Falešný korálovec

Falešný korálovec Zdroj: Galapagos National Park

Galapágy v ohrožení? Aneb Manévry kolem přejetého hada

Zavlečené druhy zvířat už mnohokrát přinesly zkázu původní přírodě. Proto jsou přírodovědci k náhlému výskytu nepůvodních druhů neobyčejně ostražití. Zvláště v takovém přírodním ráji, jakým jsou Galapágy. Zpráva, že zde nalezli exemplář nepůvodního druhu hada, vyvolala v ochranářských kruzích pohotovost. O celé záležitosti informuje na svých stránkách ekvádorské ministerstvo životního prostředí.

Vše začalo tuto neděli, když si řidič vozu všiml, že poblíž horského městečka Santa Rosa na hlavním ostrově Santa Cruz přejel jakéhosi nápadně pestrého hada. Na souostroví se přitom přirozeně vyskytují jen čtyři druhy hadů, vesměs nenápadně zbarvené.

Posádka auta pak červeno-žluto-černě pruhovaného plaza odvezla a předala zaměstnancům galapážského národního parku. Herpetologové z Nadace Charlese Darwina zvíře zprvu určili jako užovkovitého hada rodu Erythrolamprus, lidově označovaného jako falešný korálovec. Později se objevily spekulace, že může jít o nějaký druh korálovky, tedy opět o nejedovatou užovku. Nejspíše o korálovku šarlatovou, původem z jihovýchodu Spojených států, která patří k oblíbeným terarijním chovancům.

Ochránci přírody hned začali prohledávat okolí místa nálezu, zda zde nenajdou další „vetřelce“. Zatím vytyčili kruh o poloměru jedné míle od místa, kde byl had přejet. Mezitím biologové provedli pitvu mrtvého hada. Ukázalo se, že to byl samec, čím se živil, nevíme – měl prázdný žaludek.

Galapágy jsou proslulé unikátními druhy zvířat a také jedinečným, ale křehkým ekosystémem, jejž by mohly zavlečené druhy snadno narušit. Už tak člověk a domácí zvířata, která s sebou na ostrovy v minulosti zatáhl, způsobila galapážské přírodě značné (často nenahraditelné) ztráty.

Zajímavá teorie o původu hada se objevila i na internetu mezi chovateli korálovek. Podle jediné (momentálně) známé fotografie nelze totiž vyloučit, že přejetý had je korálovka sedlatá, jež (kromě toho, že i ona je často chovaným plazem) se v jednom poddruhu vyskytuje i v Ekvádoru. To by – velmi teoreticky – mohlo znamenat, že se zase o takového vetřelce nemusí jednat. Z Ekvádoru totiž na Galapágy připluli předkové většiny tamních druhů.

Zrada při určování korálovek a jim podobných hadů spočívá v tom, že mnohé nepříbuzné druhy si jsou „k nerozeznání“ podobné a zároveň se v rámci stejného druhu vyskytují jedinci, kteří se od sebe dost liší. Na druhou stranu snad herpetologové na Galapágách vědí, co jim pečlivá osádka vozu přivezla.