Woody Allen: Výňatky ze španělského deníku | Reflex.cz
reklama
nahoru

Woody Allen: Výňatky ze španělského deníku

Woody Allen9. prosince 2008 • 16:05
Woody Allen: Výňatky ze španělského deníku

Nabídka napsat a natočit film v Barceloně. Pozor na to. Ve Španělsku svítí slunce, a mně se dělají pihy. Ani peníze nic moc, ale agent mi vyjednal desetinu procenta z částky nad čtyři sta miliónů po splacení nákladů.

reklama

2. ledna Nic mě pro Barcelonu nenapadá, leda bych protlačil příběh dvou Židů z Hackensacku, kteří založí zásilkovou balzamovací firmu.
5. března Setkání s Javierem Bardemem a Penélope Cruzovou. Ona je úchvatnější a víc sexy, než jsem si představoval. Při pohovoru mi začaly hořet kalhoty. Bardem je jeden z těch zadumaných géniů, bude vyžadovat pevnou ruku.
2. dubna Nabídl jsem roli Scarlett Johanssonové. Prý než ji přijme, musí scénář schválit její agent a pak její matka, mají k sobě blízko. Poté jej musí schválit matka jejího agenta. Uprostřed jednání vyměnila agenty – a potom vyměnila matky. Je nadaná, ale je s ní práce.
1. června Příjezd do Barcelony. Ubytování prvotřídní. Hotelu slíbili na další rok půl hvězdičky, pokud zavedou tekoucí vodu.
5. června Natáčení začalo nevalně. Rebecca Hallová, ačkoli je mladá a dostala první větší roli, je poněkud náladová a zakázala mi chodit na plac. Vysvětlil jsem jí, že režisér tam musí být, aby režíroval. Přes veškerou snahu jsem ji nepřesvědčil a musel jsem se převléknout za člověka z cateringu, abych se na plac vůbec proplížil.
15. června Konečně se normálně točí. Dnes vášnivá milostná scéna se Scarlett a Javierem. Před několika málo roky bych Javierovu roli hrál já. Když jsem se o tom zmínil Scarlett, záhadným tónem pravila „Ehm, ehm“. Na natáčení přišla pozdě. Přísně jsem jí kázal, že pozdní příchody herců netoleruji. Uctivě naslouchala, i když jsem si při své řeči všiml, že si empétrojku dala nahlas.
20. června Barcelona je nádherné město. V ulicích se na nás valí dívat davy lidí. Milosrdně si uvědomují, že na rozdávání autogramů nemám čas, tak žádají jen herce. Stejně jsem pak rozdal své fotky, 20 x 25 centimetrů, na kterých si potřásám rukou s Nixonovým viceprezidentem Spirem Agnewem, a nabídl jsem podpis, jenže lidé už se mezitím rozešli.
26. června Točili jsme u chrámu Sagrada Familia, Gaudího mistrovské stavby. Usoudil jsem, že mám s velkým španělským architektem hodně společného. Oba odmítáme konvenčnost, on svými úchvatnými návrhy, a já tím, že ve sprše nosím slinták užívaný při pojídání humrů.
30. června Denní práce vypadají dobře. Javierův nápad, přidat scénu s masovou invazí Marťanů, tisícovkou statistů v kostýmech a sofistikovanými létajícími talíři sice není moc povedený, ale natočím ji, ať má radost. Pak ji vystřihnu.
3. července Dnes za mnou Scarlett přišla s takovou tou hereckou otázkou: „Jakou mám motivaci?“ „Honorář,“ odpálkoval jsem ji. Řekla, že dobře, ale potřebuje prý větší motivaci, aby mohla točit dál. Asi trojnásobnou. Hrozila, že jinak půjde. Schválně jsem šel já. Pak popošla ona. Byli jsme od sebe dost daleko, musel jsem křičet, aby slyšela. Pohrozila, že skočí. I já poskočil, a za chvíli jsme byli v slepé uličce. V té slepé uličce jsem potkal kamarády, šli jsme popíjet, a samozřejmě jsem to zatáhl já.
