Reakce na Novinářské běsnění Michala Komárka

Sloupek, v kterém hodnotíte můj článek o desetibojařském závodě na mistrovství světa v atletice, jsem si přečetl opravdu se zájmem. Ani v nejmenším by mě nenapadlo brát Vám právo na Váš názor. Musím ale přiznat, že jako novinářský běs se opravdu necítím ...

Vážený pane Komárku,
Váš sloupek, v kterém hodnotíte můj článek o desetibojařském závodě na mistrovství světa v atletice, jsem si přečetl opravdu se zájmem. Ani v nejmenším by mě nenapadlo brát Vám právo na Váš názor. Musím ale přiznat, že jako novinářský běs se opravdu necítím. Vyčítáte mi, pane Komárku, že jsem podlehl atmosféře a férové zpravodajství obětoval sugesci dramatického okamžiku - přešlapu Romana Šebrleho v oštěpu. Spočítal jste, že Šebrle by podle výsledků toho závodu nevyhrál, ani kdyby ve třetím pokusu oštěpu nepřešlápl a hodil těch zázračných 75 metrů. Vaše teorie má však, pane Komárku, jednu vadu. Vy totiž operujete se situací, v které ten pokus neplatil kvůli přešlapu. Ve chvíli, kdy by se ten skvělý hod započítával, by se situace najednou změnila. Vy jste neviděl oči Romana Šebrleho zblízka ve chvíli, když se vrátil z oštěpařského sektoru. On v té chvíli prohrál. Mohu se mýlit, ale možná jste ho ani neviděl běžet o olympijskou medaili, o světový rekord v desetiboji nebo o evropský rekord v sedmiboji. Šebrle má v sobě obrovskou vůli. Kdyby byl před posledním během na 1500 metrů vítězství vzdálen na 99 bodů (takový by byl stav po platném třetím pokusu), vsadil bych si na jeho celkové vítězství. Mimochodem, po deváté disciplíně desetiboje jsem odvyprávěl krátkou zprávu pro Radio Expres. Ta zpráva začínala větou, že se Šebrlemu ztrácí naděje na vítězství. Šebrleho nešťastný hod byl nejkouzelnějším okamžikem celého desetiboje a mohl rozhodnout o titulu mistra světa. Za tím si stojím. Myslím, že bylo správné, že jsem se pokusil čtenáře do atmosféry závodu zasvětit jeho klíčovým okamžikem. Dovolte mi citovat Vaše vlastní slova, která jste použil v ironii: "Noviny jsou tu pro lidi, čtenáře nějaké suché zprávy nezajímají, je třeba ho vtáhnout do děje, oslovit, pobavit, vzrušit, předložit mu něco výjimečného." Naprosto se s nimi ztotožňuji. Jenomže bez té ironie. Zřejmě se naše názory liší v tom, jestli se v mém článku pracovalo s fakty, nebo ne. Pane Komárku, můj článek jste ohodnotil jako otřesný. Já mám čisté svědomí.
S úctou Martin Hašek