Kdo bude vládnout Evropě? Kandiduje i vnuk českého krále... | Reflex.cz
reklama
nahoru

Kdo bude vládnout Evropě? Kandiduje i vnuk českého krále...

Petr Sokol5. června 2009 • 11:13
Kdo bude vládnout Evropě? Kandiduje i vnuk českého krále...

Tři sta sedmdesát pět miliónů voličů ve 27 zemích přistupuje k volebním urnám. Jaké nakonec bude složení Evropského parlamentu?

reklama

Tři sta sedmdesát pět miliónů voličů přistupuje první červnový týden ve 27 zemích k volebním urnám, aby vybralo 736 evropských poslanců. Jaké nakonec bude složení Evropského parlamentu?
Společně s Ladislavem Mrklasem jsme na základě výzkumů aktuálních voličských preferencí ve všech sedmadvaceti státech EU vytvořili odhad budoucího složení EP jak na unijní úrovni, tak v jednotlivých státech. Ve většině států vycházíme z výzkumů preferencí pro evropské volby. Ve státech, kde se takové volební průzkumy neprovádějí, používáme průzkumy pro národní parlamentní volby. V několika státech, kde volební systém neumožňuje přesný výpočet mandátů, jsme provedli odhad, jak by volby mohly dopadnout.

EVROPSKÁ PRAVICE UDRŽÍ POZICE
Odhad potvrzuje, že v Evropském parlamentu zůstane nejsilnější frakcí pravostředová Evropská lidová strana (EPP), přestože ji po volbách opustí britští konzervativci a jejich spojenci, včetně ODS. Evropští lidovci by mohli po volbách ve frakci spojit až 256 poslanců (nyní 288). Předpokládaný posun doprava potvrzuje fakt, že pravicové strany, které však nechtějí přistoupit k EPP – konzervativci a strany dosavadní „eurorealistické“ frakce Svaz pro Evropu národů (UEN) –, mohou ve Štrasburku obsadit dalších 57 křesel. Obě skupiny hlásící se k pravici by mohly kontrolovat přes 43 procent mandátů (stejně jako dosud).



Na levici by si své pozice měli udržet evropští socialisté (207 místo 217 křesel) i komunisté (40 místo 41). Oproti odhadu provedenému před dvěma měsíci posílila frakce zelených a regionálních stran. Odhad předpokládá, že klesne pouze z aktuálních 43 křesel na 40.
Ve středu spektra oslabí pravděpodobně liberálové a jejich spojenci (ALDE), kteří přijdou až o čtvrtinu křesel (pokles ze 100 na 87). S obnovením frakce mohou mít problém euroskeptici (IndDem), kterým zůstane jen 17 mandátů. Stejně tak extrémní pravice na vlastní frakci zřejmě znovu nedosáhne. Ta sice získá zastoupení v sedmi státech, ale dá dohromady jen 16 mandátů. V tabulkách jsou extrémně pravicové strany zahrnuty mezi nezařazené.
Složením frakcí ještě může zahýbat 16 poslanců ze stran, které v EP dosud nezasedaly. Mohli by mezi nimi být poslanci za hnutí Libertas, ale jen v počtu pěti (1 z Irska a 4 z Francie).


VYROVNANÝ SOUBOJ V ČESKU
Češi budou letos volit jen 22 zástupců, o dva méně než dosud. Aplikujeme-li na výsledky výzkumů pro evropské volby postup předepsaný českým volebním zákonem pro evropské volby, dostaneme odhad, jak by mohla česká delegace ve štrasburském shromáždění po volbách vypadat.
Dvě velké strany se v evropském zápolení blíží „mrtvému“ závodu. ODS přepočet výsledků výzkumu přisuzuje devět křesel v EP (stejně jako v roce 2004), jejím rivalům z ČSSD jen o jedno méně (nárůst šesti křesel proti volbám 2004). Za oběma lídry politického pelotonu výrazně zaostávají další tři subjekty, jež mají šanci překročit pětiprocentní hranici. Na štrasburská křesla se mohou těšit čeští komunisté, na které by měly připadnout čtyři mandáty.
Nebezpečně blízko pětiprocentní hranici pro vstup do EP se zatím nacházejí lidovci, jimž přepočet prorokuje jedno „evropské“ křeslo. Dosluhující koalice a opozice by se podle průzkumu a jeho přepočtu podělily o české mandáty téměř rovným dílem. Menší strany (euroskeptické a eurofilní) by zůstaly bez mandátů, když jim všechny výzkumy předpovídají pod 5 procent hlasů.
VE VELKÝCH STÁTECH VEDE PRAVICE
Pro pravici se zatím předvolební prognózy jeví velmi dobře. Strany napravo od středu vedou ve většině velkých států Unie. Aliance CDU/CSU hladce poráží socialisty v Německu, Sarkozyho Svaz pro lidové hnutí si udržuje několika procentní náskok před socialisty ve Francii, Berlusconiho nová strana Lid svobody (spojení Vzhůru Itálie a konzervativní Národní aliance) drtivě válcuje spojenou italskou levici, a to s náskokem kolem 15 procent.
Cameronovi britští konzervativci mají dvojciferný náskok před labouristy a daří se jim brát i hlasy euroskeptické Strany pro nezávislost Spojeného království.
Nejvyrovnanější je předvolební situace z velkých unijních států ve Španělsku, kde obě velké strany mají zhruba stejnou podporu, i když v květnových výzkumech se zdá, že pravicoví lidovci získávají nepatrný náskok.
Pravice dominuje žebříčkům předvolebních průzkumů také v největším z nových členských států – sousedním Polsku. Vládní Občanská platforma premiéra Tuska si drží vysokou popularitu a ve volbách do EP by mohla získat až polovinu hlasů. Na druhém místě navíc následuje se zhruba dvacetiprocentní podporou také pravicové Právo a spravedlnost.

PREZIDENTOVA DCERA DO EUROPARLAMENTU?
Mezi velké státy Unie můžeme přiřadit i dalšího „nováčka“ - Rumunsko. V balkánské zemi pokračuje vyrovnaný souboj z loňských parlamentních voleb, když prezidentovi a premiérovi pravicoví liberální demokraté mají vyrovnanou bilanci s koaličními sociálními demokraty. Pikantnost volbám v Rumunsku dodává skutečnost, že jako nezávislá se do voleb pustila i dcera prezidenta Traiana Basesca – Elena. Její šance na zvolení jsou dosud relativně vysoké – i pro nejméně příznivé odhady jí dávají až 4 procenta hlasů, což pohodlně stačí na mandát v EP!
Na předvolební situaci ve středních a menších státech se podívejme regionálně. Ve Skandinávii se mohou konzervativci těšit na vítězství ve Finsku, a to i s legendou automobilové rallye Ari Vatanenem, který se po pěti letech poslancování za Francii vrací domů do Finska, kde již jednou evropským poslancem byl.
V dalších dvou unijních severských státech je situace před volbami vyrovnaná. Ve Švédsku soupeří sociální demokraté s konzervativci a v Dánsku s liberály. Oba souboje jsou zatím dost vyrovnané, ale s mírným náskokem levicových stran.
Na jihu Evropy se zatím daří spíše socialistům. Ti vedou v Řecku i v Portugalsku, kde ale opoziční středopravicoví sociální demokraté mocně dotahují. Levice se blíží volebnímu vítězství také v nejmenším členském státu vůbec – na středomořské Maltě. A tak by kromě již výše zmínění Itálie mohla pravice vyhrát v jižní Evropě pouze na Kypru.
V NIZOZEMSKU VEDE WILDERS
V Beneluxu jsou preference zatím velmi rozdílné. Křesťanští demokraté vedou v Lucembursku a ve vlámské části Belgie. Socialisté vévodí v popularitě ve francouzskojazyčné části Belgie. V Nizozemsku výzkumy připisují volební vítězství Straně svobody, kterou nedávno založil známý kritik islámu a autor filmu Fitna Geert Wilders. Volební osud jeho strany ale velmi závisí na volební účasti, protože jeho voliči mají nízkou volební disciplínu a není jasné, kolik jich nakonec k urnám skutečně přijde.
Ze západní Evropy zmiňme ještě Irsko, kde po letech dominance pravicové strany Vojáci osudu pravděpodobně zvítězí opoziční strana Irský kmen, která patří v politickém spektru k pravému středu. Ze starých členských států jsme už nezmínili jen Rakousko. V alpské republice v posledních týdnech předstihli konzervativní lidovci sociální demokraty, ale rozdíl se počítá jen na jednotlivá procenta.

KANDIDUJE I VNUK ČESKÉHO KRÁLE
Ve střední a východní Evropě určitě stojí za zmínku Maďarsko, kde opoziční pravicový FiDeSz podporuje přes 60 procent voličů, zatímco vládní socialisty jen asi pětina voličů. Pro Čechy není jistě bez zajímavosti fakt, že dvojkou kandidátky konzervativního Maďarského demokratického fóra je vnuk posledního českého krále Karla I. - Jiří (György) Habsburk, který tak je jedním z teoretických následníků českého trůnu.
Menší je dominance levicového Smeru na Slovensku i on ale ve voličských preferencích atakuje hranici padesáti procent. Z uvedeného tedy vyplývá, že pouze Česká republika se vymyká z trendu zemí visegrádské čtyřky, protože v dalších třech zemích skupiny jedna strana jasně vévodí stranickému pelotonu. Naopak u nás je výsledek voleb stále otevřený.
Pravice očekává volební vítězství také v Litvě (konzervativci), Estonsku (pravicoví liberálové) a Bulharsku (nová pravicová strana), vyrovnaný je souboj ve Slovinsku a nepřehledný po ekonomickém kolapsu v Lotyšsku.




PETR SOKOL, politolog, CEVRO


K tématu:

Choďme k volbám!
J. X. Doležal: CHOĎME K VOLBÁM!
(Reflex online, 4. 6. 2009)
Internet dává velkou sílu i doslova sebevražedným iniciativám. Od jedné takové mi přišel email, který varuje a děsí. Vyzývá, aby lidé nechodili k volbám...

Anketa: BUDETE VOLIT EUROPOSLANCE?
(Reflex online, 4. 6. 2009)
Jaký je váš názor? Změní něco ti, kteří nebudou volit? A můžeme něco změnit, pokud k volbám půjdeme? Jak se rozhodnete vy?



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama