PĚST LIDU | Reflex.cz
reklama
nahoru

PĚST LIDU

Petr Holec3. července 2008 • 02:00
PĚST LIDU

„Garda nechce bojovat, ale pomáhat při požárech nebo při povodních,“ říká Martin Novotný před karlovarskou základkou J. A. Komenského, kde hlídá s dalšími členy Národní gardy. „Anebo v případech jako tenhle, kdy se stát na občana vykašle.“ Své členy sem NÁRODNÍ GARDA poslala koncem června poté, co romské děti z nedaleké ubytovny napadly a oloupily zdejší žáky.

reklama


Novotný, jehož funkce správně zní divizní náčelník Krušnohorské divize Národní gardy, není před školou náhodou: chodí sem jeho syn.
Takže spíš než za gardu je tady sám za sebe, jako otec. Poslední čtyři školní dny sem vždy ráno kolem půl osmé přiveze syna, načež se z běžného rodiče, který hned odjede domů nebo do práce, změní v civilní ruku zákona. Stejný rituál opakuje po obědě: s kolegou z gardy hlídkují kolem školy; dobrovolně, zadarmo a neozbrojení, nyní i bez černých triček se žlutým nápisem Bohemia, v nichž je na začátku vyfotili.
Několikrát spolu školu obejdou, poté se rozdělí: Novotný míří k ubytovně Drahomíra, jeho parťák ke sportovnímu hřišti. Všechny incidenty se staly zde, v bezprostředním okolí základní školy v městské čtvrti Drahovice.
„Řekněte fotografovi, ať tam na chodbě vyfotí nápis BÍLÍ JSOU a u toho kosočtverce,“ radí mi Novotný, zatímco se blížíme k ubytovně. „To je rasismus, ne my, jak pořád říkají média.“ Ještě než k ubytovně dojdeme, zazvoní mu mobil: s kolegy se pokoušejí najít svědky přepadení dětí a přemluvit je, aby šli svědčit na policii. „I to je důvod, proč jsme tu,“ vysvětluje mi náčelník. „Lidi se buď bojí svědčit, nebo to prostě vzdají, protože vědí, že policie nic nevyšetří. Když se osobně angažují, stojí je to jenom spoustu času a nepříjemností. A nic z toho.“

ANI VOJÁK, ANI POLICAJT
Historie přepadení není dlouhá: k prvnímu došlo letos v březnu: skupinka nezletilých Romů napadla a o mobil okradla stejně starého žáka školy. Policie pachatele zjistila, a dokonce i vrátila ukradený mobil, případ však musela odložit kvůli nízkému věku pachatelů.
Další incident se stal koncem května: nezletilý Rom udeřil pěstí do obličeje stejně starého chlapce, druhý jej ohrožoval nožem; policie útočníky nedopadla. K třetímu napadení mělo podle svědectví dojít v červnu: neznámou dívku napadlo několik útočníků; oběť i pachatelé zůstávají neznámí.
Krátce před koncem školního roku se veřejné bezpečnosti před karlovarskou školou zhostila Národní garda, k tomu média a politologové – snad nejnešťastnější kombinace.
Garda vystrašila dost lidí – včetně prezidenta a premiéra – už při svém vzniku vloni 28. října. Šlo o hlavní zprávu dne: z popudu Národní strany, jejíž patetický program určitě vznikl v hospodě kolem devátého piva a třetí zelené, přísahalo věrnost polovojenské domobraně příliš mnoho lidí v divném oblečení, s divnými účesy a divným výrazem v obličeji.
Pro pochopení, čím vlastně Národní garda je a jakou intelektuální kapacitou oficiálně vládne, lze odcitovat z jejích vlastních webových stránek: „Dnes nejsem voják ani policista. Nenosím zbraň a většinou ani uniformu. Jsem řadový občan, budu-li stát vedle Tebe v metru, na návsi či kdekoli jinde, nepoznáš mě. Přesto jsem Tvým štítem, jsem kdykoli připraven Tě bránit před útiskem, pomáhat Ti v nouzi ... Jsem dobrovolec a není nic silnějšího než srdce dobrovolce ... Chci být též vzorem. Tím vzorem, který mnohým generacím chyběl a chybí dodnes.“
Určitě jsme v dobrých rukou.
Navíc oficiální moto Národní gardy zní: Sloužíme, pomáháme, chráníme. Tedy ještě víc než státní policie Ivana Langra.
Na webu gardy visí i slova Martina Novotného. Začínají takhle: „Jeden veterán, vysloužilý plukovník, mi jednou řekl toto: Většina lidí naší společnosti jsou ovce. Jsou to milá, slušná, produktivní stvoření ...“
Nechci být laciný: stěží najdete snadnější terč. Ostatně podobně pateticky – jen trochu jinak – znějí i programy regulérních politických stran.

NÁVŠTĚVA Z HOTELU
Karlovarské aktivity Národní gardy, již mnozí rodiče schvalují, se samozřejmě hned chopila média.
Televize natočila gardisty, jak ve škole, v ubytovně i mezi rodiči dělají osvětu. Oni sami se pochlubili, že cvičí děti sebeobranu. V Mladé frontě Dnes vyšel článek s titulkem Extremisté jdou hlídat ke škole, Romové se bouří. Lidové noviny přinesly rozhovor s politologem Zdeňkem Zbořilem. Podle televize a novin vypukla ve Varech rasová válka. Jako obvykle vzniklo něco, co americký ekonom Steven D. Levitt, spoluautor slavné knihy Freakonomics, trefně nazývá „smluvní moudrostí“, jež obvykle bývá spíš smluvní hloupostí: lidové vysvětlení složitějšího problému, které na poptávku médií rádi dodají od stolu odborníci.
„Snažila jsem se být ke všem vstřícná, ale už k tomu nebudu nic říkat. Všechna moje slova překroutili,“ stěžuje si ředitelka školy Monika Preňková, zatímco mi odemyká dveře školy – směrem ven.
„Udělala jsem vše, co jsem mohla: oznámila situaci městu, státní i městské policii.“ „A nic se nestalo?“ ptám se.
„Vždyť to vidíte sám,“ usmívá se. „Státní policie tady teď aspoň hlídkuje.“
Preňková si stěžuje, že novináři napsali, že gardisty sama pozvala, což není pravda. Ve skutečnosti se pouze sešla s Novotným, který jí přišel oznámit, že Národní garda zahajuje v okolí školy hlídky. Podle ředitelky do školy přišel jako otec jednoho z žáků, takže měla povinnost se s ním sejít. Na dveře školy kvůli tomu dokonce vyvěsila vlastní tiskové prohlášení.
Ironií je, že celou situaci způsobilo samo město. Do „garni hotelu Drahomíra“, což je eufemismus pro vybydlené odkladiště problémových karlovarských občanů, nastěhovala i romskou rodinu, z níž se mají rekrutovat útočníci. Ne že by šlo o první romskou rodinu; na ubytovně jich bydlí víc, ale jejich děti chodí bez problémů do zdejší školy. Nechodí sem pouze děti inkriminované rodiny.
Jejich chování nikoho nezajímalo, dokud nepřišli gardisté.

AŽ PŘIJDE ROZKAZ
„Snad bych si musel vzít termosku a svačinu a sednout si před její kancelář,“ rozčiluje se Novotný na karlovarskou primátorku Veroniku Vlkovou (ODS). „Několikrát mi slíbila, že se se mnou sejde, jenže pak se nechala zapírat. Co vám potom zbývá než vzít věci do vlastních rukou?“
Primátorka schůzku skutečně slíbila, dokonce i v novinách, snad aby ušetřila práci sobě i policii. Poté se zřejmě lekla politicky nekorektního obrazu, který o Novotném a spol. vyčetla ze stejných novin. Novináři psali o hlídkujících gardistech jako o militantní extremistické hrozbě, což podpořili odkazy na rasistické žvásty v pologramotných příspěvcích na webech Národní gardy či Národní strany. Místo dětské romské kriminality se tak hlavním problémem stali právě gardisté.
„Můžete za to vy, novináři,“ říká mi Novotný. „Kdybychom dělali cokoli, pořád budeme hrozbou.“ Novotný osobně na velkou hrozbu nevypadá: vytáhlý, hubený počítačový inženýr s knírem a brýlemi, zjevem trochu mladý Václav Klaus. Jeho největší zbraní je, že víc než většina z nás rozumí nulám a jedničkám; živí se jako IT pracovník. Kvůli hlídkování si bere vždy na půldne dovolenou.
Jen politický analfabet by jeho názory popsal jako ultrapravicové.
Štve ho zavření městské školky, Julínkova plánovaná (a nyní pozastavená) transformace nemocnic na akciovky a také to, že americká farmaceutická firma vydělává na českých pacientech. Kolem školy nechodí kvůli podzimním volbám, jak v Lidových novinách zmínil Zbořil. Prostě jen nechce synovi kupovat nový mobil.
Ne že by gardisté byli samí programátoři. I Novotný připouští, že do Národní gardy vstoupili bývalí vojáci a policisté – a že nešlo o skladníky či pochůzkáře. Ne všichni jeho parťáci jsou sympaťáci. A pokud jde o trénink dětí, jednou týdně jim najali trenéra karate; přihlásilo se jich asi šest.
„Nejsem členem Národní strany,“ ujišťuje mě. „Nechci dělat politiku, nemám na to žaludek. Vlastně i Národní garda se brzy úplně oddělí od Národní strany. Členové strany, kteří gardu zakládali, odejdou.“
A proč vůbec do gardy připomínající neozbrojenou verzi amerických Minute Men, hlídkujících podél mexicko-americké hranice, počítačový inženýr vstoupil a stal se náčelníkem? Kdyby před školou, kde přepadají děti, zadarmo hlídkoval jako pouhý občan, dostal by od primátorky pero s logem ODS a pro média by byl hrdinou.
„Byla mi sympatická jejich myšlenka a záměr,“ vysvětluje mi.
Snad. Přes deset let se stejnou profesí živil i v armádě, k vojenské hierarchii má blízko. Když jej pak 23. června pověřil Michal Kubík, zemský velitel Národní gardy, „vedením operace“ u karlovarské školy, šel prostě splnit rozkaz.

VYHODNOTÍME SITUACI
„Vy jste ten, co nás tady hlídá?“ ptá se mě s dětskou upřímností malý školák, zatímco sedím před školou a dělám si poznámky.
Nevím, jestli mám být poctěný, že konečně dělám něco prospěšného, nebo naštvaný, že vypadám jako gardista. Za něj mě ostatně považovaly i dvě školačky, které mi za dobrou práci v terénu daly žvýkačku. Doufám, že to nikdo neviděl: muži středního věku a školačky nemají poslední dobou na růžích ustláno.
„Proč?“ ptám se. „Já jen, že tamhle šli nějaký Cikáni.“ Těžko hledat odpověď. Radši se ptám Novotného, jenž u mě právě dokončil jedno ze svých koleček, co budou jeho gardisté dělat po prázdninách.
„Vyhodnotíme situaci a uvidíme,“ říká náčelnicky.


Co si o počínání Národní gardy myslíte vy?



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama