nahoru

Hlasuj pro(ti)

Petr Holec2. listopadu 2006 • 18:12

V Jindřichovicích na Sokolovsku měli nečekané volební téma: starostka Anna Polívková chce vylepšit obecní rozpočet půlmiliónem korun získaným ročně z provozu pěti vysokých větrníků, jež by čněly nad zdejším horizontem. Plán odsouhlasilo i zastupitelstvo. Proti jsou ale především novousedlíci, kteří se do přilehlých osad přistěhovali právě za čistým horizontem. Většina místních navíc podepsala proti větrníkům petici. „Je to podvod,“ říká František Šátava, kandidující proti větrníkům.

De facto je menším podvodem i zdejší čistý horizont. Jindřichovice ho mají čistý jen v případě, že v nedaleké chemičce ve Vřesové, ležící v hnědouhelném revíru pod okolními lesy, mají lepší den, což se bohužel nestává tak často. Většinu dnů je nakyslý, sněhově bílý čoud stoupající zvlněnou krajinou vidět i na zdejším horizontu.A pokud jde o estetickou čistotu, nezáří jí ani sama vesnice. Kromě zámečku je tu pár starých domů, ulice plné různě dotvořených okálů a rozpadající se kravín. Víc než stometrové větrníky by zde pravděpodobně byly nejčistším designem,

jaký tu za posledních čtyřicet let poá stavili. Pravda, nepochybně i suverénně nejvyšším a hlučnějším.
O to ale tak úplně nejde. Někteří z těch, co jsou proti větrníkům, ani nevědí, kde mají stát. Většinou jim nevadí ani vrnivý zvuk, který větrníky vydávají. Jsou proti, protože jim někdo řekl, aby byli proti. Naopak někteří z těch, co jsou pro ně, argumentují tím, že když je stavějí ve vyspělejším Německu, proč bychom je nemohli stavět i my, když pořád chceme do Evropy? Sami je ale v podobné krajině nikdy neviděli.

VÍME PRDLAJS


„Když visely informace o stavbě větrníků tady, na úřadě, skoro nikdo z místních se ani nepřišel podívat,“ stěžuje si Polívková, kandidující za Porozumění - sdružení nezávislých.
Na stole má tlustou studii dopadů stavby větrníků, jIž pro obec vypracoval Karlovarský kraj. Stejně tak rozhodnutí plzeňského soudu o zamítnutí referenda o elektrárnách. To chtěli lidé z osady Háj, v jejíž blízkosti mají větrníky stát, jenže referendum musí vyhlásit obec, ne pouze jedna z jejích osad.
Nic moc o větrných elektrárnách neví ani sama starostka. Bere je čistě pragmaticky jako možný zdroj peněz, jež obec s třímiliónovým rozpočtem potřebuje hlavně na vodovod a další služby. V žaludku jí nejvíc leží právě novousedlíci z jindřichovických osad, kteří sem sice utíkají z měst, někteří z nich zde ale stále nemají trvalé bydliště. Ani ne půltisícová obec tak za ně nedostává do rozpočtu ani korunu, přesto ale požadují běžné služby jako trvale bydlící. Teď se ještě stavějí proti větrníkům, které by permanentní finanční deficit aspoň trochu vylepšily. „Copak ty větrný elektrárny zabíjejí, nebo co?“ ptá se starostka. „Vždyť je to čistý zdroj energie. My jsme o tom taky věděli prdlajs, nabídla nám to firma, která je staví. Navíc obec to nebude stát ani korunu.“ Vedení obce začalo o větrnících diskutovat před třemi roky a souhlasilo s návrhem firmy, v níž figuroval jako jednatel bývalý starosta. Pozemek nechali pro jistotu dát do územního plánu. Načež vše zamítli kvůli ekonomickým problémům firmy. Později se k záměru vrátili a nechali zainteresované firmy, aby občanům vše o větrnících vysvětlily. Nakonec stavbu schválilo i zastupitelstvo. „Ze začátku se o to lidi zajímali, chodilo jich sem docela dost, i padesát“ říká Polívková. „Pak se ale zajímat přestali. Nezajímali se ani o informace, které jsme vyvěsili tady, na úřadě. Najednou prostě byli proti.“ U projednávání projektu byl i František Šátava, jeho podpis nechybí na seznamu členů petičního výboru, kteří se stavbou souhlasí. Ovšem pod podmínkou, že z toho obec bude mít minimálně milión korun ročně plus levnější elektřinu. Což lze přeložit i tak, že se stavbou, jak ji odsouhlasilo zastupitelstvo, nesouhlasí. Aby projekt nestál obec ani korunu, nemůže čekat, ani že z toho bude mít levnější elektřinu nebo víc než půl miliónu ročně. A i ten samozřejmě jen tehdy, bude-li foukat dostatečný vítr.

JE TO NA HRANĚ


„Vím, že je to na hraně,“ přiznává Polívková. „Zastupitelstvo má samozřejmě hájit zájmy obce i občanů, a tady je to sporné. Lidé chtějí vodovod, nechtějí ale větrníky. Jenže my nemáme v dnešní době šanci získat ty peníze jinak. A obecní majetek prodávat nechceme. To už by nám tady nezbylo vůbec nic. Tak kde na to máme vzít?“
Na hraně je především to, že s větrníky nesouhlasí většina obyvatel Jindřichovic. Přede dvěma lety oslovili pořadatelé petice proti větrníkům téměř tři stovky lidí, podepsalo jich dvě stě, tedy absolutní většina. Ještě předtím uspořádala obec vlastní anketu; ze sto dvaceti pěti účastníků se vyslovilo pětatřicet pro, třiaosmdesát proti elektrárnám.
„Netvrdím, že je tady chce většina. Ale beru to tak, že zbytku větrníky nevadí, takže je pro ně víc lidí,“ nabízí Polívková svému účelu přizpůsobenou logiku. Určitě jí moc nevěří ani sama, v obci totiž žije zhruba čtyři sta osmdesát lidí. Víc věří vyjádření petičního výboru z loňského roku. Jeho členové včetně Šátavy, kandidujícího nyní kvůli větrníkům proti Polívkové, stavbu odsouhlasili. Až na základě toho obec podepsala s firmou Windenergie smlouvu.
„Myslím, že to stejně nedělají kvůli větrníkům,“ říká starostka o odpůrcích větrníků.
Proč tedy?
„To nevím,“ odpovídá.

TAMHLE?


„Zajímal jsem se o to, jenže pak mě nasrali,“ říká k větrníkům Josef Mucha.
V pracovní zástěře stojí celý den u kontejneru pod jindřichovickým zámečkem a vytlouká stará okna. Mucha je starousedlík bydlící v hlavní části obce, jež je od případného místa větrníků vzdálenější než přilehlé osady novousedlíků.
„Nasrali mě proto, že obec potřebuje peníze. Dyť je to všude ve světě i v Evropě, tak proč ne u nás, když tam pořád chceme? Stejně jsou proti hlavně ti, co se sem přistěhovali, aby měli klid. My starousedlíci jsme pro,“ dodává.
Ne tak novousedlíci.
„Starostka už si prosadila svou, i když je celá vesnice proti. Budou to tady hyzdit a rušit. Mají stát tamhle,“ ukazuje Alois Pitor směrem k lesu. „Nebo tamhle?“ otáčí paži na druhou stranu.
Pitor žije v osadě Háj, téměř na horizontu Jindřichovic. Pět větrníků sto pět metrů vysokých by měl téměř za plotem vilky. Proto podepsal proti nim petici. Proto bude volit kandidáta, který jejich stavbu zruší.

MOŽNÁ TAMHLE


„Kandiduju, větrníky byly impuls. Jinak bych se ale radši věnoval rodině. Jenže tady to je tak, že si paní Polívková usmyslí a nikdo nemá šanci,“ říká mi František Šátava na zahradě před okálem, k němuž přistavuje zimní zahradu. Přiženil se sem před dvaceti lety, takže těžko říct, do jaké kategorie usedlíků vlastně spadá. Jako nestraník nyní kandiduje za ČSSD. „Vždyť sem se lidi stěhují kvůli klidu a přírodě, nechceme to tady nechat zhyzdit. Kdyby to aspoň byly nějaké nižší typy. Já na to sám ani neuvidím, ale jiní ano.“ Má pravdu: od zahradního krbu kouká přímo do sousedního kravína plného bučících krav a na zřícenou stodolu. Jde mu ale především o princip a osadníky, jichž se elektrárny týkají mnohem víc. Podle něj jedná starostka i zastupitelé jasně proti vůli většiny občanů.
„Měli jsme na obci o větrnících jednání,“ vysvětluje. „Chtěli jsme fotomontáž, kolik to obci přinese, kdo to postaví a kdo to bude případně za dvacet let likvidovat. Nic z toho jsme od obce nedostali.“
Podvodem míní Šátava to, že se stavbou větrníků souhlasil pouze předběžně, a proto, aby obec mohla dál jednat s případnou firmou. Měli být se starostkou domluveni, že i poté budou o elektrárnách jednat dál, a když dodavatel nesplní petiční podmínky, definitivně se rozhodnou. Vedení obce se ale definitivně rozhodlo i bez dalších jednání o splnění podmínek.
„Co k tomu dodat?“ ptá se Šátava. „Když se čtyři ze sedmi zastupitelů rozhodnou, nemáte šanci. A víte, kolik lidí volilo do zastupitelstva v posledních volbách? Šedesát.“
I proto letos kandiduje, chce, aby volilo víc lidí. Kvůli sesazení starostky se snaží v osadách postavit co nejvíc kandidátek. Problémem místní politiky podle něj je, že se lidi o podobné věci začnou vždy zajímat, až když někde něco stojí. Jenže to už bývá pozdě.
„Obec je kvůli větrníkům rozhádaná, je to na prd,“ říká. Zeptal jsem se, jak starostka reagovala na dvě stě sedmdesát podpisů proti větrníkům.
„Tvářila se jako citrón,“ odpověděl.
P. S.: Starostka Jindřichovic Anna Polívková obhájila v komunálních volbách svou funkci, s převahou porazila odpůrce větrníků. Do zastupitelstva se dostal i František Šátava, odpůrci elektráren jsou však na obecním úřadě v menšině. h

Má starostka v zájmu obce právo - i proti vůli části obyvatel - prosadit výstavbu větrníků, aby získala potřebné finanční prostředky?



Kurzy měn
25,670
21,730
28,590
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře