Jako nesmírně velkorysý diktátor se projevil Raúl Castro, nový prezident Kuby a Fidelův mladší bratr. Jen co se dostal do funkce, nabízí svým občanům až neskutečnou svobodu. Od úterý se mohou Kubánci například beztrestně ubytovat v hotelech, které byly až doposud rezervovány jen pro turisty. Mohou si legálně koupit počítač. Do roku 2010 by jim měl být dovolen i toustovač...
. Jak napsali v časopisu The Economist, s takovýmto tempem pokroku bude na Kubě v roce 2050 legální snad i satelitní televize.
Vize uvolněnější Kuby potěšila některé turisty, jež země zklamala svojí nemilosrdnou segregací místních od cizinců. Letěli přes půl zeměkoule na exotickou dovolenou, aby skončili v hotelu plném stejných Němců, jaké uvidí na Krétě. Jenže čím víc se na Kubě věci mění, tím víc zůstávají stejné. Průměrný Kubánec si v přepočtu vydělá 270 Kč měsíčně, takže je pořád pravděpodobnější, že v hotelu ho potkáte jako zaměstnance, než jako ubytovaného hosta.
Někteří turisté mají naléhavý pocit, že musí jet na Kubu teď, dokud je ještě autentická. Prostě předtím, než se pokazí západním životním stylem. Co když Spojené státy nakonec přece jen uvolní embargo, na ostrov se navalí američtí dovolenkáři středního proudu, a bazén po bazénu z něj udělají turistickou past à la Dominikánská republika?
Západní turisté prahnou po exotice. Chtějí Kubu takovou, jakou ji znají z fotek. Chtějí, aby tu zůstala velká americká auta z padesátých let, aby na ulicích lidé ve staromódních šatech tančili salsu a aby staříci v Havaně pořád motali doutníky za pár korun. Ačkoli Kubánci by veškerou tu romantiku rádi vyměnili za satelitní televizi, turisté chtějí poznat Kubu takovou, jakou si ji vysnili oni. Ne takovou, o které sní místní.
Než se „pokazilo” Československo, jezdili takhle zahraniční turisté i k nám. Fotili trabanty, ruské čepice, šedé panorama Prahy zavalené smogem, divnou kávu s lógrem a fronty na toaletní papír. My jsme v tom tenkrát žádnou romantiku neviděli. Někteří turisté u nás pořád hledají onu atmosféru, kterou znají ze starých fotek a Kunderových knížek. Jsou zklamaní, že z trabantů jsou teď mazdy, muškáty na balkónech vystřídaly satelity a místo turka všude nabízejí espreso.
Nad romantickou autenticitou i u nás vyhrál univerzálně oblíbený blahobyt. Je to pochopitelné. Zároveň je v tom trocha pokrytectví, že lidé chtějí exotiku všude na světě, jen ne ve vlastní zemi.
Autorka je spolupracovnice redakce, cestovatelka a publicistka. Pro Reflex online připravuje pohledy ZVENKU.
Byte by byte (The Economist, 19. 3. 2008)
