Pasažéři

TÉMA Z ARCHÍVU
Foto: 13.11.2009 - Text: PETR BÍLEK
V březnu roku 1941 přistál ve Fort-de-France na Martiniku malý parník jménem Kapitán Paul Lemerle. Na plavidle, které mělo všehovšudy dvě kabiny se sedmi lůžky, bylo namačkáno 350 zoufalců prchajících před válkou z Evropy.

V březnu roku 1941 přistál ve Fort-de-France na Martiniku malý parník jménem Kapitán Paul Lemerle. Na plavidle, které mělo všehovšudy dvě kabiny se sedmi lůžky, bylo namačkáno tři sta padesát zoufalců prchajících před válkou z Evropy.

Mezi čtyřmi muži, již měli to obrovské štěstí, že mohli cestovat v jedné z&#160kabin, byl dvaatřicetiletý Francouz Claude Lévi-Strauss. Vláčel s sebou kufr plný zápisků v nesmyslných jazycích, cestovních deníků, pozorování a&#160negativů fotografií. Kdyby se mu nakonec nebylo bývalo podařilo dopravit toto zavazadlo po mnoha potížích až do New Yorku, nezrodila by se vědní disciplína zvaná strukturální antropologie a o myšlení primitivních národů bychom se mnoho nedověděli. Plody vědcova čtyřletého pobytu mezi brazilskými Indiány se tak odrazily jako míč od zarputilé zdi zvané Evropa a dopadly zpátky na americký kontinent. Symbolické.

Legendární kniha Lévi-Strausse Smutné tropy vyšla česky v roce 1966 v&#160nákladu osmdesát dva tisíce výtisků (!) a autor se v ní zmiňuje, že mezi naloděnou pakáží, jak se vyjadřovali četníci, byl také papež surrealismu André Breton. Seznámili se a během nekonečné cesty na kocábce si psali dopisy, ve kterých diskutovali o vztazích mezi estetickou krásou a&#160absolutní originalitou. Zatímco během nucené zastávky na ostrově se Lévi-Strauss věnoval okouzlující německé spolucestující a o příhodách slavného rodáka neměl potuchy, na Bretona čekalo, jak píše Milan Kundera, úžasné setkání ve stylu deštník a šicí stroj na operačním stole. V&#160jednom obchodě se střižním zbožím narazil na místní literární revue Tropy a&#160ta ho strhla natolik, že zavítal do redakce, kde poznal a doživotně fascinoval Aimého Césaira, zakladatele martinické literatury a politiky, i&#160jeho přátele. Cesty a&#160způsoby, jimiž se do světa v minulém století ubíralo evropské intelektuální dědictví, byly skutečně podivuhodné.

Budeme o nich vědět stále méně. Očití svědkové odcházejí a jejich zanechaná svědectví převrstvuje naše všednost. Když přišla zpráva, že 1. listopadu v Paříži zemřel Claude Lévi-Strauss a minul přitom o čtyři týdny své sté prvé narozeniny, pocítil jsem zklamání. Tak tedy už i on. Připadalo mi najednou, že klesla poslední zoufale natažená ruka, jíž se dvacáté století toužilo dotýkat budoucnosti, aby nezapomínala, že bez minulosti je ničím.

OSMÝ DEN PETRA BÍLKA

reklama

Anketa

Vyřeší zastavení serverů s nelegálním obsahem problém internetového pirátství?
Ano
179 4%
Ne
4252 96%
více o tématu
 
Sledujte Reflex.cz na Twitteru
 
 

Nejdiskutovanější články

Komunistický omyl digitálních Jánošíků

07. 02. 2012 - JAN A. NOVÁK

Pravda o Egypťanech: Zabíjejí i kvůli fotbalu!

03. 02. 2012 - Jiří X. Doležal

A sakra! Budeme si volit i prezidenta

09. 02. 2012 - Petr Holec

Články a sekce označené symbolem zámek jsou součástí placené zóny. Pro přístup je nutná vaše registrace a platba dle zvolené varianty předplatného. Články a další prémiový obsah pak budete mít k dispozici po dobu odpovídající délce vámi zvoleného předplatného.

Zapomněl jsem heslo

Placená zóna

Placená zóna nabízí přístup k exkluzívnímu obsahu časopisu Reflex, zejména pak aktuální vydání Reflexu, které je na webu přístupné ihned v den vydání tištěného Reflexu.

Zabil jsem Heydricha

Rotmistr JAN KUBIŠ do svého válečného deníku napíše poslední řádky: „Dnes nejsem si jist dnem, neb je na mně požadován zvláštní úkol. Úkol...

celý článek »

Svoboda dobývá ODS ...

Volební sněm pražské ODS konaný v Top Hotelu ukončil takzvaný pražský puč, tedy výměnu magistrátní koalice: šéfem pražské ODS se zde stal...

celý článek »

Palach je můj osud

Mezi nominovanými na Oscary není letos žádný Čech. A mohl být. Polská režisérka AGNIESZKA HOLLANDOVÁ (63) u nás kdysi požádala o občanství....

celý článek »

Aktuální číslo