Jak byste ohodnotili své štěstí na stupnici od jedničky do desítky? Jestli vás hned napadlo, že štěstí se nedá měřit konvenčními empirickými metodami, tak jste se prozradili. Přemýšliví lidé jsou na tom prý totiž se štěstím mizerně a ti nedůvěřiví ještě hůř. Ve Světové databázi štěstí se Česká republika umístila na čtyřicátém místě, v sousedství Nigérie a Vietnamu. Co to o nás vypovídá?
Je třeba zmínit, že všechny postkomunistické země mají v databázi štěstí špatné výsledky. Asi to nebude jen tím, že je tu moc přemýšlivých lidí. Postkomunistické státy mají několik společných atributů, které se ve „šťastných zemích“ nevyskytují. Podle Erika Weinera, autora bestselleru Zeměpis blaha, jsou těmito jedy štěstí hlavně nedůvěra, závist a přílišné ambice.
Světová databáze štěstí je dílem sociologa Ruuta Veenhovena z Erasmus University v Rotterdamu. Jeho výzkumný tým rok co rok vyzývá lidi na celém světě, aby ohodnotili své štěstí na škále 1–10. Výsledky jsou překvapivé. Mezi nejšťastnější země se každoročně řadí Island, Dánsko, Švýcarsko, Finsko a Rakousko. Jsou to státy, které sice mají peníze, ale zbytečně je veřejně nevystavují. Itálie ani Francie, které vypadají, jako by měly patent na sladký život, v první desítce vůbec nejsou. Spojené státy jsou až třiadvacáté. Nejméně šťastné země světa jsou Tanzanie, Zimbabwe, Moldávie, Ukrajina a Arménie.
Nejméně šťastné období v životě člověka je prý zároveň to nejproduktivnější, mezi pětatřiceti a padesáti lety. Tam se střetávají ambice s realitou, a ne vždycky s dobrým výsledkem.
A protože je demografická skupina 35–50 let blízká řadě čtenářů Reflexu, stojí za to zde studii replikovat na menším, leč přemýšlivém a často nedůvěřivém vzorku. Zkuste ohodnotit, jak šťastni se cítíte, ať už je vám dvacet, padesát nebo třeba sto. Tak jak jsme na tom?
Autorka je spolupracovnicí redakce, pro Reflex online připravuje pohledy ZVENKU.
Související články:
Iva Skochová: KDE JSOU LIDÉ NEJŠŤASTNĚJŠÍ? (Reflex č. 9/2008)
Světová databáze štěstí - WORLD DATABASE OF HAPPINESS
