Jazzová ministryně a přítel nejvěrnější | Reflex.cz
reklama
nahoru

Jazzová ministryně a přítel nejvěrnější

Milan Neubert5. června 2007 • 11:38
Jazzová ministryně a přítel nejvěrnější

„Chtěla jsem odlehčit tu vypjatou a negativistickou kampaň, která diskusi o radaru provází. A také jsem chtěla věnovat panu prezidentovi Bushovi netradiční dárek,“ řekla Vlasta Parkanová. Ministryni i hlavnímu autorovi písně Janu Vyčítalovi se však podařilo daleko víc.

reklama




Svobodně a vesele
můžeme dnes jíti
ze sovětské prdele
do americké řiti...

(nalezeno na internetu)

Když 12. dubna 1961 dorazila do Československa zpráva o prvním letu člověka do vesmíru, brněnský Orchestr Gustava Broma zrovna nahrával v ostravském rozhlase. Jaromíra Hniličku políbila hudební múza a ostravský redaktor Pavel Pácl v mžiku vymyslel oslavný text. Píseň Dobrý den, majore Gagarine byla na světě a stala se šlágrem roku. Snad každý kluk chtěl být tehdy kosmonautem, a tak si písnička získala rychle srdce publika, které absolutně nezajímalo, že se ten text poněkud politicky podbízel.
Mně bylo šest a otevřené dveře do vesmíru byly pro mne výzvou ještě několik let. A ten hlavní dveřník byl pro mne Gagarin, to byl opravdový hrdina. Že pak byl i Hrdinou SSSR a držitelem dalších vyznamenání, to mi bylo tehdy absolutně jedno, stejně jako že Gagarinovi připíjela písnička rudým vínem.
S odstupem času jsem pak začal vidět věci v širších souvislostech - na pozadí studené války, vojenského využívání vesmíru i prosovětské propagandy. Hnilička a Pácl to všechno možná chápali už v roce 1961, ale nechci jim křivdit. Pro Orchestr Gustava Broma ovšem znamenala píseň otevřené dveře do světa - poststalinistická šlechta dokázala autory odměnit. Špatně dopadlo jenom ostravské studio - to si muselo shánět jinou kapelu.
Když si pustím píseň pro Gagarina dneska, dýchne na mne jak okamžik touhy mládí budovat a překonávat překážky ke hvězdám, tak štiplavý odér dobového patolízalství vůči sovětské moci. A teď do toho najednou ta Parkanová s Vyčítalem se songem Dobrý den, prapore hvězd a pruhů. Paralela s písní Dobrý den, majore Gagarine se podle Parkanové přímo nabízela. Agitka to prý není. „Dělali jsme to s poctivými úmysly, s dobrým srdcem, s přesvědčením,“ řekla ministryně. S tou agitkou se ale plete, většina lidí to bude - naštěstí - právě takhle chápat. To co dnes nejvíc ubližuje dnešní KSČM - neschopnost pochopit, že její předchůdkyně KSČ byla a stále je národem vnímána jako kolaborantská organizace cizí mocnosti -, to se teď Parkanové nepochybně vrátí jako bumerang.
Nevím, jestli si Parkanová s Vyčítalem uvědomují, že zase přistavují žebřík rektálního alpinismu. Nechci jim stejně jako Hniličkovi a Páclovi křivdit, třeba si to neuvědomují. Že ale dosáhnou toho, že je lidé s tím žebříkem oba uvidí, to je podle mne nad slunce jasné. Snad je i uslyší: „Být velmoci slouhou, to já mám tak rád.“
A pak je tu ve hře další věc - v listopadu 1989 znělo Československem: „Nejsme jako oni.“ Z tohoto konstatování, z té jasné představy o sobě samých se v posledních letech stávala pomalu, ale jistě otázka: „Nejsme jako oni?“ Parkanová s Vyčítalem už vypálili jasnou odpověď na své cédéčko, které budou smět slavnostně v předklonu předat příteli nejvěrnějšímu.
Jestliže se neměníme, jsme odsouzeni k tomu, abychom dělali stejné chyby znova a znova. Úplně stejné ty chyby ale nebývají. Marx si opsal z Hegela hezký citát, že se dějiny opakují dvakrát, poprvé je to tragédie, podruhé fraška. Bojím se trochu, aby to v Čechách nefungovalo naopak. Mohli bychom se dočkat toho, že některý z českých politiků trumfne i slavný projev Milouše Jakeše na Červeném Hrádku. A mohla by následovat tragédie.
Vraťme se ale k aktuálnímu songu našeho dua v porovnání se skladbou z roku 1961. Odstraňme z nich symboly obou mocností - pryč s TASS a červeným vínem, pryč s hvězdami, pryč s praporem a džípy. A ještě oba adresáty skladeb pomyslně svlékněme - Gagarina ze skafandru a Bushe z letecké kombinézy. Co nám zbyde? Dva lidé, kteří se při skládání obou písní právě chystali do Prahy. Jeden balil do kufru Měsíc a ten druhý radar.
Beru ten Měsíc.
Hezký den, majore Gagarine, welcome.

Milan Neubert (autor není členem redakce)

PS: Porovnejte si obě písničky sami - zde najdete texty, k poslechu jsou např. na Dobrý den, majore Gagarine (zdroj www.socrealismus.info) a Dobrý den, prapore hvězd a pruhů (zdroj iDNES.cz).

Zveřejněno také na internetovém serveru Britské listy.

Milan Neubert


reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama