S největší pravděpodobností budou během příštích tří měsíců v oblasti Hertfordshire nedaleko Londýna zaseta první geneticky modifikovaná semínka lničky seté (Camelina sativa). Rostliny, které z nich vyrostou, budou upraveny tak, aby produkovaly nenasycené mastné kyseliny omega-3, tedy zdraví prospěšné látky, jež se normálně vyskytují v tuku a mase mořských ryb.
Lnička patří mezi brukvovité, podobně jako například zelí, hořčice nebo řepka olejka. Sama obsahuje množství mastných kyselin. Ovšem ty nejzdravější, tedy ty, kvůli nimž lékaři doporučují konzumovat ryby, jí dosud chybějí. Jedná se o kyselinu eikosapentaenovou (EPA) a dokosahexaenovou (DHA). Tyto zdraví prospěšné látky vznikají v mořských řasách. V rybích tělech se „pouze“ hromadí poté, co jsou přijaty s potravou. Britští vědci pod vedením Jonathana Napiera proto zmapovali, které geny jsou u řas odpovědné za tvorbu EPA a DHA, pak je implantovali do genetického materiálu lničky. Takto upravené rostliny zatím úspěšně rostou v laboratořích. Nyní prý už přišel čas postoupit ze skleníků do volné přírody. Účelem projektu je snížit počet ulovených mořských ryb. Problém je totiž v tom, že jak přibývají rybí farmy, jež produkují lososy, pstruhy nebo mořské vlky, potřebují tato zařízení zároveň i dostatek krmení. Pokud by chovatelé své ryby krmili například peletami ze sóje a jatečních odpadků, jejich produkty by neobsahovaly ony kýžené nenasycené mastné kyseliny. A protože ani řasami se nedá produktivně krmit, stále častěji vyplouvají rybářské flotily lovit potravu pro chované ryby. Situace je prý už taková, že v Británii osmdesát procent rybího tuku, který rybáři získají, opět zkrmí. Proto, i když nakupujeme ryby z akvakultury, divoké ryby v moři stejně mizí.
Zachrání lnička život v moři?
Jonathan Napier a jeho tým předpokládají, že geneticky modifikovaná lnička může tento problém zmírnit. Věří, že se brzy stane alternativním krmivem pro rybí chovy a v budoucnosti ji budou moci konzumovat i lidé. „Předpokládám, že v příštím desetiletí lidem nabídneme margarín bohatý na EPA a DHA,“ řekl Napier pro BBC.
Je tu samozřejmě jeden problém: vědci uspějí, jen pokud jim militantní odpůrci GMO jejich úrodu nezničí, tak jako se to stalo odborníkům, kteří pokusně pěstovali tzv. zlatou rýži na Filipínách. (Ta má zase změněné geny tak, že obsahuje množství beta karotenu.) Jonathan Napier a jeho spolupracovníci přistupují k této hrozbě vážně. Celé pole bude oplocené a budou ho 24 hodin denně monitorovat výkonné kamery.
To, že konzumace mořských ryb prospívá cévám a srdci, tvrdí (většina) lékařů a odborníků na výživu už dlouho. Zdá se ale, že nenasycené mastné kyseliny mají také příznivý vliv na mozek a zpomalují jeho stárnutí. Lékaři proto doporučují jíst mořské ryby nejméně dvakrát týdně. Alespoň do té doby, než budeme místo steaku z lososa – pro zdraví – chroupat brukvovitou rostlinku obohacenou o geny z mořských řas.
