nahoru

Císařská čistička

Michal Komárek23. listopadu 2006 • 18:46

Na Císařském ostrově v pražské Troji má vyrůst nová ústřední čistírna vod pro Prahu. O tom, že Praha moderní čističku potřebuje, nepochybuje snad nikdo. O tom, že má vyrůst právě zde, pochybují mnozí. Obávají se, že čistička zničí jednu z nejkrásnějších oblastí Prahy. Projekt magistrátu jim navíc připadá nedotažený, zbrklý, plný pochybení a závad. Prosazovaný bezohlednou a krátkozrakou „císařskou“ mocí.

Protesty proti stavbě čističky zahájila Monika Maurerová z občanského sdružení 3 duby. Do hry vstoupila jako outsider, který měl jen nepatrnou šanci ve střetu s úředními kolosy magistrátu, jednotlivých pražských radnic a ministerstev. Za poslední rok si nicméně v rámci této kauzy vysloužila mezi některými úředníky magistrátu přezdívku „česká Erin Brockovich“, podle obyčejné Američanky podobně vzdorující velkému chemickému koncernu. Paní Maurerové se podařilo projekt zpochybnit a dočasně zablokovat. Pod petici proti stavbě na Císařském ostrově se podepsalo přes pět tisíc lidí, k protestu se připojili zastupitelé z Troje, Senát k tématu uspořádal veřejné slyšení a někteří senátoři mají nyní o projektu vážné pochybnosti. Ať už má pravdu Maurerová, nebo magistrát, je kauza nepochybně příkladem fungování občanské společnosti. „Je pro mě nepřijatelná představa, že když se nějaká instituce rozhodne něco prosadit, bez ohledu na to, jestli je to rozumné a dobré pro obec, tak to prostě prosadí. Protože s lidmi nekomunikuje, nezajímá ji jejich názor. A proto, že lidi se cítí bezmocní,“ říká Monika Maurerová.

ČISTIČKA DO PATRA


Monika Maurerová mi ukazovala scenérii z okraje botanické zahrady, odkud se na Císařský ostrov nabízí nerušený celkový pohled. Botanická zahrada za zády, zoo v sousedství, Trojský zámek kousek dole, Pražský hrad na blízkém horizontu ... Hezké a příjemné místo, které Praha zařadila mezi svá chráněná území.
Pravda - rýsuje se tu také obrys staré čističky, jež tu už stojí a má nyní být rozšířena a zmodernizována. Aby stavba mohla začít, muselo dojít ke změně územního plánu, který dosud s tímto územím počítal pro rekreační, nikoli průmyslové účely. „Při projednávání byl zastupitelům města, již o změně rozhodovali, předložen projekt počítající s umístěním nové čističky převážně v podzemí té staré. Nová stavba neměla být vidět, neměla rušit celkový ráz krajiny. Neměli s touto změnou velký problém. Ukázalo se ale, že tento projekt vůbec neplatí,“ připomněla Maurerová.
V rámci dalšího projednávání už totiž figurovaly docela jiné projekty. Čistička náhle vyhřezla do výše šestipatrového domu nad povrch, podzemní varianta byla zapomenuta, Císařský ostrov získal zcela novou dominantu. Objevily se i další skutečnosti: stavba počítá s vykácením dvou stovek vzrostlých stromů či s vybagrováním části ostrova v rámci protipovodňových opatření. Podle architekta Zdeňka Meisnera, odborníka spolupracujícího se sdružením 3 duby, je tak čistička projektována „jako nadzemní pevnost, jakýsi supertanker zaparkovaný uprostřed Vltavy, výšky šestipodlažního domu, celkem do výše zhruba dvaceti metrů nad říční hladinou“.
Podoba „supertankeru“ byla překvapením i pro zastupitele z Troje. „Když jsem jim ty nové obrázky ukazovala, tak málem omdleli. Cítili se být podvedeni. Proti změně územního plánu neprotestovali, protože měli za to, že se hlasuje úplně o něčem jiném,“ říká Maurerová.
Monika Maurerová se svým sdružením i zastupitelstvo městské části Troja podali proti územnímu rozhodnutí odvolání. Proces odvolání má ovšem v rámci platných zákonů také pikantní, až kocourkovskou příchuť.

ZÁKON NA BATERKY


Čističku chce postavit hlavní město Praha. Projekt tedy schvaluje pražské zastupitelstvo. O umístění stavby rozhoduje městská část Praha 7, na jejímž území má čistička vyrůst. Orgánem, který vyřizuje odvolání proti rozhodnutí Prahy 7, je v rámci platných zákonů ovšem pražský magistrát. Toto propojení obecní samosprávy a státní správy je předmětem kritiky už několik let, tedy od doby, kdy je zavedla reforma veřejné správy v souvislosti se zrušením okresních úřadů.
Kritici od počátku zdůrazňují, že v praxi může proces schvalování projektů vypadat tak, že jeden úředník, jenž vystupuje za obec, věc schválí a jeho kolega, který sedí ve vedlejší kanceláři, ale sedí tam za státní správu, rozhodne o zamítnutí odvolání. Námitka podjatosti se nabízí, i když je všechno podle zákona.
Monika Maurerová při protestech proti stavbě čističky na tuto podivnou normu od počátku upozorňuje. Při veřejném slyšení v Senátu to byl jeden z problémů, o němž se mluvilo a jaký by senátoři chtěli řešit.

MAGISTRÁT (NE)POCHYBUJE


Přípravu projektu má na pražském magistrátu na starosti Jan Bouček. Zkušený vodohospodář a stavař, který se mnou mluvil jako nezávislý odborník, jenž nyní dělá závislou činnost. „Paní Maurerové si velice vážím a přiznávám - má v lecčems pravdu. Ale podívejte se, já tady jenom plním zadání, politické rozhodnutí.“ Jaké politické rozhodnutí? Při vstupu do Evropské unie jsme se zavázali, že naše čističky a kanalizace budou odpovídat evropským normám do roku 2010. Pravda, nikdo nás k tomu nenutil, některé země si vyjednaly termín například do roku 2015 a samotný Brusel nemá termín stanovený vůbec. „Ano, jsme papežštější než papež. Nicméně nyní to má podobu zákona a my máme prostě málo času,“ konstatuje Bouček.
Podle Boučka přemýšlejí politici i odborníci o umístění nové čističky už desetiletí a pracují na různých variantách její podoby. Ale najít pro ni vhodné místo je velký problém. „Dnes prostě kdekoli jenom chcete položit na louku klacek, hned se najde spousta lidí, kteří proti tomu protestují. Povodeň v roce 2002 zlikvidovala část Císařského ostrova, vymydlila tam zahrádkářskou kolonii, částečně tohle území znehodnotila a proměnila, a tak ho vlastně pražskému magistrátu přinesla na stříbrném podnose.“
Bouček ovšem připouští, že i tak zůstává řada problémů: čistička bezpochyby naruší klid Císařského ostrova. Projekt navíc neřeší likvidaci kalů, jež čistička vytváří a které mimo jiné také páchnou. „Já sám jsem pro umístění čističky v podzemí. To je nejlepší a definitivní, technicky zvládnutelné řešení.“ Třeba v Marseille mají centrální čističku pod fotbalovým stadiónem, v Monaku je čistička v podzemí uprostřed města. Jenže tahle varianta je dražší a nejspíš by ji město nezvládlo postavit dřív než do roku 2015. A to je problém: jednak Praha počítá s tím, že Brusel pokryje náklady na stavbu ze šedesáti procent, a tak si nemůže zahrávat s nedodržením stanoveného termínu, jednak by nám po roce 2010 hrozily od Unie výrazné pokuty. „Takže: není to ideální řešení, ale lepší teď nemáme.“
Ale další pražští politici a úředníci nemají ani zdaleka podobné pochybnosti. Miloš Gregar, jenž má projekt ve své kompetenci jako pražský radní, se domnívá, že stavba čističky na Císařském ostrově je správně zvolenou variantou, a že navíc nedošlo k žádným pochybením při jejím schvalování: „Ostatní varianty byly z pohledu časové nereálnosti, případně trojnásobných investičních nákladů vyloučeny. Co se týká pochybností vznesených proti postupu schvalování, je hlavní město Praha přesvědčeno, že jsou neoprávněné, a doufá, že se tento názor v průběhu odvolacího řízení jednoznačně prokáže.“ Marcela Škopová, jež rozhodovala o vydání územního rozhodnutí na Praze 7, je rovněž přesvědčena, že vše je v naprostém pořádku - k dispozici byla všechna požadovaná dobrozdání orgánů státní správy. Nyní se ovšem k věci nechce podrobněji vyjadřovat, protože celý spis leží u odvolacího orgánu, stavebního úřadu pražského magistrátu, a výsledek odvolacího řízení nelze předjímat.

ŽÁDNÝ SENTIMENT


Monika Maurerová se s protesty obrátila i na ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo vnitra. Na problémy projektu upozornila i Evropskou komisi. Jde do toho tvrdě. Rozhodně netrpí žádným sentimentem vůči pražským politikům a úředníkům, a kdyby zproblematizovala přidělení evropské dotace na pražskou čističku, pravděpodobně jí to vrásky na čele nepřidělá. „Mě prostě nezajímá, že s tím mají na magistrátu problém. Podle mě je tohle řešení špatné a Prahu a Pražany poškodí. Já tu přece nejsem od toho, abych našla optimální místo pro čističku, vymyslela ideální technické řešení a zajistila financování. To je jejich věc. A musejí to udělat v zájmu občanů.“ Maurerová ovšem ani zdaleka není osamocená. Nejenom že získala přes pět tisíc podpisů na petici proti stavbě, ale sdružení Trojský kůň, za něž kandidovala, navíc s přehledem vyhrálo v Troji říjnové komunální volby. Porazilo tak místní ODS, což je v Praze opravdu neobvyklý výsledek.
Proti navržené podobě čističky protestuje od počátku také Národní památkový ústav - z hlediska kulturní hodnoty a krajinného rázu Císařského ostrova a jeho okolí považuje projekt stručně řečeno za nepřijatelný. Podobně mluví i architekt Tomáš Drdácký z Akademie věd, jenž ostatně v komunálních volbách v Troji získal vůbec největší počet hlasů. Senátor Martin Mejstřík chce iniciovat přezkoumání legislativy, ale vyjádřil i pochybnosti o korektnosti postupu magistrátu při schvalování projektu.
Lze ovšem předpokládat, že přehnaným sentimentem nebudou trpět ani pražští politici a úředníci. Z jejich pohledu může věc vypadat tak, že se zase jednou musejí vypořádat s partičkou krasomilů a aktivistů, kteří protestují vždy proti všemu a podle nichž by už nešlo nikde nic nového postavit. Praha prostě potřebuje čističku, tlačí ji termín, neobejde se bez evropských peněz a varianty na výběr nemá. Je snad v zájmu občanů, aby mělo město zastaralou čističku, přišlo o několikamiliardovou dotaci z EU nebo muselo Bruselu platit tučné pokuty? Není co řešit. Projekt je prostě třeba prosadit.

To bude zajímavá zkouška demokracie a toho, co zmůže občanská společnost. Co si o projektu myslíte vy?

Michal Komárek


Kurzy měn
25,730
21,860
28,950
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře