(Ne)zapomeňtě!

Že CzechTek nebyl poslední akcí, kdy některé policisty posedl amok, nyní víme i z brutálního útoku na Kateřinu Jacques. Doufejme jen, že jeho vyšetřování neskončí jako případ Romany Krátké, zmlácené stejně bezdůvodně na CzechTeku. "Stáli jsme před stanem, nic jsme nedělali, takže nás nenapadlo, že by nás zmlátili," vzpomíná. Zakrátko ležela na JIP jindřichohradecké nemocnice, mohla umřít. Letos 12. dubna státní zástupkyně případ odložila.

"Teď vím, že jsme stáli na nepronajatém pozemku," říká sedmadvacetiletá prodavačka brýlí. Stejně tak dobře ví, že mnozí účastníci free parties jako CzechTek nejsou žádné roztančené děti, jak je prezentovala některá média. Alkohol, drogy a horší emoce k nim patří stejně jako techno. "To ale přece ještě není důvod, aby vás policajt málem zabil, když nic neděláte, ne? Když jedete na červenou, taky vám nerozbijí auto."

OBEJDOU NÁS


V podvečer 30. července 2005 se dalo policejní komando u Mlýnce na Tachovsku do pohybu, aby vytlačilo účastníky party z nepronajatého pozemku. Jenže policie nejdřív znemožnila dostat se na pronajatý pozemek, takže mnohým účastníkům party včetně Krátké přes ujišťování organizátorů o legálnosti akce nic moc jiného než dočasné nelegální jednání nezbylo.
"Stáli jsme s přítelem u stanu. Bála jsem se a říkala mu, ať jdeme radši pryč, že se něco stane. Byla z nich cítit odhodlanost a politická objednávka," vzpomíná. "Jenže on říkal, že když nic neděláme, nijak je neprovokujeme, obejdou nás a nic se nám nestane."
Zakrátko měli komando přímo před sebou. Začali utíkat, jenže jeden z nich podrazil Krátké tonfou nohy a na zemi ji začal mlátit do hlavy. Cítila, že krvácí, začala si proto rukama chránit hlavu. Tím odkryla trup, takže ji policista tloukl do žeber. Když ji nechal, udělalo se jí mdlo. Kolem žeber cítila bolest a motala se jí hlava. Přítel jí vyfotil zakrvácenou hlavu a odvedl ji ke zdravotníkům.
"Podívali se mi na hlavu a řekli, že se to nemusí šít," říká Krátká. "A žebra mi prý nevyšetří, to musím do nemocnice." Místo do nemocnice odjeli s přítelem na protivládní demonstrace do Prahy. Tady se jí začalo dělat opravdu zle. Nemohla dýchat, cítila ostrou bodavou bolest na plicích. Přítel ji proto odvezl do Nemocnice Na Františku, kde jí udělali rentgen.
"Přinesli snímek a řekli, že tam nic není. Že to asi budou naražená žebra nebo skřípnutý nerv."

POLICIE VYŠETŘUJE


V celém neštěstí měla jedno velké štěstí, jež jí nakonec zřejmě zachránilo život. Když přijela v úterý 2. srpna domů do Jindřichova Hradce, matka jí hned ve dveřích říkala, že přišel telegram z Prahy. Že prý musí na rentgen plic.
Lékařka na pražském Františku měla zřejmě naspěch. Pravděpodobně nenechala rentgenový snímek uschnout, takže nebylo vidět, že má pacientka díru v plíci, již způsobil úder do žebra, které se však jako obvykle nezlomilo, ale zřejmě jen vychýlilo a zase vrátilo do běžné polohy. Když Krátká dorazila večer do jindřichohradecké nemocnice, dýchala v podstatě pouze levou plící.
"Když jsem doktorům řekla, že mi mají zrentgenovat plíce, pořád se ptali, proč to mají dělat znovu, když už to udělali v Praze. Čekala jsem tam až do noci. Pak najednou přiběhli, že musím hned na operaci."
Ještě než lékaři vsadili Krátké do plic odsávací drén, mimoděk jí sdělili, že kdyby v noci usnula, mohla umřít. Obyčejně by se udusila.
Na jindřichohradecké JIP strávila týden. Hned druhý den ji zde navštívil jindřichohradecký policista s psacím strojem. Prý aby s ní sepsal trestní oznámení, že je to nutné. Dodnes nikdo neví, kde se vzal. Pravděpodobně přišel na základě oznámení z nemocnice. Krátká sice nic sepisovat nechtěla, po celkem živé zkušenosti z Mlýnce neměla k uniformám důvěru. Navíc dotyčný policista si se strojem moc nerozuměl, komunikoval s ním jedním prstem. Přesto dali trestní oznámení dohromady. Pak přijely vyšší šarže z ministerské inspekce, aby s pomocí notebooků a tiskárny sepsaly nový - stejný protokol. Někdy není od věci mít víc pecek.
"Taky mi ukazovali nějaké fotky," usmívá se Krátká. "Pořád jsem jim říkala, proč mě otravují, že mi není dobře a že stejně nic nevyšetři."
Ani nevěděla, jak blízko je pravdě.

OMLUVTE KVALITU OBRAZU


Českobudějovická inspekce opravdu nic nevyšetřila. Tedy ne tak docela: 28. února, po více než půl roce výslechů, policisté vyšetřili, že mezi kolegy policisty nenašli viníka, a případ odložili.
"Nám to dalo další možnosti postupu," popisuje postup Jakub Schejbal z pražské advokátní kanceláře, která Krátkou zastupuje.
Když obdrželi letos 14. března rozhodnutí o odložení případu, hned podali stížnost na plzeňské státní zastupitelství, kam případ spadá. Ohradili se proti tomu, že se nenašel viník, ačkoli si policie určitě celý zákrok natáčela. Když šlo o zraněné policisty, našli viníky velmi rychle. Další záznamy měly i televize.
Dvanáctého dubna okresní státní zástupkyně v Plzni potvrdila rozhodnutí o odložení případu. Po přeložení do běžné řeči to zdůvodňuje následovně: "Podle závěrů znaleckého posudku poškozená utrpěla poranění ze soudně lékařského hlediska posuzované jako těžké, neboť byl poškozen důležitý orgán a bez chirurgické pomoci by zřejmě vedlo ke smrti udušením. Policejní orgán shromáždil dostatek podkladů pro to, aby mohl ve věci rozhodnout. Domněnka poškozené, že celý zásah byl ze strany policie důkladně monitorován, bohužel neodpovídá realitě. Navíc záběry jsou takové kvality, že nelze přezkoumat a prokázat, které družstvo zasahovalo ..."
Formálně tím pro Krátkou skončila poslední možnost, jak se něčeho domoci v rámci trestního řízení. Nás by ovšem mělo zajímat, jak to, že policejní záběry jsou takové kvality, že je nelze přezkoumat. Možná bychom od inspektorů i státních zástupců mohli požadovat trochu víc elementární logiky, takže by v jejich zdůvodněních nemusela jedna věta odporovat druhé. Jak si vysvětlit tvrzení, že policejní orgány shromáždily dostatek podkladů pro rozhodnutí, když se o větu dál tvrdí, že zásah nebyl dostatečně monitorován a záběry jsou nečitelné. Možná by také někdo mohl policejního kameramana naučit otáčet kamerou na obě strany, takže by příště nefilmoval jen zraněné kolegy. A policejní inspekce by měla podklady pro své šetření.
Úplný konec to pro Romanu Krátkou ale ještě není. Může se obrátit ještě na civilní soud a dožadovat se od státu (nás) odškodného. Když prohraje i tady, zaplatí nakonec všechny soudní výlohy.
"Nevím, bojím se to udělat," říká. "Nevěřím už ani policajtům, ani soudům." Jedno ale ví. Ani letos nebude na CzechTeku chybět.

Co si o "ujetých" policejních zásazích myslíte vy?