Jak hadi zabíjejí kořist. Boj velké krajty a krokodýla | Reflex.cz
reklama
nahoru

Jak hadi zabíjejí kořist. Boj velké krajty a krokodýla

STANISLAV DRAHNÝ5. března 2014 • 12:00
Jak hadi zabíjejí kořist. Boj velké krajty a krokodýla
foto: Tiffany Corlis a Marvin Muller

Utěšené fotografie souboje krajty a krokodýla, které se podařilo nafotit Australance Tiffany Corlisové, oblétly celý internet. Není divu. Představa takového souboje monster neobyčejně povzbudí lidskou fantazii. Zároveň se však jedná i o zajímavé pozorování vzájemné konkurence mezi dvěma druhy vrcholových predátorů, jejichž souboje nedopadají vždy jednoznačně.

reklama

Krajta olivová, o niž se na snímcích skoro jistě jedná, je vzácný had, který dorůstá maximálně čtyř metrů a není zdaleka tak tlustý, jako bývá například hroznýš královský nebo asijské krajty. Exemplář na fotografiích údajně měřil asi tři metry. Sladkovodní krokodýl Johnstonův, jenž byl nepochybně kořistí, patří k nejmenším krokodýlím druhům a málokdy dorůstá délky přes dva metry. Nešťastník na snímcích měl odhadem okolo metru. Tito plazi žijí v australském vnitrozemí a živí se hlavně rybami. Na krokodýly mají nezvykle dlouhé nohy, na kterých se poměrně obratně pohybují i na souši. To se jim hodí hlavně v případě sucha, kdy často musí hledat nový domov.

Krokodýl Johnstonův v Krokodýlí zoo v ProtivíněKrokodýl Johnstonův v Krokodýlí zoo v Protivíně

Vztah krokodýlů a velkých hadů je samozřejmě komplikovaný. V tomto případě se sice krokodýl stal cílenou kořistí krajty, ale za jiného poměru ve velikosti obou aktérů by to mohlo dopadnout i obráceně. Tady ovšem neměl krokodýl velkou šanci, snad jedině, že by se krajtě nepodařilo znehybnit jeho dlouhé čelisti. Pak by snad mohl svými ostrými zuby hada nějak zranit a možná se i zachránit. To se však nestalo, ostatně na to si krajty při útoku dávají bedlivý pozor. Odmalička jsou totiž obvykle nuceny lovit kořist, kterou lze označit za značně obranyschopnou.

O hadech-škrtičích se všeobecně předpokládá, že kořist udusí. To není tak úplně přesné, častěji zaškrtí oběti krevní oběh a ta umírá na srdeční selhání. Po tom, když je had přesvědčen, že kořist již pošla, začne ji (většinou od hlavy) polykat. Krokodýl na obrázku byl pro hada zřejmě tak akorát na hranici bezproblémového pohlcení, podle svědectví trvalo jeho polknutí krajtě asi 15 minut. Had si pak na několik týdnů zaleze na klidné místo, aby mohl potravu strávit.

Ne vždy dopadne ulovení krokodýla pro krajtu tak ideálně. Před několika lety obletělo svět video z Floridy, na němž byla mrtvá krajta tmavá, kterou zevnitř roztrhl polknutý aligátor. V tomto případě však nebyl rozdíl ve velikostech lovce a kořisti zdaleka tak výrazně ve prospěch hada jako nyní v Austrálii.

Proč k takovému přecenění svých schopností u floridské krajty došlo? Pravděpodobnější – než, že by ji aligátor rozpáral nějakým posmrtným stahem zevnitř – je, že krajtu nacpanou limitně velkou kořistí překvapilo chladné počasí. (Tento druh hada pochází z jihovýchodní Asie, a vyvinul se tak v ještě o něco teplejším klimatu, než bývá na Floridě, kam byl poměrně nedávno zavlečen.) Výsledkem bylo, že krajta kvůli chladu nedokázala tak velkou kořist strávit, ta se v ní zkazila a vzniklé plyny hada roztrhly.



Klíčová slova: reflexkrajtakrokodylaustralie



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama