nahoru

Sochy na vyhynutí

Tomáš Mls9. března 2002 • 11:39

Loni se na baroko opravdu nedalo zapomenout. Proběhla výstava Sláva barokní Čechie, barokní sekci mělo i Deset století architektury. Slovenský institut v Praze uspořádal výstavu, zabývající se pojítky mezi barokem a dnešním uměním. A ve výčtu by se dalo pokračovat třeba říjnovou novodobou premiérou Zuřivého Rolanda v pražské Státní opeře. V rámci tohoto postbarokního boomu by se nemělo zapomenout na skutečnou perlu českého baroka - Betlém sochaře Brauna.

Foto
Americká organizace World Monument Fund, která sestavuje seznam nejvíc ohrožených památek světového kulturního dědictví, přidala Betlém mezi objekty jako jsou Taj Mahal, Pompeje nebo peruánské Machu Picchu.
Při dnešní návštěvě můžete vidět sochy porostlé lišejníky a mechem, některé navíc v dost zuboženém stavu. Památka je kriticky ohrožena. O tom, že je nenahraditelná, není třeba diskutovat.
Foto
Betlém se nachází v Novém lese u Kuksu poblíž Dvora Králové v severovýchodních Čechách a je vlastně bývalým lesním parkem. Vytvořen byl za účelem zbožných meditací a procházek ve zušlechtěném přírodním prostředí. V době největšího rozkvětu tu byly k vidění plastiky a reliéfy vytesané do přírodních skal, drobné kaple, řezby v živých stromech a fresky na kamenech. Většina z toho vzala ovšem do dnešních dnů zasvé. Co zůstalo, jsou sousoší a reliéfy v pískovcových skalách - ústřední z nich, s motivem Narození Páně, dal celému komplexu jeho dnešní jméno.

Foto
MATYÁŠ BRAUN A HRABĚ ŠPORK
Vznik Betléma mezi lety 1723 a 1732 umožnila mimořádně šťastná ruka hraběte Františka Antonína Šporka, nadšeného mecenáše tehdejší kultury. Za vše dodnes hovoří Šporkovy zásluhy o vybudování prvního stálého šlechtického divadla v Praze. Roku 1704 se Špork v jižním Tyrolsku seznámil s mladým sochařem Matyášem Bernardem Braunem a vybídl ho, aby přesídlil do Čech. Braun to udělal, stal se pražským měšťanem - a hlavně jedním z nejvýznamnějších sochařů své doby.
Obrovská hodnota Betléma spočívá nejen ve 270 let starých barokních dílech umělce tak zvučného jména. Naprosto výjimečné místo v kontextu evropského sochařství jim zaručuje fakt, že byly vytesány do skal a skalních stěn přímo v lese. Bohužel to je zároveň důvod, proč je dnes Betlém tak kriticky ohrožen a proč je tak obtížné jej chránit.

Foto
JAK OCHRÁNIT PÍSKOVEC
Reliéfy Narození Páně a Příchod Tří králů, stejně jako sochy sv. Jana Křtitele a sv. Maří Magdalény, jsou citelně poškozeny. To platí i o sousoší Kristus u studny Jákobovy. Během stavby pevnosti Josefov se tudy vozil kámen z lomu a dopady těchto transportů jsou skutečně brutální. K tomu se připojují drobná vandalství (naštěstí ne častá), lišejník a mech spolu s další vegetací a v neposlední řadě samozřejmě vliv podnebí - vody a vlhkosti, na které pískovec také těžce doplácí.
Dnes chrání reliéfy a některé z plastik jen dřevěné stříšky. I ty jsou však už údajně v havarijním stavu. Minimem, které je možno pro Betlém udělat, je jasně oplocení, odstraňování vegetace a dozor na návštěvníky.
Mnohem složitější už je odpověď na otázku, jakým způsobem památku definitivně zachránit před totálním zchátráním a zničením. Variant je několik - od možnosti sochy odříznout, odvézt do lapidária a na původním místě zanechat kopie, po variantu ochrany soch i jejich okolí před nepřízní počasí obrovským poklopem.
Foto
Člen Spolku výtvarných umělců Mánes Vladimír Preclík k tomu v časopise Zpravodaj STOP podotýká: „Podle našeho mínění je zapotřebí udělat následující: Ukončit radikálně vnikání spodní i povrchové vody do kamene, zastřešit průsvitným materiálem na kovové konstrukci rozlohu cca 25 x 25 metrů, podříznout pomocí lanové pily na kámen celý kamenný blok a do vzniklé spáry natlačit speciální izolační tekutinu, která je dnes už známá a používaná u náročných restaurátorských zásahů v cizině. (...) Po vyschnutí kamene započít s postupným opatrným restaurováním povrchu a reliéfu.“
V lese na severovýchodě Čech tak zatím pomalu zvětrává jedna ze sta nejohroženějších památek světa. Sice ji nikdo neodstřelí jako Buddhy z Bamjánu, ale dopadnout by to s ní mohlo v konečném efektu stejně. Prvním krokem na cestě k nápravě se zdálo být vládní nařízení z loňského 28. března o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky. Mezi ty je Betlém zařazen od ledna. Nic se ale nezměnilo, péče státu zůstává stále naprosto nedostatečná a stav památky alarmující.

Tomáš Mls


Kurzy měn
25,410
21,430
28,520
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře