Volebně dluhová past na český způsob

Volebně dluhová past na český způsob

Volebně dluhová past na český způsob

V příštím roce budeme mít schodek státního rozpočtu v hodnotě dvou jaderných elektráren. Už je v Česku skutečně nejhůř? Ještě ne. Ještě je tu dobře. Zatím.

V příštím roce budeme mít schodek státního rozpočtu v hodnotě dvou jaderných elektráren. Češi si pomalu musí sundat klapky z očí. Co že je to ta dluhová past?
Ministr financí bývá z podstaty věci optimistický člověk, alespoň co se týče ekonomického vývoje země. Jeho ministerstvo má téměř vždy tu nejpříznivější prognózu ze všech. Současný ministr Eduard Janota ale bije na poplach a hrozí, že dopadneme jako Maďaři, kteří to dotáhli až na pokraj státního bankrotu. Už je v Česku skutečně nejhůř?
Ještě ne. Nejhorší časy se poznají podle toho, že vlády provádějí bolestné reformy. Příkladem bylo Slovensko na přelomu století nebo Maďarsko, které se v současné době zuby nehty a s mezinárodní pomocí snaží odvrátit bankrot. Co čert nechtěl, ke všem ekonomickým katastrofám se v Česku přidaly ještě volby, a tak se tu slibují třinácté důchody (v Maďarsku se ruší) a další volební špeky. Ještě je tedy v Česku dobře. Zatím.
Janota ovšem již na příští rok „slibuje“ schodek rozpočtu ve výši 7 % HDP, tedy zhruba 230 miliard korun. Stát bude hospodařit s deficitem více než dvakrát vyšším oproti Maastrichtským kritériím (3 %), a to jsou tu ještě další veřejné rozpočty. Zároveň s takto nastaveným rozpočtem ministerstvo financí navrhne další škrty a zvýšení daní, které by schodek snížilo o 70 miliard.
Zvýšení daní se nelíbí ekonomům a politici se toho děsí. Škrty se ekonomům líbí, politici se ale opět děsí. Počítejme tedy s horším deficitem. Politici už asi stejně zůstanou vyděšení napořád. Po volbách totiž zjistí, že mandatorní výdaje bez provedení změn, které naznačil Janota, spolknou zakrátko už celý rozpočet a oni už nebudou umět udělat vůbec nic. Jen situaci ještě zhoršit.
Pak se „konečně“ dostaneme tam, kde je nejhůř a kde se provádějí reformy. Tu dobu poznáte tak, že se o českém bankrotu bude mluvit na mezinárodní scéně, čeští politici se dohodnou na věcech, na kterých se nedokázali dohodnout více než deset let. Bude to doba, kdy Česko již bude v dluhové pasti. Co to je?
V dluhové pasti se stát ocitá tehdy, když jeho dluh vůči HDP roste, přestože primární rozpočet je třeba v přebytku. Primární rozpočet je rozpočet bez zahrnutí úroků z dluhů. To znamená, že samotné úroky ze státního dluhu jsou tak velké, že nejen prohlubují státní dluh, ale zvyšují se větším tempem, než roste HDP. Z toho je opravdu těžká cesta ven. Ale ten čas už se rychle blíží – během dalších čtyř let je zcela reálné, že se český státní dluh zdvojnásobí k úrovni 2 biliónů korun!



K tématu:

Petr Holec: ČARODĚJ SE VRACÍ (Reflex.cz, 18. 8. 2009)
Většina politiků si láme hlavu, jak bez bankrotu vyřešit současnou rozpočtovou krizi. Jen jeden má jako vždy jasno: Jiří Paroubek. Vyššími daněmi znovu ztrestá své nevoliče.


Kolik činí veřejný dluh České republiky?

Anketa: KOLIK VŠICHNI DLUŽÍME? TIPNĚTE SI
„Tušíte, milí daňoví poplatníci, kolik ten váš–náš dluh činí?“ ptali jsme se vás v červnu. A počitadlo běží dál. Podívejte se.
Miroslav Cvrček: VESELÁ ČÍSLA O SMUTNÉM DLUHU (Reflex č. 26/2009)
492 912 000 korun, tedy téměř půl miliardy. Přesně o tolik se zvýší veřejný dluh České republiky za jediný den. Zdá se vám to málo, nebo mnoho?