Příroda v druhohorách – hlavně na jejich počátku – se od dnešní značně lišila, například i tím, že jí vládli gigantičtí plazi. V triasu a částečně i v juře, naopak chyběli mnozí malí tvorové, jejichž působení je pro dnešní přírodu nezastupitelné. Kromě včel a mravenců to byli například brouci chrobáci, nebo mouchy. Kdo tedy rozkládal dinosauří trus? A že ho takové stádo „brontosaurů“ muselo vyprodukovat!
Pokud by byl druhohorní svět plný dinosauřího trusu, který by nikdo neodklízel, docházelo by k pomalejší regeneraci bylinného patra. Podobně tomu bylo v dnešní Austrálii, kde lejna – Evropany dovezených domácích býložravců – ničila tamější pastviny natolik, až vědci doporučili k protinožcům dovést i nějaké chrobáky, aby si s tou nadílkou poradili.
Zdá se však, že problém s konzumenty dinosauřích bobků vědci právě vyřešili. Podle článku zveřejněném v odborném časopise PLoS One, byli těmito odklízeči veleještěřího trusu nejspíše švábi z dnes již vymřelé čeledi Blattulidae. Slovenští paleontologové totiž nalezli ve 125 milionů let starém kusu jantaru dvoumilimetrového švába, a jeho ještě menší – miniaturní – trus. Ke svému překvapení zjistili, že nebohý členovec se živil dřevem, které ale už někdo před ním sežvýkal.
Vědci si to vyložili jako důkaz toho, že švábi se v druhohorách živili trusem (býložravých) dinosaurů. Navíc se vědci domnívají, že tento hmyz žil v nějakém společenství. Konec konců blízkými příbuznými švábů jsou termiti, kteří se mimochodem také živí dřevem. Aby ho dokázali strávit, mají v trávícím traktu symbiotické bakterie, které při krmení předávají svým mláďatům a druhům. Zdá se, že se švábi čeledi Blattulidae chovali podobně.
A co se koprofagie týče. Dodnes existují druhy švábů, které se živí trusem obratlovců. V teplých tropických jeskyních se krmí netopýřím guánem, případně trusem v jeskyních hnízdících ptáků.
