V Reflexu číslo 26 si můžete přečíst například rozhovor Honzy Dědka s hudebníkem Mobym a rozhovor Petra Volfa s architektkou Evou Jiřičnou. Dále vás čekají také historky z Temelína, EXTRA ze zákulisí nejzajímavějších volebních kampaní a další čtení ...
...
Příběh
Rokytnice nad Jizerou je dobře znám. Majetek podhorské obce byl kvůli špatnému hospodaření počátkem června vydražen do soukromých rukou. Co když však Rokytnice jen o něco rychleji prošla nevyhnutelnou privatizací, čekající ostatní zadlužené i nezadlužené obce?
Architektka Eva Jiřičná je jedinou žijící ženou, která se dostala do knihy Penny Sparkeové Století designu, a tedy mezi průkopníky designu dvacátého století, jak zní podtitul této publikace. Ocitla se v sousedství Le Corbusiera, Rodčenka, Breuera, Sottsasse. "Přiznám se, že jsem to ani nečetla. Já o sobě nerada čtu," přiznala během rozhovoru
Petru Volfovi. V Anglii působící Jiřičná je hvězdou stylu high-tech, autorkou staveb a interiérů. V Praze na sebe v poslední době upozornila unikátní oranžerií na Pražském hradě a nedávno dokončeným hotelem Josef.
Už dvanáct let se do
Paříže jezdí se stejnou samozřejmostí jako za dob Rakouska-Uherska. Kdekdo zhlédl panoráma města z Eiffelovy věže, navštívil Centre Pompidou i Louvre, zavítal do Notre Dame i Sacré Coeur. To vše nabízí každý bedekr. K poznání nočního života francouzské metropole si však
Petr Holec vybral docela jiné průvodce.
Máloco vyvolává takové kontroverze jako
jaderná elektrárna Temelín. Z novin a televize jsme si zvykli poslouchat zprávy o spouštění a zase odstávkách reaktorů, takže je už téměř ani nebereme na vědomí. Stejně jako debaty o tom, zda jadernou energii potřebujeme, či nikoliv. O samotné elektrárně však víme překvapivě málo. Proto pod pokličku nejen jaderných reaktorů nahlížel v Temelíně
Miloš Čermák.
I když se americký hudebník
MOBY necítí být skladatelem taneční hudby a nedívá se na filmy, k nimž složil hudbu je prý tím, kdo vyvedl taneční scénu z undergroundu na vrcholky hitparád.
Honzovi Dědkovi malý holohlavý mužík, který věří, že mu fotografování po kouscích rozkrádá duši připadal trochu jako mimozemšťan, přesto je autorem nejprodávanějších alb v Evropě.
Když před patnácti lety zemřel v Praze
literární historik Václav Černý, největší osobnost české literární kritiky od časů F.X.Šaldy a Arna Nováka, tuzemská oficiální média mlčela. Kdyby v listopadu 1989 nepadl monopol "vedoucí síly", komunisté by se báli Černého-živého i mrtvého-snad "na věčné časy a nikdy jinak. Bílá místa na mapě podivuhodného života tohoto perzekvovaného vědce se pokusil objevit
Jaromír Slomek.
V tomto čísle si v
EXTRA přečtete o zákulisí nejzajímavějších volebních kampaní, které jsme zažívali v posledních dvanácti letech. Provází vás náš politický komentátor
Bohumil Pečinka a fotografové
Jan Šibík a
Petr Jedinák.