15. července Zase jsem Javierovi musel pomáhat s milostnou scénou. V sekvenci má popadnout Penélope Cruzovou, strhnout z ní šaty a v ložnici se jí zmocnit. Má sice Oscara, ale ten chlap pořád potřebuje, abych mu ukazoval, jak se hraje vášeň. Chňapl jsem Penélope a jediným pohybem z ní strhl oděv. Ironií osudu se ještě nepřevlékla do kostýmu, tak jsem jí zničil její vlastní drahé šaty. Neohroženě jsem ji před krbem povalil a hupsnul na ni. Ta čiperka se ovšem odkulila vteřinku předtím, než jsem přistál, takže jsem na dlaždicích utrpěl zlomeniny několika klíčových zubů. Pěkně nám to ten den šlo, a v srpnu už budu zase jíst tuhou stravu.
30. července Denní práce vypadají celkem skvěle. Asi je ještě brzy plánovat předoscarovou kampaň. Ovšem pár poznámek k děkovačce by mi ušetřilo čas.
3. srpna Zřejmě je to touhle zemí. Režisér je učitel, psychiatr, otec, guru. Je tedy divu, že jak plynou týdny, Scarlett i Penélope se do mě zakoukaly? To křehké ženské srdce! Všímám si, jak chudák Javier závistivě přihlíží, když mě herečky svlékají očima, ale já chlapci vysvětlil, že nespoutaná ženská touha po filmové ikoně, obzvlášť takové, jež velí s chladnou opovržlivostí, se dá čekat. Když ráno přicházím na plac vykoupaný a vonící svěžestí, Scarlett a Penélope spolu zuřivě soupeří jako šelmy o potravu. Nerad míchám práci a zábavu, ale budu muset ukojit chtíč obou žen, abych film dotočil. Budu se asi Penélope věnovat ve středu a v pátek, zatímco Scarlett uspokojím v úterý a ve čtvrtek. Jako při střídavém parkování na ulici. V pondělí bych tedy měl volno na Rebeccu, které jsem jen tak tak zabránil ve vytetování mého jména na stehno. Po dnešním natáčení zajdu s dámami na skleničku a vytýčím pravidla. Možná by fungoval starý systém přídělových kuponů.
10. srpna Dnes jsem režíroval Javiera v emocionální scéně. Musel jsem mu text předčítat. Dokud mě napodobuje, jde mu to. Jakmile zkusí hrát po svém, je bezradný. Vzlyká a ptá se, jak to přežije, až ho nebudu režírovat já. Zdvořile, ale tvrdě jsem mu vysvětlil, že se musí snažit i beze mne a pamatovat si mé rady. To ho určitě rozveselilo, protože když jsem odcházel z jeho karavanu, mohl se s kamarády uchechtat.
20. srpna Miloval jsem se zároveň se Scarlett i Penélope, abych je uchlácholil. V té trojce jsem dostal výborný nápad na vyvrcholení filmu. Rebecca pořád bušila na dveře, nakonec jsem ji pustil dovnitř, ale ty španělské postele jsou pro čtyři lidi moc úzké, a když se k nám připojila, holky mě ustavičně shazovaly na zem.
25. srpna Konec natáčení. Dotočná je jako obvykle trochu smutná. Ploužák se Scarlett. Zlomil jsem jí palec u nohy. Nemůžu za to. Když mě zvrátila do záklonu, dupnul jsem jí na nohu.
Penélope a Javier moc stojí o další spolupráci. Jestli prý přijdu s dalším scénářem, jen ať je zkusím najít. S Rebeccou sklenička na rozloučenou. Sentimentální momentík. Celý štáb se složil, koupili mi propisku. Rozhodl jsem se pojmenovat film Vicky Cristina Barcelona. Šéfové studia viděli všechny denní práce. Zdá se, že se jim líbí každé okénko filmu, a proslýchá se, že premiéra má být v jedné kolonii malomocných. Člověk ve vedoucím postavení je osamělý.



Přeloženo z www.nytimes.com. Verze tohoto článku vyšla také v newyorském vydání tištěného deníku the New York Times, strana AR9 ze dne 24. srpna 2008.
Pro Reflex přeložila DANA HÁBOVÁ, jedna z nejznámějších a nejlepších českých tlumočnic a překladatelek z angličtiny. Překládá zejména americkou prózu, divadelní hry a filmové podtitulky; zaměřuje se hlavně na dílo Woodyho Allena.

Rozhovor Veroniky Bednářové s WOODYM ALLENEM najdete v Reflexu č. 50, vychází 11. 12. 2008.

Woody Allen


reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama