Před sto lety byl vyhlášen MEZINÁRODNÍ DEN ŽEN. A to je nějaká sláva. Proto jsme požádali zástupkyně genderových feministických organizací, aby začaly také bojovat za PRÁVA TÝRANÝCH MUŽŮ.
MOTTO:“Mezinárodní den žen vznikl jako výročí stávky new yorských švadlen v roce 1909. Téhož dne se po celém světě od roku 1975 připomíná jako den mezinárodní solidarity žen všech zemí za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj.“
Ano, není právě nyní, v čase Mezinárodního dne žen, chvíle k tomu, aby feministky, ženy tolik zkušené v boji za lidská práva, pomohly diskriminovaným mužům? Vždyť v celé řadě oblastí vztahů mezi mužem a ženou je vždy, nastane-li nějaký problém, vinen muž.
Nejbolestivější je tato skutečnost v momentě, kdy se dáma, opilá a ve spodním prádle, navíc po večeru stráveném intimní koketérií, rozhodne o půlnoci a v bytě pána, jehož pozvání s úsměvem přijala, že k ničemu nedojde, a pokud si muž sex vymůže, půjde o znásilnění. Není ale evidentní, že podobné „znásilnění“ spoluzavinila i ona poloobnažená náhle k rozumu přišedší dáma?
Uspořádali jsme k tomuto tématu zcela vážně míněnou odpolední kávu. Pozvali jsme zástupkyně více než dvaceti organizací, pět jich potvrdilo účast, dvě skutečně tři diskutující vyslaly – byl to Český svaz žen a GITA (Genderová tisková a informační agentura).
Už tento veskrze minimální zájem o naše setkání ukázal, jak vstřícně se feministky stavějí k možnosti bojovat za práva mužů.
Dámám, které přišly, ještě jednou děkuji a předávám jim slovo. Jak se dívají na můj návrh, aby za znásilnění v mužově bytě byli stíháni oba?
Tereza Hendlová, GITA: Dnes se často mnohem víc zkoumá oběť než pachatel. Vidím to prostě jinak než vy. Když to vezmu mediálně – ve sdělovacích prostředcích vždy najdete úvahu, zda si to žena nezavinila sama, zda si o to neřekla tím, že měla minisukni, že se někde pohybovala sama ...
Jako by ženy neměly místo ve veřejném prostoru, jako by už to, že do něj vstoupí, byla chyba. Na druhou stranu je fakt, že osmdesát procent znásilněných žen pachatele zná, je to někdo z rodiny, kamarád, spolupracovník z práce. Tím pádem je to těžké nějak řešit, protože funguje kriminalizace oběti a ženy mají strach s obviněním vystoupit.
Tato společnost neměří mužům a ženám stejným metrem. Například sexuální aktivita u žen je vždycky posuzována přísnějšíma očima. Máme tu klišé, že promiskuitní muž je kanec a sexuálně aktivní žena kurva.
JXD: Tohle klišé nebylo živé snad už ani v mé generaci, natož ve vaší. Ženy dnes střídají muže, jako to kdysi dělali právě muži.
Anna Kotková, GITA: Individuální výjimky existují, ale nesměšujme dvě věci – aktivity jednotlivců a to, jak věc vidí společnost. JXD: A kde zjistím, jak to vidí společnost?
Tereza Hendlová, GITA: Ve škole. A také při sexuální výchově v rodině. Mám osobní zkušenost s tím, jak se rodiče angažují v sexuálním životě svých synů a dcer – na gender studiích fakulty humanitních studií jsme se hodně bavily o vlastních zkušenostech s výchovou. Jsme generace, které je dnes kolem pětadvaceti. Přesto – dcery byly běžně rodiči dotazovány na svůj sexuální život, kluci jen výjimečně.
Anna Kotková, GITA: Vezměte si jen tohle: máme vůbec mužský ekvivalent pro slovo kurva?
Dagmar Wagnerová, Český svaz žen: Já si myslím, že je to strašně složité téma. Znásilnění jako takové je neoddiskutovatelný trestný čin. Problém je v tom, jaký podíl má žena a jaký muž. Na ženskou sexualitu se ještě pořád společnost dívá jinak než na sexualitu mužskou a také u soudu se řeší nejen zavinění muže, ale i zavinění ženy.
JXD: Ještě jsem neslyšel, že by byla žena obviněna za spoluúčast na vlastním znásilnění ...
Dagmar Wagnerová, Český svaz žen: To bychom museli obvinit i společnost, která nastavuje různé hranice, dochází ke změně hodnot, mění se náhled na celou problematiku ... Módní trendy diktují ženám, aby nosily minisukně a odhalené pupíčky. Je to samozřejmě mnohem lepší pohled, než když má pupíček odhalený muž. A i kdyby mužský pupíček vypadal sebekrásněji, tak na něj někde na Václaváku neskočím, nezatáhnu ho do průjezdu a neznásilním ho!
JXD: Není to chyba?
Dagmar Wagnerová, Český svaz žen: I žena si urve, co chce – ale udělá to s grácií a důstojností. Problém společnosti je ve stereotypním myšlení a náhledech.
JXD: Samčí sexualita je od přírody agresívní, ať se nám to líbí, nebo ne.
Anna Kotková, GITA: Já si nemyslím, že mužská sexualita je agresívní! Můžete to tvrzení nějak podložit?
JXD: Penetrace, zasouvání, je nesporně agrese.
Tereza Hendlová, GITA: Nesouhlasím. JXD: Něco někam strčit je akt agrese!
Anna Kotková, GITA: I když to tam patří? (Smích) Sexualita je v zásadě společenský konstrukt.
Vystudovala jsem kulturní antropologii a myslím si, s nadsázkou, že kolik je na světě kultur, tolik existuje i sexualit. Ocitl-li jste se sám doma s polosvlečenou ženou a v důsledku toho něco očekáváte, je to jen kulturní konstrukt. Naše společnost má v té situaci tendenci něco vidět. V Africe chodí ženy do půl těla nahé, a přece to není výzva k sexuálnímu aktu! Vy máte nějakou představu – danou výchovou a zkušenostmi – ale já mohu mít úplně jinou představu. Mohu si představit tisíc takových večerů, kdy k ničemu dojít nemusí. A mám právo tu situaci vidět jinak než vy, podle své vlastní představy.
Dagmar Wagnerová, Český svaz žen: Jsme u spouštěcího momentu. Buď na ženu skočíte a máte se, nebo ona v nějakém momentu řekne dost. Nejsme v džungli a vy v takovém okamžiku musíte hodit zpátečku.
JXD: Ale pudová mužská sexualita v džungli je a vždycky bude.
Tereza Hendlová, GITA: Já mám pocit, že je to výmluva, protože jsem to vždy slyšela jen od mužů, a to jen od některých. To vzbuzuje podezření, že jde o teorii legitimizující něco nelegitimního. Dobrovolný sex vyžaduje souhlas všech zúčastněných.
JXD: Pokud dáma se mnou jde v noci domů, pak konzumuje psychotropní látky a odhalí se ...
Tereza Hendlová, GITA: ... tak to klidně může znamenat, že se jenom chce vyspat. Nebo co s dámou, která se svlékla, ale najednou nesouhlasí?!
JXD: Měla by ztratit ochranu státu a soud by měl – kdyby si stěžovala – konstatovat, že si to znásilnění vykoledovala. Nebo by mohla být za vlastní znásilnění trestně stíhána.
Tereza Hendlová, GITA: To se v mnoha případech děje. Spousta mužů není nakonec za údajné znásilnění vůbec potrestána, nebo dokonce ani souzena. Myslím, že muži mají mozek a jsou dost inteligentní na to, aby s ním zacházeli. Navzdory erekci. Musí být natolik inteligentní, aby respektovali druhou bytost, i když je to žena.
JXD: Já myslím, že by její vůli měli v tomto ohledu respektovat, jen pokud není u nich doma svlečená. Anna Kotková, GITA: Stereotyp muž lovec – žena sběračka najdeme denně v mnoha časopisech ...
Tereza Hendlová, GITA: ...a přitom dávno neplatí! Jsme přece socializovaní!
Anna Kotková, GITA: Nečuráme na ulici, učíme se ovládat všechny možné pudy. Máme spoustu kulturních kódů a pravidel, každý náš úkon je kulturně podmíněný a najednou, když se to hodí, tak je muž lovec a vyplynou pravěké neovladatelné pudy? Proč tedy nezrušíme zákony a nezačneme se vraždit?
JXD: Trestní zákon v jiných oblastech počítá s adekvátností činu vzhledem ke konkrétní situaci – například v paragrafech o nutné obraně a krajní nouzi. Posuzuje se, zda si někdo zranění nevykoledoval. Ale trestní odpovědnost ženy za to, že vyprovokovala znásilnění, jsem nezaznamenal. Přitom v momentě, kdy dojde k erekci, je již racionální kontrola muže silně omezená. Dagmar Wagnerová, Český svaz žen: S mužskou erekcí se dá dělat hodně. Můžete jít pod sprchu, můžete dotyčnou vyhodit za dveře, než se zklidníte ...
Tereza Hendlová, GITA: Můžete mít jinou etiku – jednoduše za ono NE, které zazní, nejdete.
Dagmar Wagnerová, Český svaz žen: Žena může mít na sex chuť, ale pak dojde ve vteřině ke zlomu – může se jí nelíbit vaše tetování a řekne si: ne, s tímhle nebudu.
JXD: Milostnou hrou mě krok za krokem přivedla k tomu, že jsem si odhalil tetování. Má tedy ještě právo v takové chvíli odmítnout? Dagmar Wagnerová, Český svaz žen: Proč by neměla!
Tereza Hendlová, GITA: Samozřejmě že má! Každý proces je zastavitelný v jakémkoliv okamžiku! JXD: To já právě zpochybňuji.
Dagmar Wagnerová, Český svaz žen: Když se před vámi bude celý večer kroutit krásná děva, pak si dáte vínečko, pak si sundá podprsenku i kalhotky, pak se před vámi zavlní a vy si najednou všimnete, že má piercing v pupíku, což se vám nebude líbit, tak máte také právo z celého procesu ustoupit.
JXD: Pravděpodobnost, že v takovém momentu muž odstoupí, je poměrně malá ...
Dagmar Wagnerová, Český svaz žen: Myslím, že není, protože i takové věci se stávají. Nebo vám zazvoní mobil – a najednou jste někde jinde. Muž zvedne mobil a je konec!
Tereza Hendlová, GITA: Neříkáte tím náhodou, že muži mají právo na znásilnění? A vůbec, pokud je jejich sexualita agresívní, nemělo by být ustaveno právo mužů na znásilnění?
JXD: Přesně to se snažím naznačit, že v určitém momentu milostné hry by měl mít muž právo soulož vykonat. Co si má chudák jinak počít?
Tereza Hendlová, GITA: Ať udělá cokoliv, jen ať neznásilňuje.
JXD: A nebylo by lepší, aby ženy neprovokovaly?
Anna Kotková, GITA: Kde je napsáno, že je proces svádění vnímán oběma stejně? To není nikde formalizováno, není to svatební obřad.
Ten proces může v hlavě ženy probíhat úplně jinak než v té vaší.
Tereza Hendlová, GITA: Navíc je tento proces velmi individuální. Nemluvila bych o mužích a ženách jako o esenciálně odlišných skupinách.
Nemyslím si, že ženy jsou hodné mateřské bytosti a muži jsou zlí a agresívní lovci. Jsem stoupenkyně postmoderního feminismu, jenž nahlíží muže a ženy jako skupiny, které jsou vnitřně heterogenní, různé. Nejsme všichni heterosexuálové, každý máme trochu jinou představu, co chceme dělat – i když dojde na sex. A to je v konkrétní chvíli vždycky potřebné brát v potaz. Když to druhý nechce, tak to nedělám, v opačném případě je to násilí.
JXD: Takže vy zastáváte názor, že bez ohledu na pudovou strukturu mužské sexuality má chlap povinnost se za všech okolností kontrolovat?
Tereza Hendlová, GITA: Ne, protože nesouhlasím už ani s představou pudové sexuality muže.
Ženská sexualita podle vás není pudová? Jaká tedy je?
JXD: Není agresívní, je receptivní.
Ženy ani nemají tu agresi čím vykonat, jsou jinak fyziologicky uspořádány, nemají penis. Sex muže je agresívní zasunutí, sex ženy je pasívní, přijímající!
Tereza Hendlová, GITA: Takhle to nevnímám!
Anna Kotková, GITA: Fyzické uspořádání přece neříká, že ten pud nemůže být stejného charakteru! JXD: Pud ženě diktuje pojmout muže do sebe, tentýž pud muži diktuje, aby on penetroval!
Tereza Hendlová, GITA: To je dost kulturní představa!
JXD: Není. V žádné kultuře se standardní sex neodehrává tak, že by ženy něco zasouvaly do mužů.
Tereza Hendlová, GITA: Nesouhlasím s tím, že zasunutí je akt agrese. Je to akt agrese jen tehdy, když to ta druhá osoba nechce. A pojetí, že ženská sexualita je receptivní, je kulturním stereotypem.
Mluvili jsme ještě dlouho, jak o znásilnění, tak o dalších oblastech, v nichž jsou dnes muži podle mého názoru diskriminováni. Ale to by se do prostoru tohoto článku nevešlo. A to, co se vešlo, nechávám – dle slibu, který jsem zúčastněným dámám dal – bez komentáře.
A jaký názor o podílu viny muže či ženy na znásilnění máte vy?
