Kdo si rozdělí republiku - reakce poslance ČSSD Zdeňka Koudelky

Oslovil jsem pochopitelně politiky, kteří se údajně do sporů vměšovali. Prezident Klaus vzkázal, že je nyní příliš zaneprázdněn na to, aby se mohl otázkami zabývat. Hana Orgoníková a Stanislav Gross nereagovali. Zdeněk Koudelka poslal svůj názor po uzávěrce a můžete si ho přečíst zde ...

Poslanec ČSSD Zdeněk Koudelka vstoupil do kauzy Salmů, když dokonce vystupoval jako právní zástupce města Blanska.

Souhlasíte s tvrzením například pana doktora Nevřely i dalších, že v tuzemsku vstoupila do restitučních kauz šlechtického majetku politika? Jak hodnotíte svoji roli v kauze?
Do samotného soudního řešení politika nevstupuje. Samozřejmě je politickým rozhodnutím, zda organizace spravující státní majetek podá opravný prostředek proti restitučnímu rozhodnutí. Je zcela správné a v souladu s politickým stanoviskem současné vlády, že státní i samosprávné orgány využívají opravné prostředky tehdy, když spor v první instanci prohrají. Jde i o zásadu správného hospodaření. Je politicky správné, i když nikoliv právně nutné využit právní prostředky k ochraně stávajícícho státního nebo obecního majetku. Ve věci jsem působil jako právní zástupce města Blanska.

Jak se díváte na hrozbu prolomení Benešových dekretů v souvislosti s některými restitucemi šlechtického majetku? Je opravdu vážná? Nezaložil princip možnosti prolomení dekretů už sám o sobě zákon č. 233? Není právě hrozba prolomení dekretů jen politickou kartou zaměřenou především na lidi bydlící v bývalých Sudetech a obávající se dalších restitucí majetku vysídlených Němců?

Současné právní spory nevidím jako hrozbu prolomení Benešových dekretů. A žádný soud neprohlásil Benešovy dekrety za neplatné. Často však po válce došlo k zabrání majetku v rozporu s procesním postupem daným dekrety. Takové chyby pak nyní vedou k vydání určitých majetků. Tím však jsou dekrety potvrzeny, jelikož k vydání dochází tehdy, jestliže samotné československé orgány po válce nepostupovaly vždy v souladu s dekrety.

Co pro Vás znamená stanovisko Výboru pro lidská práva OSN například v kauze Walderode i jiná?

Stanovisko Výboru OSN není pro nás závazné, ale jen doporučující a nevnímám jej jako zásadní.

Jak vnímáte obvinění, že ministr Gross rozhodoval ve věci Salmů podjatě, neboť na to téma hovořil na veřejném shromáždění? A že dokonce rozhodl podle neplatného dekretu 33/1945?
Ministři se mohou vyjadřovat k problémům, které řeší jejich ministerstvo a je to běžné. V dané věci nešlo o státní či jiné tajemství a tedy i zde platí svobodný přístup k informacím. Rozhodování o občanství Hugo Salma se řešilo dle předpisů platných v době jeho úmrtí, tedy 1946, respektive v době, kdy o toto občanství dle dekretů přišel (1945). Je starou právní zásadu, že osvědčení o právních skutečnostech (občanství) se vydává dle předpisů platných v době události, ke které se osvědčení vztahuje, nikoliv dle práva platného v době vydání osvědčení.