nahoru

Jsou cikáni normální?

Michal Komárek6. října 2006 • 00:24

„To, že je někdo sociálně nepřizpůsobivý, samo o sobě ještě neznamená, jestli je Rom, nebo normální,“ vysvětlil mi MILAN SVATOŠ, mluvčí broumovské kandidátky Volby pro město v nynějších komunálních volbách. PROGRAM VPM se pro mnohé stal příkladem rasismu, pro jiné výrazem naivní zmatenosti, další jej považují za obdivuhodný příklad politické a občanské otevřenosti a statečnosti. Nejsem si úplně jist tím, že sami kandidáti jednoznačně vědí, do jaké kategorie patří.

Na začátku září přinesla MF Dnes článek Kandidáti populisticky slibují omezit Romy, ve kterém píše, že kandidáti broumovské VPM voličům slibují, „že radikálně zatočí s parazitováním ,sociálně nepřizpůsobivých‘ občanů na dávkách ... Slibují kontrolu vyplácení sociálních dávek ... a zároveň burcují proti dalšímu přílivu slovenských Romů do města.“ List cituje i lídra kandidátky, středoškolského učitele Marka Lengála: „Chtěli bychom, aby se sociální dávky využívaly smysluplně ... Aby za peníze z dávek lidé nekupovali alkohol, protože z toho pak plynou problémy, jež má Broumov s romskou kriminalitou.“
Když jsem se Marku Lengálovi, středoškolskému učiteli v Pardubicích, což nevypadá jako typická charakteristika broumovského rasisty, dovolal, mnoho jsem se nedozvěděl: podle něj noviny vše překroutily, v programu kandidátky není o Romech jediné slovo a on ztratil k novinářům důvěru a bavit se se mnou nebude. Nakonec mi dal alespoň kontakt na mluvčího Milana Svatoše a ten se hned od počátku prezentoval jako mluvčí opravdu vyzrálý: „No, což o to, popovídat si můžeme. Ale záleží na tom, co o nás chcete napsat ...“ Pak mě chtěl ještě prozkoušet z toho, jak bych já sám definoval kategorii sociálně nepřizpůsobivých, nicméně přece jen souhlasil, že tyhle věci si vyjasníme až přímo v Broumově.

BROUMOVSKÉ PARADOXY


Broumov je nepochybně hezké město v mimořádně hezké krajině. Vlastně celou cestu od Hradce Králové si můžete užívat výhled na Krkonoše a postupně i na kopce, které lemují samotné Broumovsko. Broumovský klášter i kostel nejsou proslulé méně než místní hory a skály.
Neméně proslulé jsou i jiné věci: Broumovsko má nejvyšší nezaměstnanost v Hradeckém kraji, patří mezi celorepublikově nejchudší regiony, regiony s nadprůměrnou kriminalitou a také mezi regiony, kde žijí lidé s nejnižším vzděláním. Mladší vzdělanější lidé tady prostě nezůstávají.
Dotáhnout sem turisty a oživit místní podnikání se také nedaří. Někteří lidé si myslí, že je to kvůli tomu, že ochránci přírody z místní chráněné krajinné oblasti blokují stavby důležitých silnic a v principu jakékoli investice. Jiní poukazují na to, že to je prostě tradičně chudý, izolovaný kraj a že turisté jsou navíc dnes příliš líní na to, aby chodili po krásné přírodě. A ti nejaktivnější a pohříchu asi i ti nejvzdělanější se přílišnými úvahami nezdržují a rychle mizí do kraje.
Broumovsko a samotný Broumov mají ještě i další rozvojový problém: silnou romskou menšinu. Jako rozvojový problém to alespoň vyšlo z průzkumu předností a negativ, jejž nedávno zadala obec. A nově se Broumov objevil i na seznamu obcí s „romskými ghetty“, který vzešel z průzkumu zadaného ministerstvem práce a sociálních věcí (více k němu v rozhovoru s Ivanem Gabalem v Rx 38/2006, a na www.gac.cz.).
Broumovský místostarosta Jiří Ringel (KDU-ČSL) mi sdělil, že v Broumově žije asi desetiprocentní romská menšina, že žádná ghetta tam nemají, ale že určité problémy a třecí plochy tu jsou.

KOREKTNÍ JIŘÍ


Musím přiznat, že jsem měl pocit, jako by na mě místostarosta Jiří Ringel a mluvčí VPM Milan Svatoš hráli tak trochu hru na „hodného a zlého policajta“. Asi i proto, že Milan Svatoš mi setkání s „Jirkou“, jak radního označoval, vřele doporučoval, a dokonce se nabízel, že mi s ním sjedná schůzku.
„Jirka“ nicméně začal náš rozhovor na broumovské radnici tvrzením, že VPM jsou populisté, že nechápe, odkud se to v nich bere, že možná proto, že někteří jsou příliš mladí a příliš radikální, že by snad chtěli Romy z města vystěhovat, ale to přece nejde, protože to jsou taky občané města ...
Popsal mi, že město zažilo vloni velký nárůst kriminality, když z blízkých dětských domovů a ústavů opakovaně utíkali romští chovanci, že se lidé báli, ale že odpovědní lidé také dobře vědí, že nejdůležitější je prevence kriminality mladistvých, a nikoli jen represe. A že hlavními nástroji jsou motivace ke vzdělání a zaměstnání. Že v Broumově pracují dva terénní sociální pracovníci, město organizuje veřejně prospěšné práce, kde zaměstnává nezaměstnané Romy, že základní škola má přípravnou třídu pro romské děti ...
Výklad okořenil místostarosta posláním, že jde o to, „alespoň třeba jednoho mladistvého zachránit, aby nevytáhl na bližního kudlu nebo klacek“. No, nevím, nakolik je to motivující, pokud takhle prezentuje preventivní program radnice i představitelům romské menšiny.
Nicméně podle místostarosty tu výsledky už jsou: „Řada Romů se ani nehlásí k Romům. Chováním jsou naprosto normální a dávají děti mezi běžnou populaci.“
Pochybuji, že bývalý terénní pracovník a představitel romského občanského sdružení Jdeme dál životem Jiří Bartoš měl na mysli totéž, když požadoval, aby lidi „neházeli všechny Romy do jednoho pytle“.

NEKOREKTNÍ MILAN


S Milanem Svatošem jsem se setkal v restauraci na broumovském náměstí. Do telefonu se popsal jako „malý, tlustý, vousatý, ošklivý“. Poznal jsem ho hned, ale připadal mi spíš jako docela sympatický folkař či trochu již stárnoucí rocker. Na první pohled rozhodně žádný nácek.
Chvíli mě ještě chtěl zkoušet z toho, co je „sociální nepřizpůsobivost“, ale pak přiznal, že se to prostě týká především Romů. Další chvilku zkoušel tvrdit, že program VPM se vlastně těchto věcí ani moc netýká, že tam je jen v pátém z deseti bodů napsáno, že požadují „důslednou kontrolu adresnosti a užívání sociálních dávek“. Nicméně posléze připustil, že to je podstatný motiv programu. V čem je tedy problém?
Podle Svatoše je kriminalita už několik let ve městě velmi vysoká, lidé se bojí chodit kolem romských baráků a dochází k dalšímu nekontrolovanému přistěhovávání Romů ze Slovenska. A jsou s tím spojeny dva další podstatné problémy.
„Lidé se bojí cokoli říci proti Romům, protože se bojí, že z nich média udělají rasisty. Stalo se to tady například asi přede dvěma roky, po bitce mezi Romy a skiny vystoupil jeden občan v televizní reportáži, kde jeho výpověď tak sestříhali, že vypadal vážně jako rasista. Jsou to dva mlýnské kameny - na jedné straně strach z Romů, na straně druhé strach z toho, že budete za nácka a rasistu.“
A je tu ještě jeden strach - strach politiků. Strach z toho, že nebudou dostatečně politicky korektní, že dostanou vynadáno od svých stranických šéfů. „Komunální politici a úředníci se bojí být důslední, jsou posedlí politickou korektností. Tak třeba: romské sdružení si pronajalo společenský sál na dětskou oslavu, pak z toho udělalo docela normální romskou veselici, ještě propálili koberce, a co myslíte, že se stalo? Nic. Copak by si někdo troufl vystoupit proti romským občanům?“
Čili: Je třeba začít nazývat věci pravými jmény, nebát se důslednosti a spravedlnosti. To je obecné východisko. A pak jsou tu ještě konkrétní metody - podle Milana Svatoše je nejdůležitější podporovat zaměstnanost Romů, pokud možno je nesestěhovávat do uzavřených „ghett“ a kontrolovat využívání sociálních dávek.

VELMI NEKOREKTNÍ RADNÍ


Jak si představovat program na podporu zaměstnanosti Romů, nám přišel do hospody vysvětlit současný broumovský radní Josef Marek (SNK). Ten tu sehrál jinak nepříliš často využívanou figuru třetího, „ještě více zlého policisty“.
Josef Marek chce spolu s kolegou, jenž vlastní stavební firmu, vyjednat na úřadu práce nějaké motivující podmínky pro zaměstnávání Romů. Je vcelku optimista, zda lze Romy zvládnout: „Není Cikán jako Cikán. I když moje doktorka říká, že nejsou geneticky uzpůsobeni k tomu, aby makali osm hodin denně. Ale to je jenom takový vtip.“
Radní si myslí, že někteří Cikáni šanci zasluhují: „Je třeba vytvořit systém. Když uvidím, že se ten Cikán snaží, budu ho doporučovat, předám dál, že je dobrej, a o jiným řeknu, že nestojí za nic, ať si ho zaměstnavatelé nevšímají. A podle toho bych taky vyplácel sociální dávky. Nemůžou mít prostě všichni takový hody, jako když se pokládaly telefonní kabely. Jo, kopat, to je jejich.“
S tím doporučováním to ostatně svým způsobem už funguje. Ptal jsem se, zda tu Romové mají podobné problémy jako jinde - že si třeba sjednají práci po telefonu, ale když přijdou na místo a zaměstnavatel vidí, že nejsou bílí, přijmout je odmítne. „Podívejte se, jsme malý region, tady každý zná ty cikánské rodiny už podle jména. Takže telefonát nepomůže,“ vysvětlil Marek.
No, nejsem si úplně jist tím, že slova své doktorky považuje broumovský radní jen za pouhý vtip.

JSOU BROUMOVŠTÍ NORMÁLNÍ?


Ano, myslím, že Broumovští jsou normální. Nepochybuju o tom, že mají občas důvod bát se projít kolem „ghett“, že se opravdu důvodně báli gangu mladých uprchlíků z dětských ústavů, že jim vadí nepořádek kolem „romských“ domů nebo to, co považují za jejich neúctu k práci, zákonům či vzdělání. A myslím, že to ještě neznamená, že jsou rasisté.
A nepochybuji, že jsou normální i v tom smyslu, že mezi nimi řada rasistů žije. I v tom smyslu, že si nevědí s integrací romské menšiny rady a bezradnost živí nejrůznějšími stereotypy a klišé, ať už ve více, či méně zlém, či dobrém úmyslu. A že se jen tak nějakého většího úspěchu nedoberou, i když koalice „tří policistů“ by mohla na radnici fungovat zřejmě ve velmi dobré shodě.
A nepochybuji ani o tom, že se jich hluboce dotýká otázka, zda jsou normální.

***

Jak problém Broumovských vidíte vy?

Michal Komárek


Kurzy měn
25,620
21,830
29,070
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře