Poslanci škodí do poslední chvíle, schválili šrotovné

Poslanci škodí do poslední chvíle, schválili šrotovné

Poslanci škodí do poslední chvíle, schválili šrotovné

Nejsou schopni poučit se z chyb. Rýsující se koalice ČSSD, KSČM a KDU-ČSL navzdory negativním zkušenostem ze zahraničí protlačila šrotovné.


Podle zákona o podpoře hospodářského růstu a sociální stability bude v Česku šrotovné činit 30 tisíc korun na automobily do půl miliónu korun a 60 tisíc na vozy s alternativním pohonem do 700 tisíc korun. Česko se tak vydalo ve stopách 13 dalších evropských zemí. Jejich zkušenosti jsou ale tristní.


100 000 ukradených aut

Vozy určené k sešrotování byly v Německu a Francii podvodně prodávány do východní Evropy a severní Afriky. Starých oficiálně sešrotovaných vozů tam nyní jezdí více než 100 tisíc. Přitom jedním z hlavních argumentů pro šrotovné byl ekologický efekt, tedy že sešrotujeme staré vozy, jež emitují více škodlivých látek. Našim poslancům to nevadí. Peníze daňových poplatníků tak mohou vesele zamířit k podvodníkům, Češi už si nějakou tu cestu najdou.


Podpora ekonomiky? Nesmysl!

Původním důvodem k zavedení šrotovného byla touha politiků pomoci hospodářství uprostřed krize. Jenže, jak už je u politických výmyslů obvyklé, šrotovné ekonomice především škodí. Peníze, které lidé na auta v době šrotování utratí navíc, stáhnou z výdajů na jiné zboží či služby. A ty tím v krizi díky politikům dostanou druhý úder.
Dočasně pozitivní efekt se automobilkám (a tím prodejcům a výrobcům autodílů) vrátí jako bumerang. Zájem lidí, kteří kvůli šrotovací prémii uspíšili nákup vozu, následně opadne. Šrotovné tak v automobilovém odvětví jen vytvoří ještě silnější cykly než samotná krize. Propouštění, nabírání a ještě větší propouštění – to jsou nejvýznamnější dopady šrotovného.


Nová auta do bazarů

Navíc se, jak ukazuje příklad Slovenska, chudší lidé kvůli výhodnému nákupu zadluží. Jenže tyto „výhodné nákupy“ začínají plnit místní autobazary. Zadlužení Slováci totiž nemají na splacení půjček… A čeští komunisté, socialisté a křesťanští socialisté se na to už zřejmě těší. Bude to ostatně další problém, který budou moci „řešit“. Hlavně že rozhodují o miliardách z našich daní, na šrotovné má jít celkem 2,5 miliardy korun.
Zakoupená auta v Česku jsou přitom jen asi z jedné třetiny z tuzemských továren. Výrobu tak (nepatrně) podpoříme někde za hranicemi. My Češi na to máme. Ve schodku státního rozpočtu na příští rok ve výši 230 miliard se to přeci ztratí.


Mýtus o DPH

Posledním pseudoargumentem zejména těch slaboduchých politiků zůstává návratnost šrotovného prostřednictvím DPH.

Třeba takový exministr ČSSD Milan Urban tvrdí toto: „Ty předsudky kolem šrotovného, že je to nějaká dotace ze státního rozpočtu, nejsou pravdivé. 2,5 miliardy, které by se na šrotovné uvolnily, se státu bohatě vrátí formou DPH z každého prodaného auta.“
Tito rozumem méně obdaření poslanci už nepřemýšlejí nad tím, proč stát stejným způsobem nepodpoří další odvětví, když je to podle nich pro všechny tak výhodné. Ve skutečnosti totiž šrotovné není nic jiného, než sleva na DPH. Lidé by si v drtivé většině případů automobil koupili tak jako tak (možná o něco později), a stát by tak na DPH vybral v zásadě úplně stejně. Takhle jen přijde právě o zmiňované miliardy šrotovného. Pro některé poslance je taková úvaha ale příliš.
O spuštění šrotovného bude rozhodovat vláda. Doufejme, že ta současná to už nestihne a ta následující bude mít dost rozumu, aby toto vyhazování peněz oknem (což by mimochodem bylo efektivnější než šrotovné) vůbec nezahájila.


Přehlasované veto

Součástí balíku, kterým sněmovna přehlasovala veto prezidenta Václava Klause, je i sleva na sociálním pojištění, vyšší daňová sleva na děti či prodloužení doby výplaty podpory v nezaměstnanosti na šest měsíců.
Zákon protlačili přesnou potřebnou většinou 101 hlasů poslanci KSČM, ČSSD (s Olgou Zubovou) a tři lidovci – Cyril Svoboda, Michaela Šojdrová a Jiří Carbol. Možná už se nám rýsuje povolební poslanecká levicová koalice…


K tématu:

Můžeme se poučit ze zahraničních zkušeností? Nakoukněte s námi za ploty zemí, které šrotovné zavedly v praxi, zval už v dubnu Miroslav Cvrček:
JAK VÁM TO ŠROTUJE, SOUSEDE?
Problematice šrotovného jsme se obsáhle věnovali již v době, kdy se začalo o jeho zavedení u nás uvažovat, podívejte se na téma

ŠROTOVNÉ – MARKETINGOVÁ REVOLUCE STOLETÍ a související články