Reakce: Když psychiatři lžou

Reakce: Když psychiatři lžou

Reakce: Když psychiatři lžou

Jaroslav Hašek napsal v jedné ze svých povídek o důvodu, proč ho vydavatel humoristického časopisu odmítl zaměstnat. Dověděl se, že je Hašek šprýmař. Myslím, že Reflex zaměstnává Jiřího X. Doležala, protože je schopen podívat se na věci ze zvláštního úhlu pohledu, dovede postavit názory do ostré konfrontace a ještě je vyhrotit vlastním svérázným komentářem. To provokuje a možná i lehce pobuřuje čtenáře, kteří si však právě proto Reflex kupují...




. Ti, kteří jsou zvyklí, že jim novináři straní, se nemohou smířit s tím, že jsou J. X. Doležalem nemilosrdně ironizováni. J. X. D. nemá jistě ve všem „pravdu“, ale ani mechanicky neopakuje lži, které jsou mu předkládány, jak jsme u některých taky novinářů zvyklí.



Článek KDYŽ SE PEROU PSYCHIATŘI (Reflex 26-27/2007) se nevlichocoval ani jedné ze stran sporu. Skupinka zvyklá v médiích vyhrávat článek J. X. Doležala neunesla a ozvala se dopisy redakci. V dopisech zaznělo mnoho lží, a tak, ač mě to otravuje, musím se proti nim ohradit.



Nejdříve pár slov k článku J. X. Doležala. Skupinku jednotlivců s extrémními názory nepokládám za „odbornou veřejnost“. Centrum krizové intervence není „psychiatrické zařízení“, ale oddělení Psychiatrické léčebny v Bohnicích, a nemůže tedy být alternativou k hospitalizaci v Psychiatrické léčebně v Bohnicích, jak „komunitní“ psychiatři tvrdí. J. X. Doležal se mýlí, pokládá-li za paranoidní percepci moje konstatování, že kavárna Pátá kolona byla takto nazvána proto, že má být ohniskem „rozvratu“ PL Bohnice. Smysl názvu mi vysvětlil sám jeho autor dr. Jarolímek, který s úsměvem dodal, že doufá, že mi ten název hodně vadí. Víc než název mně vadí, že se v této „kavárně“ uvnitř zdravotnického zařízení kouří (nejen tabák) a prodávají se tam nejen alkoholické nápoje. Můj zástupce si tam v době, kdy ho zde nikdo neznal, sedl a od jedné návštěvnice se dozvěděl, že si na svou dávku „našoustá vždycky“. Proto mají kavárnu uvnitř areálu léčebny zakázanou zejména pacienti oddělení pro návykové choroby a mnoha zaměstnancům je trnem v oku. Kavárnu vede pan Valenta, manžel dr. Valentové, která na článek J. X. Doležala reagovala nejrozsáhleji a nejlživěji (BUMERANG - KDYŽ SE PEROU PSYCHIATŘI, Reflex č. 36/2007). Především není pravda, že jsem „centrum“ zrušil. Omezil jsem činnosti, které nikdo nehradí. Není pravda, že to bylo během deseti dní. Pracovníky jsem na neúnosnou ztrátovost provozu upozorňoval déle než 6 měsíců předem. Oni také údajně právě proto zpracovali grant, který ovšem nikde neuplatnili na rozdíl od kolegů z jiného oddělení, kteří na podobnou činnost rok před tím grant za více než 3 milióny získali.



Podle dr. Valentové je na mně nejhorší, že o problémech nekomunikuji a odlišný názor považuji za „akt osobního nepřátelství“. Každý, kdo mě osobně zná, jistě potvrdí, že komunikuji velmi a na mnoha místech, a to dokonce i s těmi, kteří pokládají osobní nepřátelství za názor. Právě teď se snažím s nimi komunikovat, tak jako oni se mnou – přes médium Reflex.



Dr. Valentová dále uvádí, že prý bývalý ředitel držel léčebnu ve vyrovnaném rozpočtu a při tom dokázal péči o pacienty dále rozvíjet včetně aktivit, které jsou pro léčebnu ztrátové. „Prostě to nějak zvládl,“ píše a pokračuje: „Po dvou letech působení nového ředitele jsme v situaci, kdy za odcházející pracovníky… nemůžeme přijímat nové. Nepřijímáme na uvolněná místa nové psychology, zdravotní sestry, sociální pracovnice, terapeuty. To, že je málo odborného personálu… se nelepší, ale horší. Přitom vnější ekonomické podmínky jsou řádově stejné jako za bývalého vedení…. Jen se divím, proč se nikdo neptá, jak to, že bývalý ředitel Zdeněk Bašný se do takové situace během řady let ve funkci nedostal. Možná byl prostě lepší hospodář…,“ spekuluje a pokračuje, „co mi vadí, je to, že se vrátila doba, kdy přemýšlím o tom, co smím a nesmím říci… Jinak se ocitnu na černé listině „nežádoucích“
.


Byl bych velmi rád, kdyby se opravdu konečně vrátila doba, kdy budou lidé přemýšlet, než řeknou něco, co není pravda, kdy se budou bát lhát a nebudou se této nemravnosti dopouštět se stejnou lehkostí jako dr. Valentová. Údaje o hospodaření PL Bohnice a počtech pracovníků jsou snadno dostupné pro každého, kdo je chce znát a nelhat.


Jak to tedy je se skutečnými počty personálu dva roky před mým nástupem (květen 2005) a dva roky po mém nástupu? To říká přesná tabulka s ověřitelnými čísly:










































Stav k 31.12.lékařistřední zdr. pers.nižšípomocnýterapeutipsychologové
200394,43412,2728,75150,5941.2830,20
200495,91403,6525,25152,6345,5532,00
200599,38421,5927,76167,6646,0531,00
200698,94437,6638,38183,3747,1033,50


Je tedy zřejmé, že oproti lživému tvrzení dr. Valentové počty zdravotnického personálu ve všech kategoriích vzrostly. Bylo to možné zejména v loňském roce, po odvolání dlouholetého „ekonomického“ náměstka a jmenování nového náměstka tentokrát s vysokoškolským ekonomickým vzděláním. Konečně jsem se dočkal kvalifikovaných analýz, které mohou být nástrojem ekonomického řízení.



Není pravda, že „vnější ekonomické podmínky jsou řádově stejné“. Obecně závazné právní předpisy a snaha udržet kvalitní pracovníky v konkurenci jiných pracovních příležitostí v Praze s jejími vysokými životními náklady vede ke zvyšování osobních nákladů. Zatímco úhrady od pojišťoven v letech 2003–2006 vzrostly o 47 mil. Kč, osobní náklady vzrostly o 58 mil. Kč. Na tento vývoj musíme reagovat. Jestli je dr. Bašný lepší hospodář, ať posoudí jiní, je ale pravda, že za jeho působení byly například postupně zprivatizovány vysoce ziskové laboratoře, zrušena prádelna a stravovací provoz. Ministerstvo nás právem kritizuje za vysoké ceny stravy poskytované dodavatelsky podle smlouvy podepsané dr. Bašným. Naproti tomu za působení dr. Bašného nebyly například vykazovány „kategorie“, tedy zvýšené úhrady za péči o zvláště ošetřovatelsky náročné pacienty. Můj předchůdce se prostě spokojil s mlhavě formulovaným dopisem z VZP, že nejsou splněny jakési podmínky, a tedy „kategorie“ léčebna vykazovat nemůže. Ve skutečnosti podle vyhlášky na mnoha odděleních podmínky splněny byly a na dalších jsme od loňska počty personálu zvýšili, takže „kategorie“ vykazujeme na všech odděleních, kde máme požadovaný „nadlimitní" počet ošetřovatelského personálu. Pojišťovny nám na základě toho navýšily zálohy a předpokládaný čistý výnos z vykazování „kategorií“ bude v tomto roce ve výši cca 35 mil. Kč, tedy 3 mil. Kč měsíčně. Na nepravdivost tvrzení tehdejšího vedení pobočky VZP nepřišel bývalý „ekonomický“ náměstek, ani bývalý ředitel. Měl by býval na ni přijít, ale nepřišel, právník ústavu. Jenže za dr. Bašného platila léčebna za neposkytované právní služby 20 000 Kč měsíčně majiteli pohřební služby, který měl v rozporu se zákonem svoji provozovnu přímo ve zdravotnickém zařízení (v administrativní budově léčebny) a shodou okolností je „JUDr“. Bývalý „ekonomický“ náměstek nebyl se svým odvoláním spokojen. Podal na mě tedy trestní oznámení a vyhrožoval, že mě „zničí“. Dodané důkazy byly zčásti zfalšované a zčásti nesmyslné a trestní oznámení bylo brzo odloženo. Naproti tomu některé skutky bývalého vedení nebyly ještě promlčeny, a tak jsme na něj podali trestní oznámení. Je to déle než rok, a pokud vím, odloženo nebylo. Bývalý ředitel pro bývalého náměstka zřídil nové místo na svém novém působišti, kde dosud „ekonoma“ nebylo zapotřebí. Bývalý ředitel podporoval hlavně činnosti, které pojišťovna nehradí (některé z nich by ovšem hradit měla) a které musí být z hrazené činnosti dotovány. To vedlo a vede k jisté nevraživosti některých pracovníků vůči jiným. Po patnácti letech působení bývalého ředitele jsou např. výtahy jen ve 4 pavilonech z 33. Po deseti letech působení ředitele dr. Kořána v PL Havlíčkův Brod jsou výtahy ve všech pavilonech krom dětského, většina léčeben vypadá dnes lépe než Bohnice. Dr. Bašný mě ovšem v médiích kritizuje, že prý ničím vše, co on vytvořil. Jeden z penzionovaných primářů to komentoval v tom smyslu, že pokud by to tak bylo, bylo by to velmi záslužné.



Nevím, jestli dr. Petr Hilas opravdu existuje. Není v seznamu českých psychiatrů a podle vyhledávače Google se vyskytuje pouze v odkazu na článek v týdeníku Reflex (BUMERANG - KDYŽ SE PEROU PSYCHIATŘI, Reflex č. 36/2007). Jinak jsem našel jen Petra Hylase, který se zabývá distribucí horoskopů, Vojtu, Vladimíra a Radka Hilase. Nějaký „hilas“ se také účastní internetových diskusních fór. Pak jsem nalezl už jen Kasima Mehaddiho Hilase, vězně v Abú Ghraibu. Pisatel dopisu Reflexu „Hilas“ mi demagogicky připisuje, že mým ideálem jsou „dlouhodobé opakované hospitalizace“. Nevím, jak na to přišel. Někteří pacienti se mohou léčit ambulantně, někteří jsou bohužel ve stavu, který dlouhodobou hospitalizaci vyžaduje. Mým ideálem je, aby se každý mohl léčit právě tak dlouho, jak potřebuje, a za co nejvhodnějších podmínek. Člověk tvrdící, že těžce duševně nemocného lze vyléčit jednorázovou konzultací či jednodenní hospitalizací-nehospitalizací, je prostě hlupák. Tento „Hilas“ v Reflexu tvrdí, že: „PL Bohnice je ve ztrátě několika desítek miliónů korun a úspory při zrušení CKI situaci léčebny nijak nezlepší“ a že jsem „nakoupil do léčebny umělecká díla v řádu více než statisíců korun“. Žádná taková díla jsem nenakoupil. Rád bych se dozvěděl, která by to měla být. Jak se skutečně vyvíjela ekonomická bilance PL Bohnice ukazuje následující tabulka (zaokrouhleno na mil. Kč):































Stav k 31.12.celkové příjmycelkové výdajehospodářský výsledek
20035075061
200451650412
20055305291
2006575577-2


Ekonomickým cílem ředitele příspěvkové organizace je skončit s nulou, nebo naprosto nepatrným pozitivním výsledkem, protože „zisk“ se daní a příjmy se mají účelně použít ke snížení investiční zanedbanosti a na mzdové výdaje. Nemáme vlastníka, který by zisk odsával. V roce 2004 došlo k velkému poklesu výdajů na údržbu. Výdaje lze při daném obratu odhadovat každý měsíc s tolerancí v řádu stovek tisíc, je třeba brzdit regulovatelné výdaje a s drobnými investicemi (statisíce až milióny) čekat na konec roku podle vývoje příjmů a výdajů, aby rok skončil pokud možno s nulou.



V polovině roku 2007 jsme byli „v zisku“ asi 0,5 mil. Kč. Autor podepsaný jako „Dr. Petr Hilas“ tedy lže, když tvrdí, že PL Bohnice je ve ztrátě několika desítek miliónů. Celková ztráta za rok 2006 činila pouze 1 822 000 Kč, tedy 0,31 % z celkového ročního objemu nákladů, zatímco celková ztráta z provozu CKI činila v tomtéž období 3 605 000 Kč, tedy bez CKI by PL Bohnice měla kladný výsledek ve výši 1 783 000 Kč. „Hilas“ odkazuje na stránku www.cmhcd.cz, z toho soudím, že ať už je jméno pisatele jakékoliv, rekrutuje se z kruhů blízkých „Centru pro rozvoj péče o duševní zdraví“, za které nyní mluví i bývalý ředitel PL Bohnice. Jde o nekritické propagátory tzv. „komunitní péče“ i tam, kde jsou její metody nedostatečné nebo nevhodné.



Další zajímavá tvrzení dodal týdeníku Reflex MUDr. Petr Příhoda (BUMERANG - KDYŽ SE PEROU PSYCHIATŘI, Reflex č. 36/2007). Ten se ohrazuje proti tvrzení J. X. Doležala, že CKI bylo „unikátním zařízením pro psychotiky“. Toto tvrzení bylo ovšem převzato od šéfa dr. Příhody dr. Martina Jarolímka, který toto nepravdivé tvrzení uplatnil i v televizním pořadu, a po něm ho opakovala také organizátorka petice ministrovi dr. Antončíková. Dr. Příhoda dále popírá opakované lživé tvrzení svých „komunitních“ kolegů, že hospitalizace v CKI byla anonymní. Dále tvrdí, že v CKI pobýval na lůžku pacient „skutečně dobrovolně… pokud se jeho stav nezhoršil natolik, že by vyžadoval nedobrovolnou hospitalizaci v léčebně.“ Proto se prý v CKI necítil zbaven svobody, „jak tomu bývá v léčebně“. Dr. Příhoda na rozdíl od dr. Jarolímka v CKI opravdu pracoval. Nepracoval ale zřejmě v jiném oddělení PL Bohnice, jinak by věděl, že i tam je pacient dobrovolně, pokud není nutná nedobrovolná hospitalizace, při níž se cítí být zbaven svobody, protože je zbaven svobody, pokud mu jeho stav umožňuje chápat vlastní situaci. Dr. Příhoda tedy neví, že mezi PL Bohnicemi (CKI) a PL Bohnicemi (ostatní oddělení) není rozdíl. Obviňuje mě z „manažerské neschopnosti“ poukazem na rozdíl mezi „skutečně vykonanou a pojišťovnám účtovanou prací“. Doufám, že ví, že pojišťovny uhradí skutečně vykonanou práci, pouze pokud je jim vykázána a pokud ji vůbec vykázat lze. Pracovníci CKI mi tvrdili a tvrdí, že vykazují vše, co se vykázat dá, a je jim líto, že to nepokryje náklady.



Jak už to bývá, oněch 3 602 000 Kč, které byly pro léčebnu ztrátou, byly pro některé zase příjmem. Oněch 12 externistů (včetně dr. Příhody), jimž nebyla prodloužena smlouva, si tedy nepřivydělá. Chápu, že jsou naštvaní, ale lhát by neměli, není to pěkné.



MUDr. Ivan David, CSc., ředitel PL Bohnice