Je v pořádku, že bude policie vybavována elektrickými PARALYZÉRY, účinnými až na šest metrů vzdálenosti? Nedostane se tak policistům do ruky instrument, který jim umožní nekontrolovatelně a neprokazatelně terorizovat občany?
Šestnáctého června v Praze naše kriminální policie použila k pacifikaci klienta, jenž nechtěl nastoupit do vězení, taser. Moderní technologii, kombinaci elektrického paralyzéru a plynové pistole, která snad má být po přijetí reformního vládního zákona o policii (právě v Parlamentu) ve velkém nakoupena pro policisty.
Je to dobře? Nedostanou tím policisté na občany zneužitelné elektrické biče? Vždyť Český helsinský výbor ve své zprávě jasně říká: „Mezi donucovací prostředky policie by neměly patřit elektrické paralyzéry a tasery, neboť v konkrétních doložených případech v zahraničí způsobily smrt lidí, a ohrožují tak právo na život.“
TASER NENÍ FÁZER
Taser je distanční elektrický paralyzér, jenž může a nemusí vypadat jako pistole a který je schopen vygenerovat napětí až 50 000 voltů. V té části taseru, jíž míříme na cíl, je kontejner obsahující patronu se stlačeným dusíkem a dva vystřelovací hroty, které jsou upevněny na drátkách. V momentě výstřelu jsou hroty vystřeleny na cíl a po zásahu se do něj zaseknou. Do těla zasaženého proniká napětí 1200 voltů, jež dokáže zcela spolehlivě odrušit signály našich vlastních nervových buněk. Po zásahu taserem – elektrický oblouk pronikne až pět centimetrů oděvem, takže se hroty nemusí prokousat až na kůži – člověk ochrne a začne se škubat v křečích. Taser nezneškodní zasaženého intenzívní bolestí, ale elektrickým přehlušením našich přirozených nervových signálů.
Pro civilní sebeobrannou verzi je obvyklý impuls v době trvání třicet sekund (napadený musí mít čas na útěk), pro policejní a vojenské účely se užívá mnohem kratší, pětisekundový interval. To odpovídá užití taseru jako speciálního donucovacího prostředku.
V civilní verzi taser nevypadá jako zbraň, ale jako holicí strojek. A nemá laserový zaměřovač. Cartridge pro civilní účely mají dosah čtyři a půl metru. Pro ozbrojené složky se vyrábějí vojenské a policejní verze, které vypadají jako pistole, mají laserový zaměřovač a cartridge mají drátky dlouhé až deset a půl metru. Tyto tasery se dají uchytit pod hlaveň samopalu a jsou užívány například americkou armádou v Iráku, kde tak má voják kdykoliv možnost okamžitě volit mezi smrticím (samopal) a nesmrticím (taser) prostředkem.
V České republice se prodávají tasery fyzickým osobám starším 18 let nebo právnickým osobám, jež splňují podmínky stejné jako fyzická osoba. Prodejce tasery i cartridge registruje – včetně informace, komu je prodal.
Výrobce uvádí, že taser se na planetě užívá u třinácti tisíc policejních a vojenských jednotek a byl použit k 325 000 úspěšných zásahů. Účinnost zbraně výrobce udává až devadesátipětiprocentní.
ŽÁDNÉ BITÍ
Jak postupuje policie, když má někoho zatknout? Použije donucovacích prostředků, například hmaty, chvaty, tonfu nebo teleskopický obušek. Když to nestačí a pachatel se nedá? Násilí je třeba stupňovat, až nakonec zbývá jediné – tasit pistoli a střílet.
O tom, že střelná zbraň způsobuje tomu, koho trefí, vážnou újmu na zdraví nebo smrt, asi netřeba nikoho přesvědčovat. Taser má být nasazován místo střelné zbraně. S jeho použitím se ovšem mediálně svázalo několik úmrtí, jež poděsila světovou veřejnost. Naposledy to byla smrt polského cestujícího na kanadském letišti, kde na něj policisté při pacifikaci použili taser a muž zemřel. I když vezmeme tento a několik dalších případů úmrtí, tak se jedná o stejný výsledek, jako by policisté použili pistoli. Kolik lidí taser zachránil tím, že byl na pachatele použit právě on místo střelné zbraně, není známo – taková statistika ani není zjistitelná.
I když se soustředíme na ty případy, kdy policie taser nepoužije místo pistole k sebeobraně, ale místo úderu obuškem jako donucovacího prostředku, vychází taser jako humánnější a bezpečnější zbraň. Policista nemusí přijít s pacifikovaným jedincem do kontaktu a pacifikovaný nemusí být bit.
HLASY PROTI
Jedním z nejsilnějších hlasů proti taseru po Českém helsinském výboru je u nás Amnesty International. Eva Dobrovolná z AI Česká republika říká: „Ačkoli bývá taser označován jako zbraň s nesmrtícím účinkem, od roku 2001 jsme jenom v USA zaznamenali přes 300 úmrtí, ke kterým došlo po použití tohoto prostředku. Dalších 20 úmrtí bylo zaznamenáno v Kanadě. Není prokázáno, že ve všech těchto jednotlivých případech je vinen právě a pouze taser. Lékaři úmrtí často přisuzují dalším příčinám, jako je předávkování drogami, ale nejméně ve 20 případech pitva shledala, že užití taseru bylo hlavním nebo vedlejším faktorem, který způsobil smrt. Je znepokojivé, že podle našich informací nebyla velká část obětí zásahu taserem ozbrojena, a nemohla tedy představovat vážnou hrozbu pro bezpečí policistů nebo veřejnosti. Dostupné informace ukazují, že problémem je také nesprávné použití či přímo zneužití taseru ze strany policistů. Taser navíc představuje značné riziko pro lidi trpící především srdečním onemocněním nebo dýchacími problémy.“
Na můj dotaz, zda náhodou taser neušetří lidské životy, když jej policisté použijí místo střelné zbraně, připouští: „AI uznává, že v některých situacích mohou tasery, pokud jsou použity zodpovědně a vyškoleným policistou, pomoci zachránit životy. A to s menšími riziky, než by obnášelo použití zbraně.“
Podotýkám rovněž, že při uváděných třech stech mrtvých nemá Amnesty International k dispozici jedinou lékařskou studii úmrtí poukazující a vysvětlující je. Jediné, co zní rozumně, je obava ze zneužití. Policii se ze zásady nemá moc věřit.
Silný hlas proti taseru zní i z OSN. Přijal mne tuzemský informační důstojník, česky spíše ředitel pražského informačního centra OSN Michal Broža. Nejprve mi vysvětlil, že OSN přijala konvenci proti mučení a nelidskému zacházení a jako orgán na zákaz dohlížející stanovila desetičlennou komisi odborníků. Výbor zkoumá výroční zprávy jednotlivých zemí – country reporty. Na základě country reportů Portugalska a Islandu někteří členové komise dospěli k závěru, že užití taseru může být mučením.
Když se zeptám, jak hodnotí OSN postřelení a bití – současné možnosti postupu bez užití taseru –, tak k mému podivu sdělí, že to neví. Proto se do diskuse na téma, zda je pro člověka přijatelnější elektrický šok, nebo postřelení či zastřelení, eventuálně zbití tonfou, nepouštím. Nevím jak vy, ale já dávám před postřelením přednost elektrošoku.
DÁ SE TASER ZNEUŽÍT?
Použití taseru bude policie posuzovat jako použití donucovacího prostředku, třeba tonfy. Ne jako střelné zbraně. „Navrhli jsme jim dokonce formulář k zaprotokolování použití taseru,“ říká inženýr Lubor Chmelař, jednatel firmy Harpia, která je pro naši republiku výhradním distributorem. Pokud taser policie do výstroje opravdu zařadí, bude to mít firma fajn. Sebelepší formulář ale nezabrání zneužití – policisté si do něj zdánlivě mohou napsat, co chtějí.
Taser je však proti zneužití spolehlivě zajištěn. Zařízení má paměť, jež loguje datum, čas odjištění a čas a délku impulsu. To vše se dá přes USB port snadno přetáhnout do počítače a vyhodnotit. Po výstřelu z cartridge taseru vyletí nejen ony na drátkách přidělané hroty, ale také desítky droboučkých štítků se sériovým číslem cartridge. Ty zůstávají roztroušeny na místě výstřelu a jsou tak malé, že prakticky nejdou beze zbytku vysbírat.
Do pažby, kde jsou akumulátory, je možné zasunout speciální adaptér, který obsahuje miniaturní kameru a záznamové zařízení. Kamera se aktivuje do jedné vteřiny od odjištění zbraně. Míří tam, kam míří taser, a vše nahrává.
JAK ČASTO SE MŮŽE POLICII TASER HODIT?
Použití zbraně a donucovacích prostředků pořádkovou policií v roce 2007: Varovný výstřel použit 146x (z toho 1x neoprávněně), donucovací prostředky 21 243x (z toho 10x neoprávněně), použití střelné zbraně 67x (z toho 1x neoprávněně).
Taser by byl nasazován především tam, kde by jinak byla užita pistole. V kolika případech užití střelné zbraně v loňském roce by bylo možné užít taser a neužít střelnou zbraň? Ptám se na Policejním prezídiu: „Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět, protože každé použití zbraně je individuální a má svá specifika.
V současné době mají tasery pouze zásahové jednotky PČR a dva kusy má služba kriminální policie a vyšetřování. To znamená, že nejsou plošně v celé policii. Zatím to neumožňuje současný zákon. V návrhu je jejich použití již upraveno.“
Reformní zákon o policii je v Parlamentu a veškerý cvrkot kolem taseru lze shrnout do jedné věty: je žádoucí, dokonce přímo v zájmu lidí, proti kterým se bude zasahovat, aby tasery policie zařadila do své běžné výstroje. Ovšem – a to platí asi nejen pro českou policii – je nutné trvat na tom, aby policisté byli vyzbrojeni tasery spřaženými s kamerou. Pak bude riziko zneužití rovno nule.
Co si o používání taseru myslíte vy?
Související články:
Anketa: MAJÍ POLICISTÉ POUŽÍVAT ELEKTRICKÝ PARALYZÉR? (Reflex online, 18. 6. 2008)
