nahoru

Palestinský balíček karet [RX Diskuse]

DAVID HRON, Tel Aviv28. srpna 2003 • 07:00

Sebevražedný útok spáchaný minulý týden v centru Jeruzaléma ukázal, jak vratká je dohoda o dočasném zastavení teroristických akcí, kterou na konci června uzavřela Palestinská samospráva s palestinskými opozičními skupinami. Přesto se zdá, že obě strany mají na pokračování dohody zájem. DISKUSE: Jsou cílené fyzické likvidace Hamasu a islámského Džihádu legitimní, nebo se jedná o obyčejné vraždy?

Sebevražedný útok spáchaný minulý týden v centru Jeruzaléma ukázal, jak vratká je dohoda o dočasném zastavení teroristických akcí, kterou na konci června uzavřela Palestinská samospráva s palestinskými opozičními skupinami. Přesto se zdá, že obě strany mají na pokračování dohody zájem.

Foto
Přede dvěma měsíci, 29. června, se předseda palestinské vlády Abu Mazen dohodl s představiteli dvanácti palestinských opozičních skupin v čele s Hamasem, že tato uskupení na tři měsíce zastaví teroristické akce proti Izraeli. Dohoda byla výhodná pro obě strany. Palestinská samospráva začala tentýž den přebírat bezpečnostní odpovědnost v pásmu Gazy (do té doby kontrolovaného izraelskou armádou). Prakticky tak začala realizace amerického plánu na urovnání izraelsko-palestinského konfliktu známého jako Cestovní mapa, která - jak je už notorické známo - požaduje od palestinského vedení nekompromisní zásah proti extremistům.
Dohodou s Hamasem chtěla Palestinská samospráva získat čas ke konsolidaci a zorganizování vlastních řad a zároveň se - z obavy před bratrovražednou válkou - vyhnout otevřenému střetu s palestinskými extremisty. Hamas byl naopak vystaven silnému tlaku okolních arabských zemí v čele s Egyptem a k tomu vyčerpán soustavnými zátahy, které proti jeho aktivistům podnikala izraelská armáda. Ve druhé polovině června navíc izraelské údery gradovaly sérií likvidačních akcí, jejichž obětmi se stalo pět vůdčích osobností Hamasu. Nejvýznamnější z nich byl mluvčí hnutí Abdel Aziz Rantisi, kterému se však - jako jedinému - podařilo vyváznout pouze se zraněním.
Společnou pohnutkou obou stran pak bylo palestinské veřejné mínění. Palestinská veřejnost si po takřka třech letech ozbrojeného konfliktu, jenž jí přinesl jen drastické zhoršení životní úrovně a omezení osobní svobody, přála ve své většině změnu. Tato skutečnost hrála do karet Abu Mazenovi. Palestinský předseda vlády doufal, že tři měsíce klidu a následná "gesta dobré vůle" ze strany Izraele vytvoří v palestinské společnosti dynamiku, která Hamas a další organizace donutí, aby po třech měsících dohodu o zastavení útoků prodloužily na neurčito.
Hamasu naopak nezbývalo nic jiného, než se podřídit vůli většiny a doufat, že Izrael nakonec vše zhatí, ať už tím, že se nechá vyprovokovat k neadekvátní vojenské akci, nebo nedostatečnou ochotou ke zmiňovaným "gestům dobré vůle".
Ragbyový mlýn
Následující týdny připomínaly trojstranný ragbyový mlýn. Izrael, který od samého začátku prohlašoval, že dohoda o zastavení útoků je čistě vnitropalestinskou záležitostí, nepřestával samosprávu obviňovat z neochoty zasáhnout proti opozičním skupinám. Ty podle izraelské vlády pouze využívaly dohody k obnově vlastních sil.
Palestinská samospráva naproti tomu tvrdila, že bez stažení izraelské armády z dalších oblastí (po stažení z Gazy odešel Izrael pouze z Betléma) a bez větší vstřícnosti v humanitárních záležitostech (uvolňování blokád palestinských měst, propouštění palestinských vězňů) od ní nikdo takový zásah nemůže chtít.
Vedení Hamasu v Gaze nepřetržitě tvrdilo, že Izrael dohodu o příměří porušuje vojenskými akcemi lokálního významu, ačkoliv Izrael s touto organizací nikdy žádnou dohodu nepodepsal.
Vše vyvrcholilo 14. srpna, kdy izraelští vojáci v Hebronu zabili Muhmada Sidera, tamního vůdce jiné palestinské opoziční organizace -- Islámského džihádu. Odpověď přišla o pět dní později. Při sebevražedném útoku v Jeruzalémě přišlo o život 21 Izraelců. Ke společné zodpovědnosti za útok se přihlásily Hamas a Džihád. Izrael kontroval likvidací jedné z vůdčí osobností Hamasu Ismaila Abu Šanava a hrozí, že bude v likvidačních, ale i jiných vojenských akcích pokračovat do té doby, než proti teroristům aktivně zasáhne Palestinská samospráva.
Arafát se drží stranou
Foto
Navzdory oboustranně výhružným proklamacím by bylo chybou již nyní tvrdit, že dohoda o zastavení útoků přestala existovat. Okolnosti, které přiměly hnutí Hamas k dohodě, platí i nadále, nemluvě o tom, že Hamas ani žádná jiná opoziční organizace od ujednání oficiálně neodstoupily.
Stejně tak se o udržení dohody snaží Palestinská samospráva, respektive Abu Mazen. Ten je však více než dřív mezi dvěma mlýnskými kameny. Na jedné straně je tu docházející trpělivost Izraele, na straně druhé obavy z přímého střetu s Hamasem, jež jen umocňují přetrvávající třenice s předsedou Palestinské samosprávy Jásirem Arafátem. Ten si pod svou kontrolou zatím nechává většinu palestinských ozbrojených složek a odmítá svého předsedu vlády podpořit svou nevadnoucí autoritou symbolu palestinského národně-osvobozeneckého boje.
Hamas
Organizace Hamas (Hnutí islámského odporu) vznikla v prosinci roku 1988, v prvních týdnech tzv. první palestinské intifády v Gaze. Založení Hamasu bylo odpovědí tamní organizace Muslimských bratří nesoucí označení Islámský spolek na militantní ideologii Islámského džihádu. Ta hrozila odlákat část příznivců Spolku, který se až do té doby soustředil výhradně na sociální a nábožensko-osvětovou činnost, paradoxně mnohdy za podpory Izraele. Jak Džihád, tak Islámský spolek usilovaly o vytvoření "dokonalého" panarabského muslimského státu. Později tento panarabský rozměr do jisté míry ustoupil palestinskému nacionalismu. Na rozdíl od Džihádu Islámský spolek považoval za cestu k nastolení dokonalého muslimského řádu nikoliv ozbrojený boj proti Státu Izrael, nýbrž vnitřní muslimskou obrodu. Od založení Hamasu koexistují obě struktury (vojenský Hamas a sociálně-politický Islámský spolek) jako dvě frakce téže organizace nesoucí společné označení Hamas.
Vedoucí osobnosti současného Hamasu:
Šejk Jasín - zakladatel a duchovní vůdce hnutí (srdcové eso)
Abdel Aziz Rantisi - mluvčí hnutí (kárové eso)
Chalad Mašal - vedoucí zahraniční kanceláře hnutí se sídlem v jordánském Amánu (srdcový král)
Muhamad Def - vedoucí vojenské frakce hnutí (listové eso)
Mahmud Al Zaher - jeden z vůdců politické frakce (kárová královna)



DISKUSE na téma:
Jsou cílené fyzické likvidace Hamasu a islámského Džihádu legitimní, nebo se jedná o obyčejné vraždy?

DAVID HRON, Tel Aviv


Kurzy měn
25,620
21,830
29,070
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře