Ve Slaném nedávno vystěhovali několik Romů neplatičů z ubytovny na ulici. Přežívají na dvorku v takové lepší psí boudě. Starosta Ivo Rubík říká: "Nejsou to cvičené opice, nebudeme jim nijak speciálně pomáhat, ponižovat je pozitivní diskriminací." Nemohl jsem se ale zbavit dojmu, jako by ve Slaném zaznívalo ještě jiné sdělení - cvičené sice nejsou, ale tak trochu opice ano. V naší lidské společnosti se prostě neuplatní. A je to jejich problém, ne náš. OTÁZKA: Jak byste vůči neplatičům postupovali vy?
Ve Slaném nedávno vystěhovali několik Romů neplatičů z ubytovny na ulici. Přežívají na dvorku v takové lepší psí boudě. Starosta Ivo Rubík říká: "Nejsou to cvičené opice, nebudeme jim nijak speciálně pomáhat, ponižovat je pozitivní diskriminací." Nemohl jsem se ale zbavit dojmu, jako by ve Slaném zaznívalo ještě jiné sdělení - cvičené sice nejsou, ale tak trochu opice ano. V naší lidské společnosti se prostě neuplatní. A je to jejich problém, ne náš.
Ubytovna Mexiko je kousek od náměstí a přehlédnout se nedá - romské ghetto známé z mnoha českých obcí. Vybydlený velký dům se zanedbaným dvorkem plným nepoužitelných předmětů. Když jsem přicházel, natáčel tu právě jeden televizní štáb a Jakub Polák radil vystěhovaným Romům, aby se s novináři raději vůbec nebavili. Bavili se. I když s despektem. A unaveně. "Opravdu nevím, jak to dopadne. Chtěli bychom dostat ještě nějakou šanci. Zatím nám přeje počasí," shrnula paní-bezdomovkyně před svým přístřeškem. Chtěla by se s městem dohodnout na splátkovém kalendáři. Prý nikoliv poprvé.
REALITA VIRTUÁLNÍ I SKUTEČNÁ
Je pravda, že novináři případ rozvířili a rozšířili zřejmě i několik nepravdivých informací. K nejpopulárnějším patří, že mezi vystěhovanými bylo i několik těhotných žen. Také se objevily naaranžované fotografie plačících dětí. Starosta si libuje ve zdůrazňování, jak se setkal s novinářskou výrobou virtuální reality. Těhotnou ženu totiž vystěhoval soukromý majitel z jiného domu opodál.
V ubytovně jsou turecké záchody na chodbě. Umývárna se otevírá pouze večer za zvláštní poplatek, obdobné je to s prádelnou. Za jednu místnost bez příslušenství zaplatí nájemníci zhruba tisíc korun měsíčně. Kdyby se chtěli denně osprchovat a vyprat, zaplatí další tisícovku. Nájemní smlouvy jsou na dobu určitou. A to opravdu velmi určitou - jeden měsíc. Jakub Polák navíc v časopise Amaro gendalos tvrdí, že do rekonstrukce v roce 1993 (která ostatně stav budovy nijak zvlášť nezměnila) měli nájemníci smlouvy na dobu neurčitou a nové, nevýhodné smlouvy jim byly vnuceny jako dočasné opatření. Polák uznává, že největší neplatiči z Mexika dluží městu skoro třicet tisíc korun, ale skutečným dlužníkem je podle něj město. Nutí lidi žít v nelidských podmínkách a omezilo jejich práva změnou smlouvy a zvýšením nájemného, jež neodpovídá pravidlům regulovaných nájmů. Za rok to podle Poláka dělá tak deset tisíc v neprospěch nájemníků.
Město tvrdě kritizuje i zpráva ombudsmana Otakara Motejla. Ve Slaném byla situaci prošetřovat jeho zástupkyně Anna Šabatová. Ombudsmanova zpráva připouští, že vystěhování proběhlo v souladu se zákonem, protože nájemníci neplnili své povinnosti podle smlouvy. Zároveň ale zdůrazňuje, že město se dopustilo několika vážných prohřešků a nemuselo nechat dojít celou věc tak daleko. Především: město mohlo tlačit nájemníky k vypracování splátkového kalendáře, strhávat jim dlužné částky ze sociálních dávek a zřídit instituci terénního pracovníka, který by krizové situace pomáhal dlouhodobě řešit.
DARWIN A NULOVÁ TOLERANCE
Starosta Slaného Ivo Rubík (ODS) je štíhlý, inteligentní a vzdělaný čtyřicátník. Původní profesí biolog podílející se například na výzkumu léčby pacientů s AIDS. I při starostování stále pracuje na část úvazku na Karlově univerzitě. Nedávno pod jeho vedením vyhlásila radnice program nulové tolerance vůči nepoctivosti -- za podpory většiny zastupitelů i obyvatel se pustila do boje se špatným parkováním, vandalismem a neplatiči. Starostovo heslo zní: "Všem stejným metrem. Vyrůstá skupina lidí, kteří jako by měli méně povinností a více práv než ostatní. To tady trpět nehodláme."
Takovou chráněnou skupinou se stávají podle Rubíka i Romové. "Co na tom, že vystěhovaní jsou Romové? Mě to nezajímá, rasista nejsem a platí pro mě jednoduché - platíš, budeš možná bydlet, protože povinnost pomáhat ti nemáme. Neplatíš - nebydlíš. Ať jsi kdo jsi."
Ubytovna vypadá tak, jak vypadá, vinou jejích obyvatel. "Jak tam může být normální záchod, když záchodové prkénko zmizí do druhého dne. Nerezová baterie tam nezůstane ani hodinu. A pokud jde o smlouvy - nevím, co bylo ve třiadevadesátém při rekonstrukci, to jsem na radnici nebyl. Ale je to jedno, v tom problém není. Město nabízí pomoc v krizové situaci a na každém je, aby se snažil tu pomoc využít. To je všechno. My podáváme ruku, oni na ni plivou." Pozitivní diskriminaci považuje starosta za dlouhodobě zhoubnou, strhávání nájemného z dávek za ponižující - nejsou to cvičené opice, jsou odpovědní sami za sebe. Institut terénního pracovníka pro Romy má za zbytečný a opět ponižující - k čemu, proč zrovna pro Romy, nediskriminujme je tím. Někteří z nich se přizpůsobit dokážou, jiní nikoliv. Je to jejich problém. Státní i evropské koncepce na integraci Romů nebo třeba obdobnou iniciativu Světové banky považuje Rubík za zpolitizované a zbytečné. "Za tím všude stojí takoví lidé jako paní Šabatová nebo ten její manžel (Petr Uhl - pozn. aut.)."
Zní to demokraticky, liberálně, zákonně a občansky. Je navíc pravda, že starosta menšího města rozhodně nevystačí s obecnými proklamacemi o integraci nepřizpůsobivých a musí zcela konkrétně řešit stížnosti a obavy sousedů. Když jsem se ptal na názory lidí na slánském náměstí, nesetkal jsem se s nikým, kdo by starostu odsuzoval.
Nicméně se nemohu ubránit dojmu, že biologie asi není ideální kvalifikací pro starostu. Nebo alespoň v tomto případě. Starosta Rubík je totiž podle mě trochu technokrat a hodně sociální darwinista. Jako technokrat zdůrazňuje jasné řešení jasného problému - neplatíš, nebydlíš. Jako darwinista nechává na síle každého, zda se prosadí a "přežije". Znevýhodněné vstupní podmínky ho nezajímají. To patří k věci. Nemají práci? Pohybují se v začarovaném kruhu? Ztratili přirozenou půdu své kultury? A co? Jsme si rovni. Každý má stejnou šanci. Nejsme cvičené opice.
Ostatně, opice už jsou z hlediska evoluce za zenitem. A s nimi možná i další druhy.
OTÁZKA DO DISKUSE:
Jak byste vůči neplatičům postupovali vy?