Ztrapnit se mlčením

Ztrapnit se mlčením

Ztrapnit se mlčením

„S takovou angličtinou je drzost mluvit na veřejnosti,“ utrousila jedna česká novinářka na tiskové konferenci v Bruselu, kde několik českých úředníků odpovídalo anglicky na otázky médií. „Sebevědomí jim teda nechybí,“ dodala a zmínila ještě, že nám jen dělají ostudu. Ano, měli špatnou výslovnost, dělali chyby. Ale domluvili se.


„Kde vy jste se naučila tak dobře anglicky?“ zeptala se pak mě a hned si odpověděla: „Určitě ne v českých školách.“ Navázala desetiminutovým monologem o katastrofickém stavu našich škol, které jsou přímo zodpovědné za to, že její syn se už osm let učí anglicky a stále neumí pořádně „žblebtnout.“
Musela jsem ji zklamat hned na dvou frontách. Nejenže jsem se anglicky naučila dobře už na českém, a to maloměstském gymnáziu, ale plynule jsem začala mluvit až v momentě, kdy jsem začala být stejně „drzá“ jako ti úředníci, co bezostyšně mluví na veřejnosti jazykem, který neovládají perfektně.
Abychom si rozuměli, není drzost jako drzost. Řeč je o úřednících, kteří sice mluví špatně cizími jazyky, ale mluví. Ne o politicích typu Mirka Topolánka, který sice v prostředí českého politického rybníčku suverénně hází anglismy, ale při oficiální návštěvě USA působí naprosto hluchoněmě. „Mluviti stříbro, mlčeti zlato,“ říkala mu možná kdysi maminka. „Chlap s gulama“ pak seděl v Bílém domě jako malý kluk, který má strach, že se mu kluci od většího rybníku budou posmívat.
Odmala děti učíme, že když něco dělají, ať už hrají fotbal nebo na klavír, mají to dělat dobře. Chyby se nenosí. Na sebevědomí se hledí s despektem, skromnost se cení. Když něco nejsou schopny dělat dobře, je lepší, aby to nedělaly vůbec. Radši mlčet, než říci něco špatně. Raději nehrát, než hrát falešně. Čím je dítě starší, tím více jsou jeho hloupé otázky zesměšňovány, hloupé odpovědi ještě více. Doma i ve škole se děti učí raději mlčet, než se „ztrapnit“. To jsou možná dobré předpoklady pro výchovu kvalitního člověka, ale bohužel ne pro naučení cizího jazyka.
Naučit se mluvit anglicky nebo jinou řečí bez toho, aby se člověk často „ztrapnil“, nejde. Možná by stálo za to zkusit nesvalovat vinu na školy, ale učit děti, že když se budou chtít podívat za hráz českého rybníčku, mluvením (ač s chybami) se zřejmě neztrapní tolik jako mlčením.
Autorka je spolupracovnice redakce, cestovatelka a publicistka. Pro Reflex online připravuje pohledy ZVENKU.