Po Toskánsku a Opencard vytáhla ODS z rukávu další předvolební eso – Ekonomickou skupinu odborníků ESO. Hezké. Voliče to ale vůbec nezajímá. „Založením ESO chceme demonstrovat, že máme podporu a důvěru...
odborníků,“ zdůvodnil vznik skupiny předseda ODS Mirek Topolánek.
„A co je snad ještě důležitější, že odborníci mají podporu a důvěru ODS. Zavazujeme se, že se budeme řídit jejich radami.“
Nechci být jízlivý, rozpadající se ODS je až lacině snadný terč: sama padne k zemi ještě před úderem. Navíc Topolánkovi i věřím, že to myslí upřímně, aspoň podle jeho patosu při představení ESO.
Strana zaštiťující se posledních osmnáct let ekonomikou nevyprodukovala v posledních osmnácti letech příliš ekonomicky zdatných politiků, kteří by své představy dokázali prodat i voličům, obvyklý politický cíl; naposled se rýsoval Vlastimil Tlustý, ne-ekonom ze Slaného, jeho daňové kolečko ale skončilo na smetišti dějin vzájemné nenávisti.
Navíc světová ekonomika právě neprožívá nejlepší časy, proč ne tedy skupina ekonomů? Zní to hezky nepoliticky a neideologicky, skoro jako kdysi Viktor Kožený, ekonom z večerního Harvardu. Módně populisticky i proto, že ekonomům poslední dva roky nikdo moc nevěří. Nejdřív málokdo z nich viděl na obzoru krizi, načež jich naopak pro jistotu viděli hned několik, snad aby naivně spasili ztracenou reputaci. Když navíc vyšlo najevo, podle jakých modelů předpovídali budoucnost, vypadá vedle nich odborně věrohodně i Stanislav Gross, velký milovník křišťálových koulí.
Jenže ODS nemá problém, že by se její politický program příliš rozcházel s TV poučkami většiny ekonomů. Ekonomicky jí dokonce věří i její skalní voliči, kteří si uvědomují socioekonomickou zhoubnost současné ČSSD a jejího spojence, KSČM. K čemu tedy ekonomové? Ostatně spousta lidí se jejich rad pouze bojí.
ODS má jiný fatální problém - lidský: málo voličů věří, že je stranou obyčejných lidí bez dlouhých prstů. Což není velké překvapení, vezmeme-li poslední aféry jejích lídrů; image strany se cvrkává na skryté podnikatelské zájmy a hromadu korupce, z níž už si nikdo nedělá těžkou hlavu ani naoko. Stovky miliónů sem, stovky miliónů tam. V nejhorším to odnese jeden neznámý úředník.
Něco takového nevylepší ani sto nejlepších ekonomů. Čtyři roky před volbami by to strana mohla řešit svým zrušením a znovuzaložením s novými lidmi; čtyři měsíce před volbami je na to pozdě. Snad by stačilo, kdyby si i v ODS všimli, že nejdřív vám někdo musí věřit. Až pak si od vás možná něco koupí.
