nahoru

Tisková zpráva o zamoření Lysé nad Labem dioxiny z místní spalovny

Jiří X. Doležal23. července 2003 • 16:18

Zprávy o zamoření Lysé nad Labem dioxiny z místní spalovny, sířené sdružením Arnika, nemají reálný podklad.

Foto








ZPRÁVY O ZAMOŘENÍ LYSÉ NAD LABEM DIOXINY Z MÍSTNÍ SPALOVNY, ŠÍŘENÉ SDRUŽENÍM ARNIKA, NEMAJÍ REÁLNÝ PODKLAD>
(tisková zpráva k TK týdeníku Reflex v Lysé nad Labem - uvolněno k 23.7.2003, 12.00)



Sdružení Arnika zveřejnilo nedávno dvě mimořádně závažné tiskové zprávy.
Prvního července zprávu: „V drůbeži a v půdě v Lysé nad Labem jsou dioxiny a PCB“, ve které se výslovně praví: Drůbež a půda v okolí spalovny nebezpečných odpadů v Lysé nad Labem je kontaminována silně toxickými dioxiny (1) a polychlorovanými bifenyly (PCB).
Devátého července pak „Prohlášení sdružení Arnika k situaci kolem spalovny v Lysé nad Labem“, ve které se výslovně praví: „Ze srovnání zastoupení kongenerů dioxinů plyne, že kontaminace drůbežího masa v Lysé nad Labem těmito látkami s nejvyšší pravděpodobností pochází ze spalovny nebezpečných odpadů, původně vlastněné firmou REAN a. s. a nyní firmou BDW LINE s.r.o.“ (celý text obou zpráv na www.arnika.org)
Obě zprávy se opíraly o „vědeckou“ studii s názvem Toxické látky v prostředí v okolí spalovny nebezpečných odpadů v Lysé nad Labem, jejímiž autory jsou RNDr. Jindřich Petrlík a ing Milan Havel ze sdružení Arnika. (http://bezjedu.arnika.org/odbornikum/Kohout-studie.pdf)


Při přípravě článku pro týdeník Reflex jsme zjistili, že v této chvíli neexistují žádné věrohodné a vědecky přijatelné důkazy ani pro jeden z výše uvedených výroků. Argumentaci lze shrnout do čtyř okruhů:

1. Místo odběru vzorku kohouta
Vzorek kohouta, který Arnice sloužil jako důkaz znečisťování prostředí lyseckou spalovnou dioxiny, byl odebrán z parcely domu čp. 960. Kohout prožil celý svůj život v bezprostředním sousedství masivních zdrojů znečistění - třístranný výběh onoho hejna drůbeže sousedí z jedné strany (vzdálenost cca 2 metry) s frekventovanou sinicí Lysá-Benátky, z druhé strany (vzdálenost cca 2 metry) s neméně frekventovanou silnicí Lysá-Milovice, třetí strana výběhu je pak uzavřena domem se dvěma komíny. V topeništích se spaluje dřevo.
Z nalezení dioxinů v mase zvířete chovaného v popsaných podmínkách nelze vzhledem k bezprostřednímu sousedství jiných masivních zdrojů znečistění vysuzovat jakýkoliv vliv devět set metrů vzdálené spalovny, přesto tak Arnika učinila. Jde o stejnou základní metodickou chybu, jakoby Arnika vyvodila katastrofální znečistění ovzduší v Lysé ze stavu průdušek silného kuřáka žijícího tamtéž.

2. Srovnání vzorků zeminy s jinými vzorky z lokality
Arnikou odebraný vzorek půdy, další použitý argument, byl testován na přítomnost dioxinů, nejsou však k dispozici žádná měření kontaminace půdy z okolí, které má srovnatelné pozadí kontaminace, ale nemůže být zasahováno emisemi spalovny (např. půda z Benátek nad Jizerou).
Ze skutečnosti, že v Lysé odebraném vzorku byly nalezeny dioxiny, je tedy možné vyvodit výhradně výrok, že jsou v něm přítomny. Díky absenci jakéhokoliv srovnávacího měření však nelze vyvodit žádné závěry o tom, co bylo jejich zdrojem.

3. Nekonstantnost profilu dioxinů (četnosti výskytu jednotlivých kongenerů) v průběhu ladění spalovny
Vedle zcela iracionálních postupů (výše) se v tiskových zprávách Arniky objevil argument, že profil dioxinů ve vzorcích ukazuje jako zdroj znečistění lyseckou spalovnu. Standarně se totiž při laboratorním zkoumání vzorků měří výskyt sedmnácti jednotlivých kongenerů dioxinů a dibenzofuranů. Výsledkem
laboratorního měření je pak sedmnáct různých čísel - výskyt sedmnácti různých sloučenin - ve zkoumaném vzorku. Arnika soudí, že výskyt oněch sedmnácti látek je u jednoho zdroje znečistění v čase víceméně konstantní, a chápe „průměrný výskyt jednotlivých sloučenin“ jako jakýsi „otisk prstu“ zdroje znečistění.
V průběhu dvou let při ladění chodu technologicky velice komplikované spalovny se však výskyt jednotlivých kongenerů měření od měření velmi výrazně měnil a lze konstatovat, že v průběhu uplynulých dvou let lysecká spalovna žádný konstantní „podpis“ či „otisk prstu“, to jest víceméně trvalý profil výskytu jednotlivých kongenerů, vůbec neměla. Porovnejme namátkou různá měření vykonaná ve spalovně (data laskavě poskytlo sdružení Arnika, jde o protokoly měření autorizovaných laboratoří)
Sloučenina OCDF:
Měření 7.9.2000: 2,57 nanogramu/metr krychlový
Měření 24.4.2003: 0,34 nanogramu/metr krychlový
Rozptyl výskytu sloučenin v různých vzorcích je tak vysoký, že v úplnosti zpochybňuje metodu srovnávání zdrojů znečistění podle charakteristických emisí alespoň v konkrétním případě v Lysé, kdy docházelo k odladění technologie spalovny.

4. Užití grafů určených k jinému typu výpočtů pro mediální argumentaci
Pro nespojité proměnné (například sedmnáct jednotlivých proměnných) se užívá jiný typ grafického zobrazení, než zvolila Arnika. V souladu s vědeckou metodou, tak, aby neslo grafické zobrazení nějakou relevantní informaci, by se muselo užít například následujícího (modelového) grafu pro každou sloučeninu zvlášť.

Foto






(více v on-line učebnici statistiky na http://badame.vse.cz/iastat/ - prostudování srdečně doporučuji především vedení sdružení Arnika)


Autoři studie ovšem použili následující zobrazení dat (graf z původního dokumentu Arniky)


Graf 2: Vzájemný poměr zastoupení kongenerů dioxinů v plynných emisích, v sorbalitu a ve vodě z vypírky spalin ze spalovny v Lysé nad Labem a ve vzorku kohouta z téže lokality. Vzájemné srovnání absolutních hodnot kongenerů naměřených v různých vzorcích.

Foto






Křivka mezi jednotlivými dioxiny je, jak není na první pohled patrné, zcela neoprávněně zavedená a NAPROSTO NIC NEVYPOVÍDÁ. Dává stejně hodnotnou informaci jako křivka mezi počtem jablek, hrušek, melounů a zelí v konkrétním zelinářství.
Přesto tato křivka slouží jako hlavní argument při hypotézách Arniky o stanovení zdroje dioxinů, nalezených v obou vzorcích v Lysé. Aktivisté určují zdroj metodou „vizuálního srovnání křivek“.

Připravil Jiří X. Doležal



Kurzy měn
25,620
21,830
29,070
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře