nebo gaviálové žijí víceméně podobným obojživelným způsobem života a živí se lovem jiných obratlovců.

Nebylo tomu vždy tak. Nejméně dvakrát během svého vývoje se předkové krokodýlů pokusili získat dominantní postavení mezi suchozemskými zvířaty. Svůj první souboj prohráli před více než 200 miliony lety s dinosaury, aby se „na 140 milionů let stáhli do bažin“. Po pádu veleještěrů vycítili druhou šanci a opět vyrazili kolonizovat suché biotopy. Znovu však prohráli, tentokrát se savci. Příběh o tom je jedním z nejpoutavějších ve známých dějinách evoluce. Ve zkratce jde o to, že savci, včetně člověka, postupně vytlačovali suchozemské formy krokodýlů z pevnin a ostrovů, až v dnešních dobách zbylo ani ne třicet druhů těchto plazů, žijících v okolí teplých vod po celém světě.



Klíčová slova: Stanislav Drahný



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama