Pojďme přetočit hodiny. Dříve než existovali lidé, dříve než existovala Země, dříve než se vznítilo slunce, dříve než vznikly galaxie, dříve než existovalo jakékoliv světlo, nastal Big Bang. To se stalo před 13,8 miliardy let. Ale co bylo předtím? Na to se pokusil seriózně odpovědět server nationalgeographic.com.
Mnoho vědců říká, že předtím nebylo nic. Trvají na tom, že čas začal tikat v momentu, kdy nastal Big Bang a že předchozí události není možné vědecky prozkoumat. Prý proto nikdy nepochopíme, jaká byla realita před Big Bangem, čím se formovala nebo proč explodovala a vyrobila vesmír. Tyto otázky jsou nad lidské chápání.
Ale pár nekonvenčních vědců s tímto nesouhlasí. Tito fyzikové říkají, že okamžik před Big Bangem se všechna hmota a energie rodícího se vesmíru smrskla do neuvěřitelně husté, ale konečné tečky, kterou vědci nazývají semínkem vesmíru. Toto semeno je podle vědců nepředstavitelně malé, možná bilionkrát menší než ty nejmenší částice, které člověk kdy pozoroval. Ale zároveň tato částice mohla podnítit vznik všech ostatních částic a jejich větších celků – galaxií, slunečních soustav, planet a lidí.
Pokud skutečně něco chcete nazývat „Boží částicí“, tak se toto semínko vesmíru dokonale hodí.
Ale jak toto semínko vzniklo? Jedna teorie, o které se hovoří už léta a jejíž největším zastáncem je Nikodem Poplawski z university v New Havenu, tvrdí, že semínko vesmíru bylo vytvořeno v té největší peci, v pravděpodobně v nejextrémnější prostředí v celém vesmíru – v černé díře.
Vesmíry se množí
Je důležité vědět, než postoupíme dál, že za posledních několik desetiletí se mnozí teoretičtí fyzici začali domnívat, že vesmír není jen jeden. Místo toho jsme možná součástí multiversu, což je obrovská řada samostatných vesmírů. Jak, nebo vůbec jestli, jsou vesmíry spojené, je zdrojem nekonečné debaty, která je vysoce teoretická a zatím absolutně nedokazatelná. Ale jeden přesvědčivý nápad je, že semínko vesmíru je podobné semínku rostliny: Je to kus základního materiálu, který je pevně stlačený a ukrytý do ochranného pláště.
Tento popis přesně vystihuje, co probíhá v černé díře. Černé díry jsou zbytky obrovských hvězd. Když hvězdě dojde palivo, její jádro se zhroutí dovnitř. Gravitace pak všechno začne přitahovat a svírat. Teploty se vyšplhají k 100 miliardě stupňů. Atomy jsou rozbity, poté se rozbijí i elektrony a protony, které se rozpadají na menší a menší částice.
Když k tomuto dojde, stává se z hvězdy černá díra, která vyzařuje tak silnou gravitaci, že nemůže uniknout ani paprsek světla. Hranice mezi vnitřkem a vnějškem černé díry se pak nazývá horizont událostí. Obrovské černé díry, některé z nich milionkrát větší než naše slunce, byly objeveny ve středu drtivé většiny galaxií, včetně naší Mléčné dráhy.
Otázky, na které nejsou odpovědi
Pokud použijete Einstenovy teorie, abyste zjistili, co se děje v jádru černé díry, tak vám vyjde místo, které je nekonečně husté a nekonečně malé. Tomuto konceptu se říká singularita. Ale nekonečno většinou v přírodě nenajdeme. Proto Einsteinova teorie funguje pro většinu vesmíru, ale v extrémních případech, jako je například vnitřek černé díry, nebo vznik našeho vesmíru, nefunguje.
Fyzici jako Poplawaki říkají, že hmota uvnitř černé díry dosahuje bodu, při kterém se už nemůže dál štěpit. Toto „semínko“ je nejspíš neskutečně malé a váhu má jako miliardy sluncí. Zhutňovací proces se podle Poplawskeho zastaví kvůli pohybu černé díry. Ta se točí neskutečně rychle, pravděpodobně rychlostí blížíce se rychlosti světla. Toto točení obdaří zhutněné semínko velkým zakřivením, podobným pružinovým hadům, kteří skáčou z plechovky. A tato částice může bouchnout a rozvinout všechnu energii, kterou má sobě, což vědci obyčejně nazývají Big Bang.
Jinými slovy je možné, že černá díra je spoj, že je „jednostrannými dvěrmi” mezi dvěma vesmíry. Pokud tedy nějakou náhodou spadnete do černé díry, která je ve středu Mléčné dráhy, je myslitelné, že vy (nebo alespoň rozpadlé částice z vás) skončíte v jiném vesmíru. Tento vesmír ale není v našem vesmíru, černá díra je pouze spojnicí a můžeme ji připodobnit ke sdílenému kořenu mezi dvěma stromy.
Možná jsme proto pouze produktem jiné staršího vesmíru, který můžeme nazvat mateřským vesmírem. Semínko z tohoto mateřského vesmíru vybouchlo před 13,8 miliardy lety, a i když náš vesmír se od té doby rychle rozpíná, tak je docela možné, že jsme pořád schováni za horizontem událostí obrovské černé díry, v níž náš vesmír existuje.
Tolik tedy web National Geographicu. Věřit tomu, nebo ne?
